Přínos EET náš státní rozpočet ani nepozná

14. 6. 2017

Elektronická evidence tržeb = EET, málokteré téma tak rozhýbalo naši společnost v poslední době jako právě toto. Základní idea pana ministra je v tom, že ... jde o narovnání konkurenčního prostředí a že, ... dlouhodobé a systematické krácení daňové povinnosti se v některých oblastech podnikání stalo v ČR téměř běžnou záležitostí = tudíž je nutné v tom udělat pořádek = je-li příjem, musí být zdaněn, aby bylo možné postavit ty nové školy, nemocnice, přidat učitelům a tak dále, jak to sugestivně tvrdí manipulativní a na závisti zaměstnanců založený reklamní klip Ministerstva financí, který svého času běžel v České televizi. Je to opravdu tak jednoznačné? Myslíme že ne. Realita je úplně jiná. Stačí, když si vezmeme daň s příjmu.

Podle v současné době platných daňových zákonů je zcela legálně možné, že živnostník nebo malá firma s ročním obratem do 500 tisíc korun neodvede žádnou daň z příjmu. Stačí, když využije legální nástroje, které jsou oficiálně k dispozici, jako je odpis na manželku, na děti, apod. Už z toho je jasné, že EET může něco málo navíc možná přinést jen u firem s obratem nad 500 tisíc korun ročně a to ještě jen v případě, že v minulosti skutečně krátili příjmy.

Další rozředění příjmů z EET nastane díky struktuře české ekonomiky. Pan Babiš se dodneška při obhajobě tohoto systému stále zaklíná Chorvatskem, jak jim to úžasně pomohlo. Možná, protože Chorvatsko má zcela jinak strukturovanou ekonomiku. HDP této země je z největší části tvořeno příjmy z turistiky a s ní souvisejícími službami. To znamená ubytování, restaurace, obchody, pronájmy, atd. Většina těchto služeb pracuje s hotovostí. V ČR je tomu právě naopak. Subjekty, které podléhají EET, tvoří naprostou menšinu mezi plátci daní. Platby které tvoří převažující část daňových odvodů, jsou realizovány bezhotovostně pomocí faktur. Díky struktuře české ekonomiky, která je založena na průmyslu, výrobě a vývozu a kde spotřeba domácností (převaha plateb v hotovosti) tvoří jen velmi malou část ekonomiky.

A jak vypadají konkrétní chorvatské zkušenosti? Byl jsem tam asi před třemi lety, kdy EET začínalo ... dostávali jsme stvrzenky, myslím všude. Tamní drobní OSVČ, pekaři, zmrzlináři, atd. působili dost vyděšeně... A jak po nějakém čase, tedy v září 2016? Zmrzlinář, hodný sympaťák, nám natočí pěknou velkou porci zmrzliny = 7 kun; dříve mimochodem stála 5 kun. Cena je zřetelně vystavena. Má připravenou svou pokladnu, šuplík na zámek s penězi. Tablet je vedle ... účtenku Vám nepodává. Když si řeknete ... pak ano. Ovšem tím, že vám natočí tu velkou porci, nemáte motivaci pro Vás zbytečnou účtenku od něj vymáhat. Jsem na dovolené proto, abych chtěl elektronickou účtenku? Ne, chci usměvavou obsluhu a pěknou porci = dobrou službu.

Restaurace … má zajímavý nápis: Budete-li platit v hotovosti, dostanete slevu 10% na ceně. Když to bude platební kartou = rozuměj elektronicky, pak klient hradí plnou cenu jídla. Při platbě v hotovosti dostanete účtenku, položky pěkně vypsané ručně, atd. Je to tedy ručně psaná stvrzenka, není na ní elektronický kód. Samozřejmě sleva 10% je dost, takže platíte hotově. Zdálo se, že v Chorvatsku za 2 – 3 roky existence EET našli zajímavé způsoby, jak si s EET poradit. Prakticky všude jsme se setkávali s tím, že platba hotově (bez elektronického styku) měla přednost a byla finančně výhodnější pro klienta. Možná se mi to jen zdá, ale je dokonce možné, že úřady to potichu akceptují = nechávají drobné živnostníky na pokoji, nevím.

Je možné, že po zavedení EET došlo k drastickému úbytku originálních malých výrobců a prodejců nebo restaurací, tedy turisticky atraktivních služeb. A to mohlo být časem důvodem jisté vyšší tolerance úřadů. Ale to je jen má spekulace. A samozřejmě podražilo proti době před třemi lety. Takže výsledek EET = zdražení. A divíme se? Nedivíme. Potřebuje normálně zmrzlinář tablet k práci? Asi ne. Nějaký takový vývoj bude i u nás. A bohužel míra pokrytectví poroste. Prý je v Evropě dost zemí, kde EET funguje. Fungování neznamená spokojenost a rentabilitu. Mluvíme-li o zemích na západ od nás, měli bychom vždy říci, že mluvíme o zemích, ve kterých se příjmy na obyvatele výrazně liší od našich. Je tam vyšší kupní síla, tudíž vyšší spotřeba domácností (nákupy zboží a služeb). Díky tomu tato spotřeba domácností tvoří nesrovnateně větší část HDP než v ČR. V takových zemích potom už může být vyšší výběr daní u hotovostních plateb alespoň trochu znát ve státním rozpočtu, a tudíž EET může mít jakýsi ekonomický smysl. V ČR tento ekonomický smysl zcela chybí, protože jeho přínos náš státní rozpočet ani nepozná.

A pak to Dánsko!! Toť rudý hadr pro býky zastánce EET!! Dánsko by mohlo zavést EET z hodiny na hodinu. Jsou na to samořejmě dostatečně technicky vyspělí. Ovšem neudělali to a neudělají to. Proč? Pro toto: V minulém roce zveřejnila OSN studii Kolumbijské univerzity v New Yorku, která ve 156 zemích světa zkoumala míru štěstí pociťovanou jejich obyvateli. Na prvním místě žebříčku štěstí se umístilo Dánsko. Dánové se ve své zemi cítí nejšťastnější. Je to tedy náhoda, že právě Dánsko, které udává zhruba stejnou míru šedé ekonomiky jako ČR (cca 15%), odmítlo zavést EET? Dánská vláda po prozkoumání dopadu EET na všechny typy podnikatelů údajně konstatovala, že přínos tohoto opatření by nevyvážil ztráty a neblahé působení na nejmenší podnikatele. Jinými slovy raději pohodu ve státě s tolerancí mírné a v zásadě nevýznamné šedé ekonomiky, než rozeštvávání národa, státní šikanu, pocit slídění, zúžení nabídky originálních produktů a služeb a likvidaci určité skupiny podnikání.

Zdá se, že jim recept na spokojený stát vychází. A jak to dopadne u nás? Budeme někdy také na stupních vítězů v pocitu štěstí? Co myslíte?

MUDr. Ladislav Záruba a Pavel Kounovský, členové TOP 09 Česká Lípa

www.i-noviny.cz, 13. 6. 2017

Štítky