Mokré sucho - problém v Libereckém kraji?

Adaptace na změnu klimatu je jednou z největších výzev současnosti - musíme se připravit na zvládání stále častějších extrémů, jako jsou sucha, vlny veder a bleskové povodně. V této věci již bylo napsáno mnoho článků, vyřčeno mnoho výzev, ale co můžeme dělat konkrétně, hned teď, bez zbytečného patosu a prázdných slibů?

26. 8. 2020

Dovolím si úvahu z pozice vedoucího Správy CHKO Český ráj a člověka odpovědného za zpracování a schválení „Adaptační strategie na změnu klimatu České republiky“, prakticky řešícího dennodenní otázky ochrany naší nejstarší chráněné krajinné oblasti a nepochybně jednoho z nejkrásnějších a nejcennějších území v ČR.

Proč „Mokré sucho“?

O suchu jsme v minulých letech slyšeli ze všech stran - od roku 2015 čelíme jednomu z největších suchých období od počátku jeho sledování, a přitom v červnu letošního roku napršelo až 200 litrů vody na 1 metr čtvereční, půdní sucho vymizelo, studny se pomalu začínají plnit vodou...

Zaznívají názory, že strašení suchem je pouhá proklamace a politické téma sloužící ke zviditelnění různých „odborníků“, zároveň se zdá, že se problém týká jen zemědělců a „venkovanů“ žijících mimo dosah nevysychajících obecních vodovodů.

Nepleťme se - všechny uvedené situace jsou nezpochybnitelným projevem změny klimatu, která je umocňována činností člověka. Je vysoce pravděpodobné, že extrémy budou v průběhu příštích let a desetiletí čím dál častější a ničivější - sucho, vedra, bleskové povodně, požáry. Jejich dopady pocítí celá populace, od problémů se zásobováním vodou, přes nutnou změnu struktury zemědělství až po vzrůstající škody na zdraví a majetku.

Jak jsme na tom v našem kraji?

Velkou část území Libereckého kraje tvoří pohoří a pahorkatiny a proto bychom mohli mít dojem, že vody a srážek musí být u nás dost. Ve skutečnosti patří náš kraj mezi oblasti nejvíce zasažené suchem - i přes letošní vydatné červnové deště je například Českolipsko ohroženo suchem více, než jižní Morava.
V některých částech našeho kraje je stále kriticky nízká zásoba spodních vod a vyschlé studny. Přesto, když spadne výraznější déšť, tak vodní eroze ročně odplavuje tisíce tun nejúrodnější půdy, zaplavuje obce i soukromé majetky bahnem a odvádí vodu, která má zůstat u nás, do severního moře.

Nutnost řešit problémy leží na naší generaci!

Ačkoliv je změna klimatu celosvětový problém, více než kde jinde zde platí motto „mysli globálně - jednej lokálně“. V zajištění dostatku vody a v péči o zdravou krajinu nám nepomohou ani projekty OSN pro Afriku nebo zastavení kácení deštných pralesů. Krajině Libereckého kraje nepomohou ani plány současné vlády na výstavbu přehrad. Nepotřebujeme shromažďovat vodu desítky či stovky kilometrů daleko od míst, kde ji skutečně potřebujeme.

Skutečná řešení máme pochopitelně na dosah, řadu z nich můžeme aplikovat ihned. Známe historickou krajinnou „stopu“, víme, kde byly v minulosti polní cesty, meze, remízy, mokřady. Celá staletí nechávali naši předci krajinné prvky tam, kde byly zapotřebí, aby zadržovaly vodu, bránily půdní erozi a zajišťovaly biodiverzitu (i když tomu tak sedláci jistě neříkali).
Dnešní výzkumy a vědecké poznatky potvrzují zkušenosti minulých staletí a zdravý selský rozum našich předků - je nutné napravit změny nakládání s půdou, ke kterým došlo hlavně od 60.-70.let 20.století, naší výhodou je, že známe způsob, jak vrátit naší krajině stabilitu a nám tak důstojné místo k životu.

Co s tím můžeme dělat?

Zásadním klíčem pro kvalitní život v Libereckém kraji i v celé České republice je zdravá krajina. A jak toho dosáhnout?
Obecné priority jsem popsal již v minulém článku (ZDE). Pro nás v Libereckém kraji jsou důležité zcela konkrétní kroky:

  • Musíme v Libereckém kraji obnovit krajinné prvky na místech, kde v minulosti existovaly a efektivně zadržovaly vodu
  • Musíme změnit přístup k zastavování zemědělské půdy - výrazně omezíme zastavování nejcennější zemědělské půdy, zejména té nejkvalitnější v I. a II. třídě ochrany
  • Musíme nalézt způsob k využití brownfieldů, kterých je v našem krásném kraji nejvíce v ČR - zde jsme doposud neudělali vše, co z pozice kraje udělat můžeme a je na čase to změnit! Kraj ve spolupráci s obcemi musí připravit plochy brownfieldů (s využitím národních a evropských dotačních prostředků tak, abychom spořili peníze Kraje), které bude nabízet potenciálním investorům. V Libereckém kraji je potenciálně 364 (!) takových lokalit (např. Liberecké tiskárny, Liglass Líšný, Seba T – přádelna 01 Tanvald, Rychnovská továrna atd.)
  • Vytvoříme tým odborníků v rámci Agentury pro regionální rozvoj Libereckého kraje, který bude řešit opatření v krajině od jejich přípravy až do faktické realizace v terénu, a to na krajských, státních, obecních i soukromých pozemcích.
  • Zásadní je spolupráce zejména s obcemi a státními organizacemi (Státní pozemkový úřad a další), jako vlastníky značného množství zemědělské půdy, při realizaci konkrétních opatření v krajině.  Cílem je podpora a řešení pozitivních změn na pozemcích vlastněných zejména státem a obcemi.

Máme zkušenosti i řešení

Máme zkušenosti při prosazování úspěšných opatření na území CHKO Český ráj, kdy jsme během posledních dvou let obnovili kilometry polních cest, desítky mokřadů, vysadili stovky stromů.
Víme jak vyjednávat s vlastníky pozemků i příslušnými úřady ijak využít evropských a národních zdrojů při financování těchto opatření a minimalizovat výdaje Libereckého kraje využitím prostředků EU a státu!
Náš společný cíl je přeci jasný - chceme u nás krajinu vhodnou pro život a bydlení, zdravou, rozmanitou a trvale krásnou pro nás i příští generace!

„Během jednoho volebního období dokážeme pozitivně změnit tvář Libereckého kraje a tak výrazně zvýšit množství vody zadržované v naší krajině! “

Ing. Jiří Klápště

vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj

kandidát na hejtmana Libereckého kraje

VÍCE DŮLEŽITÝCH ČLÁNKŮ:

Co se suchem? Liberecký kraj na rozcestí..

Společně pro Liberecký kraj

Štítky