Jsou opravdu živnostníci nepřátelé státu?

Naposledy EET však přispěla k další zátěži podnikatelů, především malých. Pro některé byla příslovečnou poslední kapkou, po níž se rozhodli ukončit živnost a přestat podnikat. Co vymyslí vláda na živnostníky dalšího? A až už nikdo nebude chtít v této zemi podnikat a všichni budeme zaměstnanci velkých firem nebo státními zaměstnanci, tak nastane konec demokracie, protože o nás budou rozhodovat naši chlebodárci. Vesnice a malá městečka se budou vylidňovat stěhováním za prací, ceny nemovitostí budou padat dolů, protože o bydlení v místech, kde není práce, nebude ani zájem. Ve jménu pokroku a inovací jsme vedeni k víře v růst naší životní úrovně.

Věříme, že se o nás stát postará, ale že vše bude kontrolovat, aby nás ty „hyeny“ neokrádaly. Stát se o nás „postará“, ale jen do okamžiku, než celý systém zkolabuje. Vizi takové budoucnosti představuje svět, v němž jednotlivec není nic, jen je součástí sítě ovládané nadnárodními firmami, které budou propojeny s politickými elitami, s těmi, co o nás budou rozhodovat. Dnes tento směr představuje Andrej Babiš a po jeho vzoru do politiky vstupují další. Jejich oligarchická totalitní vláda pak bude lidi stavět do pozice poslušného jedince, kterému budou diktovat společenské normy a způsoby, jak má žít a myslet. V této společnosti už pak nebudou fungovat ani populistické sliby jako že „přidáme platy úředníkům, učitelům, doktorům, hasičům...“

Ještě není pozdě, vše záleží jen na nás! Nevěřme nekriticky všemu, co vidíme a slyšíme, veďme děti a studenty ve školách k samostatnému myšlení! Zatím neexistují předměty, které by zvyšovaly kritické myšlení, politickou a společenskou gramotnost. Proto těžko někoho překvapí, že mnoho z nás nedokáže rozlišit mezi pravdivou a nepravdivou informací a tolik lidí je náchylných věřit dezimnformacím. Současný vzdělávací systém není postaven na potřebě vzdělávat žáky k tomu, aby se naučili spoléhat sami na sebe a hospodařit s tím, co mají. Nespoléhat se na stát, že se postará, že pomůže. To je cesta do pekel. Cesta k jejich možnému zadlužování a závislosti na dávkách, tedy na státě. Pokud se vrátím k živnostníkům, v drtivé většině se spoléhají sami na sebe. Jsou v tomto smyslu svobodní a nepotřebují ke svému životu přebujelý byrokratický stát. Pro politickou elitu se proto stávají nepohodlnými, nejsou to voliči „přerozdělovacích“ vlád. V nich já vidím budoucnost a prosperitu v demokratickém státě!