Argumenty pro podporu zákona o vyrovnání s církvemi od naší senátorky

Zákon o vyrovnání s církvemi

15. 8. 2012

Dnes 15. 8. 2012 bude Senát projednávat návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Po prostudování všech dostupných podkladů uvádím ty nejpádnější důvody, pro které budu hlasovat pro přijetí návrhu zákona. Čerpám je z oficielních materiálů Ministerstva kultury ČR:

1) Vydává se majetek, který byl v majetku církví a byl po 25. únoru 1948 bez náhrady vyvlastněn.

V zákoně je výslovně uvedeno, že , že se vydá pouze majetek, který náležel do původního církevního majetku a stal se předmětem majetkové křivdy v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Pro zvýšení jistoty bylo navíc do návrhu zákona včleněno výslovně ustanovení, že se nevydávají věci konfiskované na základě Benešových dekretů (§ 8 odst. 1 písm. h) návrhu zákona).

Pro vrácení takového majetku platí dvě věci:

a) stát se musel stát vlastníkem až po 25. února 1948, a
b) církvím za vyvlastněný majetek nebyla vyplacena žádná náhrada.

2) Podstatou zákona není jednostranné a bezdůvodné zvýhodnění církví před všemi ostatními skupinami restituentů.
Podstatou restitučních zákonů z 90. let (zákon o půdě, zákon o mimosoudních rehabilitacích) bylo odstraněním spáchaných majetkových křivd formou obnovy vlastnictví k původnímu majetku. Podstatnou navrhovaného zákona je narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a nastolení kvalitativně nových majetkových vztahů mezi státem a církvemi.

Vydání části původního majetku církví a náboženských společností je pouze jednou z částí narovnání vztahů. Je třeba si uvědomit, že zabrání církevního majetku po roce 1948 v první řadě nesměřovalo proti vlastnickému právu jednotlivých církevních subjektů, jeho vlastním cílem bylo zničení hospodářské nezávislosti církví a likvidace náboženské svobody. Právě tuto křivdu by měl navrhovaný zákon napravit.

Pokud pak konkrétně srovnáváme nároky podle navrhovaného zákona a zákona o půdě lze uvést toto:
Podle zákona o půdě byly povinnými osobami kromě státu i obce, kraje, právnické osoby soukromého práva i fyzické osoby, podle navrhovaného zákona se vydává pouze majetek státu.
- Podle zákona o půdě se hradilo znehodnocení vydávaného majetku. Podle navrhovaného zákona se znehodnocení nehradí.
- Podle zákona o půdě se poskytovala náhrada za mrtvý a živý inventář, podle navrhovaného zákona se takové náhrady neposkytují.

- Podle zákona o půdě se poskytovaly náhrady, pokud na původních pozemcích existovaly trvalé porosty, podle navrhovaného zákona se takové náhrady neposkytují.

Navíc na rozdíl od restituentů, kterým byl majetek vrácen už v 90. letech, církve nemohou 22 let čerpat ze svého majetku žádné výnosy a jenom výnosy z církevních lesů za tu dobu dosahují miliardových hodnot.

3) Rozsah vydávaného majetku

Zákon předpokládá, že se církvím vydá cca 200 tis. ha naturálně a 61 tis. ha se finančně nahradí.
Ve srovnání s vracením majetku podle zákonů z 90. let se však jedná o malé množství majetku.
Podle zákona o půdě se fyzickým osobám vydalo cca 1 400 tis ha půdy.
Obcím, se vrátilo jen lesní půdy cca 400 tis. ha.
Pozemkový fond pak v letech 1999 – 2010 prodal 525 tis. ha státních pozemků.

Podle zákona může být církvím vrácen pouze majetek, u kterého církev prokáže, že ho církevní subjekt vlastnil v období 25. 2. 1948 – 1. 1. 1990.
U každé žádosti o vydání bude pozemkový úřad provádět srovnávací sestavení parcel, to znamená že porovnává údaje z pozemkového katastru, který platil v roce 1948 s údaji z dnešního katastru nemovitostí. Stejné postupy platily i v případě zákona o půdě.

4) Finanční náhrady

Finanční náhrada (59 mld. Kč) představuje náhradu za majetek, který nebude vydán. Jedná se o majetek, který dnes vlastní obce, kraje, soukromé fyzické a právnické osoby nebo státní subjekty mimo Pozemkový fond a Lesy ČR.

Vládní komise (ministr zemědělství, ministr kultury a ministr financí), nechala údaje o rozsahu historického církevního majetku prověřit.

a) Údaje byly konfrontovány s údaji od dotčených státních orgánů a podniků (zejména Pozemkového fondu ČR a Lesy ČR).

b) Hodnověrnost databáze jednotlivých položek původního církevního majetku byla prověřena nezávislou poradenskou firmou Ernst & Young.

c) V roce 2011 Ministerstvo kultury provedlo ve spolupráci s Národním archivem rozsáhlé šetření archivních materiálů k rozsahu historického církevního majetku. Není jasné, jaké zdroje pro své údaje o rozsahu původního církevního majetku používají kritici návrhu.

5) Stanovení výše finanční kompenzace

Byly použity tržní ceny, aby výsledné ocenění představovalo spravedlivou hodnotu majetku, který byl církvím v minulosti protiprávně odebrán, a se kterým v důsledku toho nemohly nakládat a mít z něj užitky.
K ocenění majetku původně vlastněného církvemi a náboženskými společnostmi nelze přistupovat stejně jako v případě ocenění podle zákona o půdě.

Podle zákona o půdě se v případě, že nebylo možné vydat původní nemovitost, vydávali náhradní pozemky. Jen ve výjimečných případech se nevydávaly náhradní pozemky a místo toho se vyplácela finanční náhrada.  Jelikož v roce 1991, kdy byl zákon o půdě přijímán, trh s půdou vůbec neexistoval, nebylo možné pro finanční náhrady použít spravedlivější tržní ceny. Jediné co bylo použitelné, byly tedy úřední ceny, a to podle tehdy platné vyhlášky Ministerstva financí č. 182/1988 Sb. Tato vyhláška však už byla před více než 20 let zrušena.

Určit finanční náhradu podle předpisu, který už dávno neplatí, by bylo zjevně nespravedlivé a bylo by úspěšně napadeno u Ústavního soudu jako výraz libovůle zákonodárce. Bylo by možné hovořit o spáchání nové křivdy na straně církví a náboženských společností.

Nejčastěji uváděné argumenty kritiků návrhu zákona:

1) Církevní restituce zvýší zadluženost české státu

Za nevydaný majetek bude církvím vyplacena náhrada ve výši 59 mld. Kč. Tato částka bude splácena po dobu 30-ti let ve výši cca 2 miliardy ročně (to jsou necelé dvě tisíciny státního rozpočtu). Tato částka představuje hodnotu církevního majetku, který po provedení „církevních restitucí“ zůstane stávajícím držitelům bývalého církevního majetku. Ihned s platností zákona bude odblokováno 44 % historického církevního majetku (v hodnotě 59 mld. Kč), s nímž zejména obce budou moci nakládat ve prospěch svých území.
V roce 2011 bylo podle zákona o hospodářském zabezpečení církví vynaloženo na církve  cca 1,45 mld. Kč, a to převážně na platy duchovních. Do roku 2014 však platí Deklarace shody, ve které se církve zavázaly, že nebudou požadovat další prostředky na nové duchovní.

Po skončení Deklarace shody se tak částka 1,45 mld. Kč určitě zvýší. V rozpočtu na rok 2015 již Ministerstvo kultury počítá s částkou 1,7 mld. Dále hrozí, že na financování státem mohou dosáhnout i další církve, což znovu náklady státu podstatně zvýší. Zákon o majetkovém vyrovnání zákon o hospodářském zabezpečení církví ruší.
Majetkové vyrovnání se proto státu z dlouhodobého hlediska vyplatí.

2) Zákon o církevních restitucích změní  politické poměry v zemi ve prospěch spíše konzervativních sil a přispěje ke změně charakteru českého státu tak, že ohrozí jeho stávající občanskou nekonfesní podstatu.
V právním státě není přípustné, nevrátit majetek jen proto, že zastává jiné názory Pokud jde o nekonfesní podstatu státu, tak opak je pravdou. Zákon nekonfesnost státu daleko více podpoří, tím, že provede odluku církve od státu a odstraní finanční provázanost mezi státem a církvemi. Církve a stát budou vzájemně hospodářsky nezávislé.

3) Největším vlastníkem nemovitého majetku se po schválení zákona nestane cizí stát Vatikán.
Vládní návrh zákona o církevních restitucích se týká církevních právnických osob celkem 17 církví, z nichž katolickou církev reprezentují Církev římskokatolická a Církev řeckokatolická. Zbylých 15 církví nemá na Vatikán, přesněji Svatý stolec, žádnou vazbu.
U církví římskokatolické a řeckokatolické bude majetek vrácen pouze konkrétním církevním subjektům( tj. farnostem, biskupstvím, řádům, charitám apod. ),  kde církve působí, tedy pro konkrétní občany České republiky, pro rozvoj obcí, sociální projekty a další věci.

4) Zátěž pro budoucí generací plynoucí ze zákona o církevních restitucích
Tento stát je nástupcem bývalého československého státu, který církevní majetek v rozporu se svými vlastními zákony zabíral. I dnešní Česká republika na tomto majetku hospodaří a čerpá z něho výnosy, které Národohospodářská fakulta VŠE odhadla na cca 3 mld. Kč ročně.

Moc mne mrzí, že je dnešní situace kolem „církevních restitucí“ tak zpolitizovaná, že je jen malý prostor pro věcnou argumentaci.

Soňa Paukrtová

ŠTÍTKY

Volby:
2012 senát - 35 - Jablonec nad Nisou: Soňa Paukrtová

KONTAKTUJTE NÁS

KRAJSKÁ KANCELÁŘ TOP 09 LIBERECKÝ KRAJ

Karlovská 161
460 10 Liberec

info@lib.top09.cz
telefon: +420 604229308

 

KRAJSKÁ MANAŽERKA

Martina Rambousková

martina.rambouskova@top09.cz

telefon: +420 604229308

 

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2020  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Chci, abychom byli v hlavním proudu Evropské unie.
Děkujeme