Obce a města na Moravě a v Čechách se připravují na změnu zákona týkající se odpadového hospodářství. Ta začne komplexně platit v roce 2024. Hlavním cílem je zakázat skládkování a zvýšit procento vytříděného odpadu. Existuje několik přístupů, jak se s novým zákonem vypořádat. Každá obec a město k tomu přistupuje odlišně.
Záměr počítá s postupným zvyšováním poplatku za ukládání odpadu na skládku, který platí obce jako původce odpadu. „Poplatky za odpady se pro lidi, kteří třídí odpad, a v obcích, kde ho chytře využijí ale podle ministerstva životního prostředí zvýšit nemusí. „Zvýšení poplatku za skládkování, jež platí obce a firmy, není totéž a nerovná se poplatku za svoz odpadu, který platí občané. V analýze jsme spočítali, že pokud obec nezmění své chování a nezlepší recyklaci, měl by se roční poplatek pro občana za svoz odpadu zvýšit maximálně o 43 Kč,“ vysvětlil Jaromír Manhart.
Obcím pomohou evropské dotace
Obcím nabízí několik řešení, jak se k novému zákonu postavit. Jedním z nich může být systém zaplať tolik, kolik vyhodíš. „Tento systém lidem umožní platit obci za komunální odpad podle váhy nebo objemu nebo frekvence svozu popelnic, eventuálně pytlů na odpad,“ uvedl Manhart. Podobný systém plateb za odpad už v řadě obcí úspěšně funguje.
Zákon se zabývá také tím, že obce, kraje i firmy musí do roku 2020 povinně vytřídit a materiálově využít 50 % komunálního odpadu. Obce tak budou muset zajistit dostatečné množství kapacit na třídění a materiálové využití odpadu. Na třídící linky, sběrné dvory, kompostárny nebo třeba bioplynové stanice mohou získat peníze z evropských dotací.
Spalovna jako řešení
Někteří ekologové namítají, že nový zákon nepovede obce a kraje k lepšímu třídění, ale přivede je pouze k myšlence zavádění nových spaloven. To potvrzuje několik příkladů z praxe.
O nové spalovně se již několik měsíců diskutuje například v Olomouckém kraji. Podle náměstka hejtmana pro životní prostředí Milana Klimeše je její výstavba nezbytná. „Kapacita zařízení na spalování odpadů, které jsou nyní v České republice, není dostatečná pro produkci celého zbytkového směsného odpadu. Zařízení na území kraje preferujeme i z důvodů šetření nákladů na přepravu,“ uvedl Klimeš před časem pro Mladou Frontu Dnes.
V tuto chvíli ale není jasné, kde by spalovna mohla vyrůst. Oslovená města jako Přerov nebo Zábřeh ji odmítla. „Nemyslím si, že by v každém kraji musela stát spalovna,“ řekl před časem primátor Přerova Vladimír Puchalský. Podle starosty Zábřehu Františka Johna by spalovna měla kromě likvidace odpadů také produkovat teplo a elektřinu. S tím souhlasí i náměstek Olomouce Aleš Jakubec. „To je jeden z hlavních důvodů, proč by spalovna neměla být v Olomouci. Máme tady totiž modernizovanou teplárnu. Investice by proto byla nevýhodná,“ uvedl.
Kraj také v tuto chvíli nemá jasno, kdo by přibližne dvou miliardovou investici zaplatil. „V tuto chvíli vidíme jako jediné řešení zásah soukromého investora,“ sdělila mluvčí kraje Kamila Navrátilová.
Vznik dalších spaloven podporují i další kraje. Přesto, že již třeba jednu spalovnu mají. „Řešit odpadové hospodářství bez spaloven je nesmysl,“ vyjádřil se na ekologické business snídani společnosti Magnus Regio vedoucí odboru životního prostředí jihomoravského Krajského úřadu František Havíř. O postavení druhé spalovny uvažuje také Ústecký kraj.
Naopak ve Zlínském kraji s velkokapacitním zařízení na energetické využití odpadu nepočítají vůbec. „Jsme malý region, nedokázali bych naplnit její kapacitu,“ podotkla Jana Káčerová, která na starosti příslušnou agendu ve Zlínském kraji. Podle Manharta ale spalovny nejsou tím správným řešením. „Spalování bude vždy dražší než samotná recyklace a třídění. Navíc je zákaz skládkování využitelných odpadů impulsem pro podnikatelský sektor a investory, aby zde kapacity na třídění začaly stavět. V ČR může vzniknout až 40 000 pracovních míst poté, co se přestanou odpady skládkovat a suroviny z nich se začnou využívat jako zdroj,“ je přesvědčený Manhart.
Zdroj:Moravské hospodářství
Datum vydání:15.2.2017
