Rizikové chování dětí a mladých lidí zůstává jednou z nejcitlivějších oblastí vzdělávací politiky. Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Pardubickém kraji potvrzuje, že školy čelí rostoucím nárokům v oblasti duševního zdraví, vztahových problémů i nových forem ohrožení, zejména v digitálním prostředí. Pardubický kraj proto dlouhodobě rozvíjí systém primární prevence a podpory škol, který má pomoci vytvářet bezpečné a stabilní školní klima.
Školy v Pardubickém kraji při prevenci rizikového chování vycházejí z krajské Strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže 2020–2028 a z vlastních potřeb jednotlivých škol. Významným faktorem posledních let byly dopady distanční výuky a také válka na Ukrajině, které se promítly do nárůstu psychických obtíží, zhoršených vztahů mezi žáky a zvýšeného výskytu rizikového chování. Nejčastěji se ve školách objevují problémy ve vztazích mezi žáky, projevy xenofobie a užívání tabáku, přičemž tyto jevy zesilují zejména na druhém stupni základních škol a na školách středních.
Zásadní roli v řešení těchto situací hrají školní poradenská pracoviště. Ve 127 školách, které se zapojily do systému evidence preventivních aktivit, je prevence nejčastěji zajišťována školním metodikem prevence a výchovným poradcem. Školní psycholog působí přibližně ve třetině škol, což zpráva hodnotí jako pozitivní, avšak dlouhodobě nedostatečný stav. Právě kapacity odborníků na duševní zdraví představují jednu z největších výzev do budoucna.
„Prevence rizikového chování není okrajové téma, ale základní předpoklad pro to, aby se děti mohly bezpečně učit a rozvíjet. Školy dnes řeší mnohem složitější situace než dříve a je naší povinností jim v tom pomáhat,“ říká Michal Sláma, krajský zastupitel a předseda Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost.
Významnou oporu školám poskytují pedagogicko-psychologické poradny a Krajské centrum primární prevence. Jen ve školním roce 2024/2025 bylo realizováno více než 200 preventivních programů, do nichž se zapojily tisíce žáků základních a středních škol. Programy se zaměřují na prevenci šikany a kyberšikany, závislostí, poruch příjmu potravy, násilí i na podporu zdravých vztahů a finanční gramotnosti. Stále větší důraz je kladen také na práci s třídními kolektivy a na podporu pedagogů, kteří se s rizikovým chováním setkávají v každodenní praxi.
Dlouhodobě významnou roli hraje také zapojení kraje do projektu Kraje pro bezpečný internet a podpora programů zaměřených na bezpečné klima ve školách. Tyto aktivity reagují na proměny světa dětí a mladých lidí, kde digitální prostředí a tlak na výkon vytvářejí nové formy rizik.
„Prevence není jednorázová akce, ale systematická práce. Investice do bezpečného klimatu ve školách je investicí do budoucí stability celé společnosti,“ doplňuje Michal Sláma.
Zpráva potvrzuje, že Pardubický kraj má v oblasti prevence funkční a široce rozkročený systém spolupráce škol, odborných institucí a kraje. Zároveň však jasně ukazuje, že bez další podpory odborných kapacit a bez dlouhodobé práce s duševním zdravím dětí a mladých lidí nelze na rostoucí rizika účinně reagovat. Prevence rizikového chování tak zůstává jednou z klíčových priorit krajské vzdělávací politiky.
Michal Sláma
