Když Babiš na přelomu let 2025 a 2026 skládal slib své nové vlády opřené o těsnou většinu s SPD a Motoristy, sliboval zemi stabilitu, řád, konec chaosu a nejlepší život na planetě. Po šesti měsících se však ukazuje, že jsme místo slibovaného klidu v přímém přenosu jen diváci nonstop politického panoptika. Ráno se schvalují zákony na klíč pro premiérovy firmy, odpoledne se bourají sanitky, večer u „ochránců tradičních hodnot“ zasahuje policie, na Hrad se posílají výhrůžky, na Kavčích horách se utahují finanční kohoutky, a nad tím vším bdí evropský žalobce.
I. Zákony na míru: Když se stát přizpůsobuje zájmům moci
1. Zestátnění ČT a ČRo: Maďarská cesta na Kavčí hory
Největší frontální útok na základy liberální demokracie přišel v červnu 2026. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů pod taktovkou ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) schválila vládní návrh novely, která má od příštího roku definitivně rušit koncesionářské poplatky. Míří s ním do Parlamentu, kde si se svoji většinou změny lehce protlačí.
Finanční vodítko: Česká televize a Český rozhlas mají být od příštího roku napojeny přímo na státní rozpočet.
Okamžité hladovění: Vláda jim naordinovala drastickou finanční dietu. ČT má hospodařit s rozpočtem o miliardu nižším a rozhlas přijde o 400 milionů korun. Vracíme se tím finančně do roku 2008.
Proč je toto maďarská cesta? Jakmile veřejnoprávní média visí na vládní šňůře od rozpočtu, jejich nezávislost končí. Pokud budou novináři pokládat příliš otravné otázky, vláda jim jednoduše příští rok schválí méně peněz. Zaměstnanci médií sice v červnu vyrazili do historické výstražné stávky, Babiš se jim ale vysmál se slovy: „My chceme, abyste šetřili, a vy nešetříte.“
2. Rozbití stavebního zákona (Návrat k super úřadu)
V půli července vládní koalice protlačila Parlamentem zásadní novelu stavebního zákona. Oficiálním argumentem bylo „zrychlení výstavby bytů a dálnic“, realitou je však splněný sen velkých developerů a průmyslových holdingů:
Zrušení stovek lokálních úřadů: Plánované zrušení více než 700 stavebních úřadů v obcích znamená, že lidé ztratí kontrolu nad tím, co se v jejich sousedství staví.
Obcházení územních plánů: Novela zavádí kontroverzní možnost povolit klíčové stavby v rozporu s územním plánem obce. Pro velké projekty se tak otevírají dveře dokořán bez nutnosti ptát se místních samospráv.
3. SynBiol a dotační mimikry: Miliardy ze zkumavky
Největším, ale málo medializovaným symbolem střetu zájmů nové vlády se stal holding SynBiol, a.s. Zatímco u Agrofertu premiér sehrál pro veřejnost divadlo s převedením do nového fondu RSVP Trust, u SynBiolu se už ani neobtěžoval. Drží si ho pod přímou kontrolou.
SynBiol (přes investiční fond Hartenberg a skupinu FutureLife) ovládaný Babišem drží největší síť klinik asistované reprodukce v zemi:
Miliardové pojišťovny pod palcem: Tyto kliniky sice nežijí z polních dotací, ale ročně inkasují miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění.
Konstrukt moci: O tom, kolik peněz pojišťovny těmto klinikám vyplatí, rozhoduje ministerstvo zdravotnictví skrze úhradovou vyhlášku. A toto ministerstvo samozřejmě plně ovládá Babišovo hnutí ANO. Premiér tak přímo nastavuje pravidla hry pro svůj vlastní soukromý byznys.
Bruselský budíček: Tento trik neprošel. V květnu 2026 zaslala Evropská komise českým úřadům oficiální dopis, kde se velmi podrobně dotazuje právě na toky peněz do SynBiolu a Hartenbergu s podezřením na nedovolenou veřejnou podporu.
4. Rozvolnění rozpočtových pravidel a chystaná dotační amnestie
Aby vládní koalice nemusela přiznat skutečnou hloubku dluhu, schválila si schodek 310 mld korun. Aby deficity opticky nerostly v dalších letech do ještě děsivějších čísel, protlačila si vládní většina teprve nedávno klíčovou novelu zákona o rozpočtových pravidlech, která rozvolnila dosavadní přísné mantinely.
Díky tomuto čerstvě schválenému rozvolnění pravidel, může ministerstvo financí legálně vyvést obří miliardové úvěry a dluhy (zejména na dopravní stavby skrze SFDI), kompletně mimo hlavní státní rozpočet. Sekera státu v příštích letech tak bude mnohem hlubší, než nám budou tvrdit. Státní peníze se navíc dál pumpují do dotačních titulů pro velké potravinářské koncerny, pod záminkou „boje s drahotou“
Skutečný skandál se ale souběžně peče kolem Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a promlčecích lhůt.
SZIF pod novým vedením okamžitě odblokoval Agrofertu starší dotace a zároveň odmítl po Agrofertu vymáhat cca 7 mld korun z minulosti. Evropská žalobkyně Daniela Bártíková byla pověřená vymáháním, oficiálně v květnu zahájila trestní řízení a pověřila NCOZ prověřováním úředníků, kteří výše zmíněné dotace přiklepli.
Jako blesková protireakce se nyní v PS nachází kontroverzní poslanecký návrh novely zákona o střetu zájmu podepsaný Vondráčkem, Pražákem, Pošarovou a Turkem. Ten navrhuje zkrátit lhůtu pro vymáhání neoprávněných dotací z deseti let na pouhé čtyři roky. Pokud vládní většina tento bič na kontrolory v následujících měsících schválí, starší sporné dotace za cca 7 mld korun už stát nebude moci nikdy vymáhat zpět. Loupež za bílého dne s posvěcením zákonodárců, tzv koalice nevydávání.
II. Válka se „vzpurným“ Hradem
Zatímco první Babišovo vládnutí probíhalo v symbióze s Milošem Zemanem, v roce 2026 narazil premiér na tvrdý odpor prezidenta Petra Pavla. Červencový summit NATO v Ankaře odkryl karty naplno:
Hysterická reakce na Ústavní soud: Když Ústavní soud předběžným opatřením potvrdil, že na summit pojede prezident Pavel, vládní tábor v čele s ministrem zahraničí Macinkou (Motoristé) začal mluvit o „ústavním puči“.
Pokus o umlčení hlavy státu: Babiš po návratu označil prezidenta za „zmanipulovanou loutku“ a vládní špičky začaly otevřeně požadovat, aby prezident mlčel a nekritizoval vládu. Pavel to však rázně odmítl s tím, že má obavy o směřování země.
Finanční msta: V kuloárech se okamžitě začal připravovat plán na drastické seškrtání rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky. Když hlava státu nechce poslouchat, vládní většina jí jednoduše sebere peníze na provoz.
III. Výkvět vládní koalice: Sestřelená sanitka, domácí násilí a zapomenuté miliony
Zatímco se v tichosti přepisují zákony a útočí na Hrad, představitelé vládní koalice plní přední stránky bulváru i policejních svodek.
1. Filip Turek (Motoristé): Rychle, zběsile a na červenou
Vládní poslanec, neformální tvář koalice a „motoristická ikona“ Turek předvedl výkon, který jen zázrakem neskončil tragédií. Po hrubém porušení dopravních předpisů sestřelil houkající sanitku. Místo okamžitého stažení se z veřejného života předvedl jen arogantní vytáčky. Koalice ho však v parlamentu nutně potřebuje pro udržení většiny, a to zejména poté, co poslanci v lednu odmítli vydat Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.
2. Jaroslav Foldyna (SPD): Když „tradiční rodinu“ vykazuje policie
Nejvýraznější proruský bojovník za „normální svět“ a tradiční rodinné hodnoty Jaroslav Foldyna předvedl neuvěřitelné divadlo v praxi. Policie ho musela na základě zákona na 14 dní vykázat ze společného obydlí v Děčíně kvůli podezření z domácího násilí. K vyhození z vlastního domu se přidalo i preventivní zabavení jeho legálně držených střelných zbraní.
3. Denis Doksanský (ANO): „Malý diktátor“ na hradecké škole
Poslanec hnutí ANO a zřizovatel soukromé školy Sion High School Denis Doksanský se zapsal do dějin roku 2026 jako novodobý feudál. Na veřejnost unikly nahrávky, kde osobně vyhrožuje studentům před maturitami doplatky v řádu desítek tisíc korun. Kdo nezaplatil, k maturitě nesměl. Poškození rodiče se bránili a soudy jim daly zapravdu, Doksanského škola skončila v exekuci na bankovní účet, ale hnutí ANO ho ve sněmovně dál drží zuby nehty.
4. Ondřej Prokop (ANO): „Zapomnětlivý“ realitní magnát
Předseda pražského ANO Ondřej Prokop v červnu 2026 v majetkovém přiznání zamlčel vlastnictví tří družstevních bytů v Praze a přiznal je, až když ho média konfrontovala s důkazy. Jeden z jeho bytů na Břevnově za téměř 20 milionů navíc figuruje v policejním vyšetřování korupční kauzy nemocnice Motol, přičemž Prokop u výslechu odmítl vypovídat z obavy z vlastního stíhání.
5. Tünde Bartha (vedoucí Úřadu vlády): Čistky a černý podnájem
Babišova pravá ruka a šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha se předvedla jako bezohledná manažerka i prominentka. V červnu 2026 kvůli jejím čistkám poprvé v historii vstoupili úředníci a experti Strakovy akademie do stávky. Krátce nato prasklo, že Bartha, klíčová žena s obřími příjmy, blokovala na Praze 3 levný obecní byt s nájmem kolem 11 tisíc korun, který načerno pronajímala dál slovenským studentkám. Dostala okamžitou výpověď.
Závěrečná glosa:
Druhý pokus Babiše o řízení státu už v roce 2026 nemá žádné zábrany ani ostych. Zatímco běžní lidé řeší drahé bydlení a inflaci, šéfka Úřadu vlády dostává výpověď z levného obecního bytu, kandidát na primátora „zapomíná“ na tři luxusní byty, Foldyna má policejní zákaz vstupu domů a poslanec Doksanský si hraje na malého diktátora. Mezitím se v tichosti rozebírá stavební zákon, chystá se dotační amnestie pro premiéra, vyhlašuje se válka prezidentovi, škrtají se miliardy pro Českou televizi a rozhlas, a evropská žalobkyně posílá na úřady policii.
Tohle už dávno není „nejlepší místo na planetě“. Tohle je privatizace veřejného prostoru v přímém přenosu a blesková maďarská cesta k udušení nezávislých institucí.
Jana Křížová, členka místní organizace TOP 09 Pardubice
