30. 7. 2021

Česká krajina nevzkvétá. Opakovaně slýcháme jak naše krajina, resp. zemědělská půda neumí zadržovat vodu, jak jsou nevratně odnášeny tuny nejúrodnější půdy do obcí, rybníků či řek nebo jak z ní zmizel téměř veškerý život.

„Díky“ průmyslovému zemědělství (zejména s ohledem na maximalizaci zisku) a nedodržování správné zemědělské praxe, je schopnost zemědělské půdy zadržovat vodu cca o 1/3 nižší. Tzn. že např. v 1 metru krychlovém nejkvalitnější zemědělské půdy-černozemě-se zadrží namísto 350 litrů vody pouze litrů 200, zbytek nenávratně odtéká z naší republiky pryč. 

Zdroj: Jan Vopravil, Tomáš Khel (VÚMOP, v.v.i.) 

Nejenže zbytečně přicházíme o vodu, která by měla zůstat v půdě, resp. doplňovat zásobu podpovrchových vod, ale díky tristnímu stavu zemědělské půdy dochází k obrovským erozním smyvům. V průměru přijdeme každý rok nenávratně o 21 miliónů tun! nejkvalitnější složky zemědělské půdy – ornice…

 

Nejenže dojde v průměru k odnosu cca 6 cm ornice z každého pole, ale zanese se kdejaký rybník, potok či bahno skončí v domech, na návsi či dětském hřišti. Nápravu samozřejmě zaplatíme my všichni, ať už z veřejných rozpočtů, národních nebo evropských dotací…Prostě absurdní šílenost!   

Kromě výše zmíněných „průserů“ musím zmínit ještě jednu negativní skutečnost. Zemědělská krajina, díky nezodpovědnému hospodaření, vymírá. Ať už se jedná o brutální úbytek denních motýlů, drobné zvěře či ptáků vázaných na zemědělskou krajinu. Jeden příklad za všechny-sýček obecný. Ještě na začátku minulého století byla tato drobná sova široce rozšířeným druhem, s velikostí populace několik tisíc až desítek tisíc párů. Během posledních 60 let byl ale zaznamenán výrazný populační pokles sýčka. Jen v rozmezí let 1985–2003 populace poklesla o 59 procent a tento trend se nezastavil ani v následujících letech. V současnosti se jeho celková populace na území České republiky odhaduje na méně než 100 párů!

Naturephoto.cz

Foto: Ondřej Prosický, Naturephoto.cz 

Co s tím?

V současnosti jsou připravována nová pravidla společné zemědělské politiky, tzn. podmínky toho, za co se budou v příštích 7 letech vyplácet zemědělské dotace. Většina peněz by měla směřovat na zajištění tzv. mimoprodukčních funkcí zemědělství jako jsou např. zadržování vody, ochrana zemědělská půdy před nadměrnou erozí, podpora biodiverzity, a další.

A jak to asi dopadne?!

Evropská unie, resp. Evropská komise podlehla tlaku různých lobbistických skupin. Namísto toho, aby se peníze evropských daňových poplatníků, tzn. i naše! vyplácely za nějakou nadstavbu, která nám přinese užitek (jako je např. zvýšení retence vody či protierozní ochrana zemědělské půdy), bude zachován téměř identický status quo, jako je v současných dotacích.  Jakákoliv výrazná a smysluplná změna dotačních podmínek ze strany EU nenastane. Pouze je dána možnost si dotační podmínky upravit na národní úrovni. Tzn. nezbývá nám, než doufat, že státní reprezentace najde odvahu a nastaví podmínky zemědělských dotací tak, aby skutečně zajišťovaly svůj základní smysl a nejen podporovaly neudržitelnou produkci pod falešným étosem potravinové soběstačnosti…

Současná politická reprezentace vaří mlhu a nechce jakoukoli změnu. Podzimní  volby jsou jednou z posledních příležitostí, jak zajistit udržitelné zemědělské hospodáření nám i našim dětem.

Jiří Klápště, vedoucí Správy CHKO Český ráj

Štítky