Quo vadis naše krajské školství? A jaké školství vlastně potřebujeme?

„Doba koronavirová“ přesně a výstižně poukázala na největší problémy a slabiny školství v kraji, ale také na jeho nesporné kvality.

22. 5. 2020

Žáci, studenti i pedagogové se ze dne na den vcelku rychle vypořádali se zavřenými školami a důsledky karantény. Někde snáz, někde s obtížemi se naučili pracovat na dálku (online), využívat moderní komunikační technologie, vzdělávací portály, metodické nabídky. Naučili se vytvářet sítě – spolupracovat navzájem, pomáhat a radit si.

Co potřebuje střední školství

  • zapojení významných regionálních zaměstnavatelů a firem do přípravy ve studijních oborech
  • efektivní a smysluplnou podporu projektů zaměřených na propojení středního školství a trhu práce dle potřeb zaměstnavatelů v Libereckém kraji
  • zaměření na kvalitu přípravy v řemeslných oborech a zatraktivnění  technického vzdělávání dětí (už od základních škol)
  • využití kapacit středních škol pro rekvalifikační kurzy a projekty celoživotního vzdělávání zaměřené především na potřeby Libereckého kraje
  • trvalý důraz na údržbu a obnovu vybavení škol, podporu center polytechnického vzdělávání a masové využívání informačních technologií ve výuce
  • zvýšenou podporu všech zodpovědných státních, krajských i místních orgánů

Co potřebuje speciální školství a poradenství

  • zachovat a rozvíjet systém speciálních škol a touto cestou nabízet dětem šanci na vzdělání odpovídající jejich zdravotnímu postižení
  • podporu společného vzdělávání (inkluze) pouze tam, kde má svůj prokazatelný přínos a význam
  • metodickou podporu školních psychologů, speciálních pedagogů, výchovných poradců a školních metodiků prevence na základních i středních školách
  • podporu a účelné zvyšování kapacity poradenských pracovišť (pružnou reakci na aktuální trendy a potřeby škol)

Vzdělávání pedagogických pracovníků

  • zacílit na trendy ve školství obecně, na přípravu učitelů a vedení škol na překotné změny ve společnosti
  • dávat efektivní podporu systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, zejména formou pracovních a vzdělávacích stáží
  • preferovat dlouhodobé kurzy směřujících ke změně přístupu ve vzdělávání (kritické myšlení, individualizace výuky, respektující přístup, apod.)
  • klást důraz na celoživotní vzdělávání včetně moderních forem distančního vzdělávání (online výuky)

Krizová situace v posledních týdnech vyvolala neuvěřitelné změny v systému vzdělávání, povzbudila řadu učitelů i studentů k využití úplně nových forem předávání informací a vzájemné spolupráce. Teď je ale na řadě „systém“, tedy vedení státu, kraje i samotných škol, aby se obdivuhodné změny využily dobře a dlouhodobě směrem k modernějšímu a efektivnímu vzdělávacímu systému.



Mgr. Libor Šmejda, MBA

Štítky
Osobnosti: Libor Šmejda