Turecko přestalo blokovat vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance

4. 7. 2022
Rozhovor v Radiožurnálu v rubrice Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře poskytla z katedry politologie a společenských věd Univerzity Palackého Olomouc politoložka Lucie Tungul, v Turecku působila 10 let.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Turecko přestalo blokovat vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance. Potvrdil to generální tajemník organizace Jens Stoltenberg, který dnes na summitu NATO ocenil změnu postoje Turecka. Všechny 3 země podepsaly společné memorandum, které reaguje na výtky Ankary. Podle Turecka obsahuje slib obou zemí, že podniknou konkrétní kroky ve věci vydání lidí obviněných v Turecku z terorismu. Země také budou v zájmu boje proti terorismu sdílet informace tajných služeb. Nebudou podporovat kurdské oddíly YPG v Sýrii a budou spolupracovat na potlačení aktivit skupiny PKK. Zeptala jsem se Lucie Tungul, jak toto memorandum hodnotí?

Lucie TUNGUL, politoložka z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
To je nejdůležitější ústupek, kterého Turecko dosáhlo, se vůbec právě netýká té problematiky vydávání případně teroristů, ale právě toho ukončení zbrojního embarga, to /nesrozumitelné/ strany je strašně důležitá z pohledu tedy zejména těchto dvou zemí Švédska. A potom vlastně i ta dobrá vůle, kterou ukázalo, protože Turecka se tak zbrojní embarga velmi silně dotkla. Netýkají se pouze Švédska, ale i mnoha dalších členských zemí NATO a tou dobrou vůli, kterou teďka vlastně prokázalo, tak je tady dobrá šance, že ta jednání o ukončení některých těch vlastně zákazů dodávek komponentů budou ukončena.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Můžete připomenout, jaká omezení v dodávkách zbraní to byla, jaká omezení tím tedy padnou a proč byla zavedena?

Lucie TUNGUL, politoložka z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Ony jsou ty důvody, je jich několik. Tím asi nejčastějším byla vlastně turecká intervence v Sýrii v roce 2019. Mezi ty země se tedy zařadila i Česká republika, Německo. Se Spojenými státy to byl problém trošičku jiný. Tam to bylo vlastně to, především tedy to, že Turecko získalo od Ruska ten protiraketový systém S-400. A v případě Kanady to zase byla turecké zapojení do té války mezi Arménií a Ázerbájdžánem. U toho Švédska zrovna právě byla ta intervence v Sýrii, ale právě těch důvodů bylo více a přidávali se postupně různé další země, což docela zásadně ohrozilo tehdy turecký zbrojní průmysl, který stále roste, ale není schopen tam dodat některé komponenty, než vlastně domluvili na společné výrobě a Ukrajinou na konci loňského roku, což tedy tou válkou není možné dokončit a případný přesun výroby Ukrajiny do Turecka by je vlastně dlouhodobě problematický, protože teďka není rychlé možné. Z tohoto ohledu je tedy právě ukončení nebo hraček ukončení se Švédskem a potom částečné jeho omezení těch jiných členských zemí nedůležitá.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Severské země taky souhlasili, když jsme zmiňovali Sýrii, že nebudou podporovat milice YPG v Sýrii. Můžete mít nějaké jednotky jde a proč Erdoganovi vadí?

Lucie TUNGUL, politoložka z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Tohle je strašně zajímavé právě kvůli tomu, že vlastně Turecko v tomto ohledu nezískalo vůbec nic, protože právě třeba ta PKK kurdská strana pracujících je vlastně na seznamu teroristických organizací již Evropské unie a samozřejmě Švédsko a Finsko jsou členskými zeměmi Evropské unie. Dále se tam tedy jedná o to vydávání teroristů a podobně. Nicméně to zase závisí na tom celém právním systému a obou dvou zemí. Co se týká potom těch syrských jednotek, tak právě u té YPG se Turecko tedy dlouhodobě prosazuje ten postoj, že se vlastně jedná pouze o syrskou odnož kurdské Strany pracujících, že ta kurdská strana pracujících tam vlastně cvičí. A potom teroristy, kteří působí na tureckém území. Z tohoto důvodu a odmítl jejich podporu, ale zase jakoby ta dohoda se může zdát být důležitá, že tedy Švédsko už vyzbrojovat nebude, ale vlastně během syrské války oni získávali výzbroj od celé řady jiných členských zemí NATO. Takže to, že se Švédsko stane členskou zemí NATO mu v žádném případě nijak v memorandu vlastně nebrání, aby případně ve svých dodávkách zbraní něco změnilo.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Určitou kontroverzi by asi mohl vzbudit ten bod, kde se Švédsko a Finsko zavazují k urychlenému a důkladnému řešení žádostí o deportaci nebo vydání Turků podezřelých z terorismu, přičemž ale je tam ten dodatek, že to musí být provedeno v souladu s evropskými smlouvami. Vy jste to zmiňovala, takže tam není nějaký zásadní posun v tomto?

Lucie TUNGUL, politoložka z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Tam není vůbec žádný posun vlastně, protože všechno to, co mohlo být vyřešeno ještě před podpisem toho memoranda, řešeno být mohlo. Ty země se vlastně rétoricky zavazují k tomu, že budou naplňovat dohody, které mezi těmi zeměmi již už existují. Ten hlavní důvod, proč tohle Turecko tlačilo, je to, že tedy Erdogana čekají příští rok volby prezidentské i parlamentní. On docela zásadně spoléhá na podporu Nacionalistické strany a jeho koaličního partnera. A právě proto byla tahleta, zdůrazňování vlastně v této části pro něho politicky důležitá v rámci toho domácího politického prostředí. Reálně, ale tam vlastně není vůbec nic, co by tu situaci nějak měnilo. Rozhodně se nedá očekávat, že by se ty dvě země nějak výrazně změnily v tom nebo přistupovat k té otázce vzájemných vztahů. Švédsko vlastně za celou tu dobu zatím vyhostilo pouze jednoho člověka v roce 2015, který byl obviněn z terorismu. Problém je v tom, že ty turecké teroristické zákony jsou nastaveny tak strašně široce, že vlastně téměř kohokoliv je možné v určité situace za teroristu označit. A tady potom právě to vydávání je docela zásadně omezeno plus vydávání má také své specifika, která ty turecké podklady ne vždy jsou schopni prostě naplnit.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Dá se tedy říct, že Turecko označuje za lidi podezřelé z terorismu i ty, kteří třeba nejsou pohodlní režimu Recepa Tayyipa Erdogana?

Lucie TUNGUL, politoložka z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Ano, to určitě. Ty země to ví, a proto když se potom podívám, a to se týká samozřejmě, jak té kurdské Strany pracujících, tak případně i té druhé nebo těch dalších skupin, které označil nejvíce tedy těch údajných členů Kolbenova hnutí. Když se podíváme na tu, z kterých zemí vyhoštěni byli a z který nebyli, tak vidíme jednoznačně, že vlastně z těch zemí západních demokratických nebyl vyhoštěn téměř nikdo. /nesrozumitelné/ vlastně vůbec nikdo. Zatímco z těch zemí, které třeba mají mnohem užší ekonomické vazby na Turecko, tak ti lidé vyhoštění v některých případech byly, ale ani tam se jim úplně jako nedaří tohleto prosadit.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Říká Lucie Tungul z katedry politologie a společenských věd Univerzity Palackého Olomouc. Děkuju, na slyšenou.

Lucie TUNGUL, politoložka z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Děkuji za zavolání, na slyšenou.

ČRo Radiožurnál | Rubrika: Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře 12:08

Štítky