Jaromír Drábek ostře: Lžou vám, do důchodu půjdete možná až v 70. Zjistíte pravdu o Babišovi

4. 3. 2019

Exministr práce a sociálních věcí za TOP 09 a někdejší šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek varuje, že nebudou peníze na důchody, pokud nedojde k zásadní změně ve financování důchodového systému. V rozhovoru pro PL se také vyjádřil ke změně postoje premiéra Andreje Babiše, který po letech rozhazování nařizuje škrty ve výdajích. „Já si to vysvětluji absolutní nekoncepčností této vlády. Prostě to, co se zrovna zrodí v mysli premiéra Andreje Babiše, když sní, druhý den zrealizuje, a nemá to vůbec žádnou souvislost s tím, co dělal před týdnem nebo co bude dělat za čtrnáct dní,“ konstatoval exministr Drábek.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová ustavila další komisi k penzím. Její předsedkyně, rektorka Masarykovy univerzity Danuše Nerudová prohlásila, že výsledkem činnosti komise by neměla být reforma, ale změna systému, jeho adaptace. Co si o tom myslíte?

Trochu mě zarazilo, že nejde o komisi pro penzijní reformu, ale že komise má zadání reformu neřešit. Aspoň jsem to pochopil tak, že paní ministryně nechce řešit reformu penzí. Reforma penzí je podle mne nutná, protože podle všech objektivních kritérií a propočtů je důchodový systém, který máme dnes, dlouhodobě finančně neudržitelný. Ta komise, jak jsem já postřehl, a nevím, jestli správně, má za úkol řešit jednotlivosti, ale ne ten celkový problém dlouhodobé neudržitelnosti systému. A to je podle mne základní handicap této komise.

Nově vzniklá komise se nazývá Komisí pro spravedlivé důchody. Jak předsedkyně komise vysvětlovala v televizní diskusi, je pro ni důležité zabývat se nerovností v penzích mužů a žen nebo zajistit dřívější důchody náročným profesím. Ale není důležitější otázkou, jestli vůbec za pár desítek let na důchody bude?

Přesně tak. Nejdřív je potřeba řešit koncepci, a pak je možné řešit jednotlivosti. Ale vyhnul bych se termínu spravedlivý důchod. Spravedlivý důchod není žádný, protože každý důchod je malý proti tomu, jaký má ten člověk příjem z pracovní činnosti. Úplné spravedlnosti se nikdy nedoberete. Jsou dva pohledy na to, co je spravedlivé při koncipování důchodu pro muže a ženy. To, jestli je to měsíční průměrně vyplácená částka nebo jestli celková částka vyplacená za důchod. Myslím, že oba pohledy jsou relevantní, jeden je spíš ekonomický, druhý spíš sociální, vždycky je mezi tím potřeba najít nějaký kompromis.

Máte na mysli zřejmě to, že ženy, ať už vzhledem k nižšímu mzdovému ocenění nebo kvůli mateřství pobírají nižší důchod než muži, ale vzhledem k vyššímu věku dožití dostávají penzi o několik let déle.

Přesně. Dokonce si myslím, že to je trochu uměle vytvořená záležitost, kterou paní ministryně odpoutává pozornost od celkových dlouhodobých důležitých koncepčních problémů. Protože ten výpočet důchodu je dnes nastaven skutečně rovnoprávně, nerozlišuje podle toho, jestli ten, kdo žádá o důchod, je muž, nebo žena. Náhradní doby jsou koncipovány velmi vstřícně, a to tak, že se náhradní doby nerozmělňují. Například za péči o dítě náleží náhrada ve výši průměru toho, co si ten člověk vydělával v jiném období. Pokud by základy toho, že ke každému člověku se přistupuje stejně, měly být narušeny nějakou pozitivní diskriminací, tak víme, že v mnoha případech pozitivní diskriminace nadělá víc škody než užitku.

Předsedkyně komise prohlašovala, že se věnuje těm jednotlivostem proto, že je lépe začít tam, kde panuje shoda, a teprve pak řešit složitější věci, kde shoda není. A tím je právě problém, jak řešit velký výpadek v důchodových příjmech v příštích letech. Podle ní se nedá dělat reforma, když není konsensus napříč politickým spektrem. Je takový postup podle vás logický?

Myslím si, že je to velmi přesné vyjádření, ale také přesné hodnocení, jakého významu je ta komise, a tím nechci snižovat práci lidí, kteří v té komisi pracují nebo budou pracovat. Je to i předem jasné hodnocení toho, že skutečně není zásadní záležitost řešení důchodové reformy, ale že jde o jednotlivosti, na které ani nevím, jestli je potřeba plýtvat časem tolika lidí. Jde spíš o záležitosti technického charakteru, které umí ministerstvo vypočítat a dát ve variantách. A když si dáte ty varianty na stůl, tak na to asi není třeba několikačlenná komise.

Tato komise k důchodům je už v pořadí čtvrtá. Druhá Bezděkova komise přišla s individuálním spořením v tzv. druhém pilíři, snížením pojistného a jednotnou sazbou DPH 19 procent. Ale hned další – socialistické vláda – druhý pilíř zrušila, aniž by přišla s jiným řešením, které by neprohlubovalo deficity. Myslíte, že po zkušenostech, jak zásadně se liší představy pravice a levice, která je ochotna přistoupit nanejvýš na nějaké změny parametrů v průběžném důchodovém systému, je možné dosáhnout skutečně nějakého konsensu? Přitom jsou jen dvě možnosti na změnu parametrů – zvýšit věk odchodu do důchodu, což socialisté odmítli, nebo zvýšit platby do penzijního systému.

Vyšší platby pojistného jsou z ekonomického pohledu naprostý nesmysl, protože to výrazně poškodí konkurenceschopnost ekonomiky. Už takhle máme odvodovou povinnost jednu z nejvyšších. Tudy rozhodně cesta nevede. Pokud jde o zvyšování věku odchodu do důchodu, tak je to hra na slibovanou, protože všichni, kdo trochu racionálně přemýšlejí, vědí, že když se zvyšuje doba dožití, tak ten systém nemůže přežít jinak, než že se bude zvyšovat také věk odchodu do důchodu. To, že před několika lety sociální demokraté prosadili do zákona jednu větu – zastropování věku odchodu do důchodu na pětašedesáti letech,  je jen přímé lhaní voličům a snaha o to, aby se nepoznalo, že je to přímé lhaní. Vsadím se o to, že do deseti let přijde na základě propočtu návrh, že se strop pro odchod do důchodu má posunout z pětašedesáti na šedesát sedm let, za dalších deset let přijde další návrh, že se strop má posunout ze sedmašedesáti na šedesát devět nebo sedmdesát let. Tak, jak to probíhá ve všech státech, to bude probíhat i u nás. Jinak ten systém, zvlášť bez důchodové reformy, bude naprosto neudržitelný.

Když už je dnes jasné, že se vzhledem k demografickému vývoji bude počet lidí v produktivním věku postupně snižovat, tím pádem se sníží příjmy důchodového systému, a naopak bude přibývat důchodců, jak dlouho může současný penzijní systém, pokud nedojde k zásadní změně, ještě fungovat?

Nyní je to tak, jak jsme už říkali, že dnes je věk odchodu do důchodu zastropován na pětašedesáti letech, to znamená, měl by se zastavit věk odchodu do důchodu v roce 2030 pro významnou část lidí, kteří budou odcházet do důchodu. U žen to bude trvat o něco déle. Pokud se do roku 2030 věk odchodu do důchodu neposune, pokud nebude pokračovat ten pozvolný a postupný nárůst každý rok o nějaký počet měsíců, myslím, že po roce 2030 se během deseti patnácti let ten systém dostane do tak těžkých problémů, že to řešení pak už nebude bezbolestné.

Levice vám vytýká, že v dobách vaší středopravé vlády se zvyšovaly důchody o pár korun, ale minulá a současná vláda zvyšuje důchody najednou o devět set korun. A to ještě všem stejně, nepřidává se podle výše důchodu, jak bylo obvyklé. Nestírá se tím ještě víc princip zásluhovosti ve prospěch solidarity? Nebudeme nakonec brát všichni stejné důchody bez ohledu na to, kolik kdo do důchodového systému přispěl?

Co se týká růstu základní složky důchodu, nepovažuji to za zásadní problém. Možná se tím trochu vymknu z toho obvyklého pravicového pohledu, ale jestli je základní složka důchodu na úrovni devíti nebo deseti procent průměrné mzdy, nepovažuji za podstatné, ani za nějaké ohrožení poměru mezi zásluhovostí a solidaritou. Ale v takovémto jednotlivém případě. Kdyby to samozřejmě mělo pokračovat dál a ta základní složka důchodů rostla i v dalších letech, už by to bylo narušení toho křehce dosaženého vyvážení mezi solidaritou a zásluhovostí. A vy dobře víte, že Ústavní soud před deseti lety dokonce zrušil část důchodového zákona ve věci výpočtu důchodu právě kvůli nepoměru a já jsem po svém příchodu na ministerstvo musel velmi rychle předložit návrh na jiný výpočet, který od té doby platí. Šlo právě o nové nastavení vztahů mezi solidaritou a zásluhovostí. Co se týká přidávání důchodu, samozřejmě každý ministr sociálních věcí rád přidává důchodcům peníze. I já bych to býval rád dělal, kdyby to bylo možné. Ale všichni vědí, že naše vláda nastupovala v období vrcholu ekonomické krize, a tam se ukázalo právě to, co dnes hrozí úplně stejně, že když stát nezodpovědně hospodaří v době, kdy ekonomika výrazně roste, o to horší je to potom v období ekonomické krize. A to, že premiér Babiš upřednostňuje krátkodobou popularitu před ohledy na budoucnost národa, je prostě fakt, protože hospodařit s deficity státního rozpočtu v období, kdy roste ekonomika třemi čtyřmi procenty HDP, na to není slušné slovo.

A jak vnímáte, že po letech rozhazování, přijímání tisíců nových úředníků, zvyšování jejich platů, zavedení levného cestování v hromadné dopravě pro studenty a důchodce, po slibech školních obědů zdarma teď premiér Andrej Babiš nařizuje ministrům škrty ve výdajích, ministryně financí Alena Schillerová chce zvyšovat daně a odvody, a dokonce přestat platit zdravotní pojištění za státní pojištěnce. Jak si tu změnu postoje šéfa ANO vysvětlujete?

Já si to vysvětluji, a je to moje subjektivní hodnocení, absolutní nekoncepčností této vlády. Prostě, co se zrovna zrodí v mysli premiéra Andreje Babiše, když sní, tak to druhý den zrealizuje, a nemá to vůbec žádnou souvislost s tím, co dělal před týdnem nebo co bude dělat za čtrnáct dní. Vezměte si jen přístup k živnostníkům, nejprve kontrolní hlášení, EET a řada dalších kroků, které velmi znepříjemňují život drobným živnostníkům, zejména na venkově; teď najednou se vláda probudila, protože si říká, že by také bylo dobré získat nějaké pravicové hlasy, když už ty levicové obhospodařila. Proto slibuje, že bude dělat něco pro živnostníky, přitom jsou to věci, které jsou naprosto drobné a nepodstatné. Největším problémem je byrokracie a administrativa, to je naprosto jasné. Základní problém vlády je absolutní nekoncepčnost. Jeden den se něco vymyslí, druhý den se něco zrealizuje. Pokud se budeme dohadovat o tom, jestli po dálnicích budeme jezdit sto třicet, nebo sto čtyřicet jako základní téma, ukazuje to na kvalitu vládnutí. Bohužel, jak jsem naznačoval, toto nekoncepční vládnutí se nám velmi vymstí, jakmile přijdou doby ekonomicky horší.

A ty už jsou zřejmě v dohledu.

A to je zřejmě jeden z momentů, že si možná někdo ve vládě najednou, konečně  uvědomuje, že nemusí být každý rok posvícení a že také mohou přijít roky horší. Jenže to bývá tak, že lidé se probudí a zjistí, že ten, o kterém si mysleli, že všechno zvládne, najednou všechno nezvládne. A náprava toho nekoncepčního vládnutí bude pak velmi obtížná.

Libuše Frantová, 4. 3. 2019

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Jaromír Drábek

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

nEUhneme
Karel Schwarzenberg:Za demokracii a svobodu musí bojovat každá generace.
Děkujeme