Školní jídelny mají od začátku září vařit jinak než dosud – méně solit a cukrovat či dětem servírovat méně průmyslově zpracovaných potravin. Jak situace vypadá v praxi, bylo v úterý tématem na pražské konferenci Lepší škola 2025 neziskové organizace EDUin.
Změny v jídelnách zavedla novela vyhlášky o školním stravování, která má dětem v mateřských, základních a středních školách zajistit zdravější a vyváženější jídelníček.
„Novela přichází po třiceti letech a bylo by pochopitelně lepší, kdyby novely vznikaly častěji za kratší období. Praxe v jídelnách je každopádně dnes různá, existuje spousta škol, které už dávno omezily používání polotovarů a instantních směsí,“ podotkla Alexandra Košťálová ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ), kde koordinuje projekty Zdravá školní jídelna a Máme to na talíři.
Školy mají omezit používání soli, cukru nebo průmyslově zpracovaných potravin. Na talíři naopak má být více čerstvé zeleniny, luštěnin a celozrnných výrobků.
„Novela přináší především pravidla, jak vyřešit dlouho opomíjené aspekty školního stravování. Neznamená to ale, že žáci nebudou dostávat sladké obědy nebo tradiční české pokrmy,“ podotkla Košťálová v reakci na časté mýty spojené s vyhláškou.
„Pokud jídelna pravidla zvládne zavést správně, děti si ani nemusí změny všimnout,“ doplnila Eliška Selinger, další odbornice ze SZÚ, která se specializuje na veřejné zdraví a udržitelné stravování.
Cestou může být bufet
„Zásadním bodem je zvolit si dobrého kuchaře a tým lidí, který bude vařit dětem to, co mají rády,“ zmínil ředitel základní a mateřské školy v Dobřanech na Rychnovsku Jan Grulich (TOP 09).
Tamní školní jídelna funguje formou bufetu – děti si na pultech samy vyberou oběd. Kromě hlavních jídel mají k dispozici také saláty nebo ovoce.
„Je důležité vydat se mezi děti. Zeptat se jich, co by v jídelníčku chtěly, a vysvětlit jim, co a proč by měly jíst,“ vysvětlil vedoucí dobřanské jídelny Pavel Matula.
Podle Grulicha, který je i senátorem za TOP 09, tento systém stravování učí žáky zodpovědnosti, aby neplýtvali jídlem. „Díky bufetovému systému se nám podařilo snížit množství vyhozeného jídla na 20 procent,“ popsal.
Zároveň zdůraznil, že učitelé děti nenutí k dojídání nebo zkoušení nových věcí: „Nechceme, aby měly k jídlu odpor. Učíme je si k jídlu najít cestu, takže když třeba nikdy neměly rybu, kuchař jim dá kousek ochutnat a oni pak přirozeně více konzumují ryby.“
„Zřizovatelé škol by se změny neměli bát, protože děti ji uvítají. Změny se dají do provozu jídelen postupně zapracovat tak, aby vyhovovaly všem,“ apeloval Matula.
Po vzoru Skandinávie
Košťálová zmínila, že se při zkoumání zdravých stravovacích návyků zaměřili také na praxi ve skandinávských zemích: „Bufetový systém tam je benefitem ve snižování plýtvání potravinami. A to, že si děti vyberou očima, hraje také zásadní roli.“
„Ve Skandinávii se také rozvíjí koncept takzvaného pedagogického oběda, kdy učitel jí s žáky. Vysvětluje jim, proč si nabírá to či ono, a snaží se do stolování vnášet pozitivní kulturu,“ podotkla Selinger.
Dalším způsobem, jak zlepšit zdravý vztah dětí k jídlu, může být to, že se podílejí na přípravě pokrmů. Například ve škole Na Beránku v pražských Modřanech pomáhají s nakupováním, pěstováním, vymýšlením jídelníčku, vařením i následným uklízením.
„Zajímavé je, že je pokaždé vede učitel jiného předmětu. Třeba v dějepise se tak u zpracovávání brambor žáci dozvědí, od kterého století je konzumujeme, ve fyzice zase o objemech potravin,“ upozornila Košťálová.
„Taková kultura pomáhá tomu, že děti i vyučující chodí do jídelny rádi,“ dodal vedoucí školní jídelny Matula.
Obědy zdarma?
Ředitelka Platformy pro včasnou péči Kateřina Sirotková vyzdvihla benefity, když je školní stravování zadarmo.
„Jde o pozitivní školní výsledky, snížení nejistoty ze strany rodičů, možnost investovat do jiných aktivit pro děti, případně jejich možnost zůstat ve škole i po vyučování kvůli družině nebo kroužkům,“ vyjmenovala s tím, že nejdůležitějším aspektem zůstává zdraví dětí.
„Data nám říkají, že každé čtvrté dítě, respektive rodina může z dotovaných obědů těžit,“ zdůraznila.
Na dobřanské škole však bezplatné obědy přestali plošně nabízet po covidu. „Těch potřebných máme méně, takže případná proplácení obědů řešíme individuálně a spíše krátkodoběji, když to rodiny potřebují,“ poznamenal ředitel Jan Grulich (TOP 09).
Novela vyhlášky podle odborníků nechává školám ve financování i v celkovém zavádění nových pravidel poměrně dost prostoru, aby si je přizpůsobily dle svých možností. Školy mohou změny zavádět postupně až do září 2026.
Stručně
Novela vyhlášky mění od září fungování školních jídelen. Děti mají dostávat méně cukru, soli a průmyslově zpracovaných potravin a naopak více zeleniny, luštěnin nebo celozrnných potravin. O změnách diskutovali v úterý v Praze účastníci konference, kterou pořádala nezisková organizace EDUin. Jako příklad dobré praxe byl zmíněn třeba bufetový systém. Odborníci se shodují, že je s dětmi potřeba o podobně jídelníčku mluvit či je přímo zapojit do jeho vytváření.
Zdroj: denikn.cz
