Summit G7 a pařížská dohoda

26. 5. 2017
Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka
--------------------
A v Horizontu je odborník na životní prostředí z Univerzity Karlovy. Bedřich Moldan. Dobrý večer.

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí
--------------------
Dobrý večer.

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka
--------------------
Spojené státy jsou druhým největším znečišťovatelem světa po Číně. Co by to v praxi znamenalo, kdyby opustily tu klimatickou dohodu z Paříže? Pohřbily by ji?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí
--------------------
No, tak především se jim to nepodaří. Tak žádným způsobem rychlým ten, tu pařížskou dohodu opustit.

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka
--------------------
Nestačí slovo Donalda Trumpa: Odcházíme?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí
--------------------
Rozhodně nestačí. Dohoda byla v Americe ratifikována Kongresem, takže už jenom tento malý, v uvozovce, detail. A navíc Spojené státy rozhodně v posledních letech emise skleníkových plynů výrazně snižují. A není to zásluhou federální Vlády. Prostě ten průmysl a celá ta společnost je připravena na to, že v nejbližší době se plně zapojí snaha po dekarbonizaci, to znamená oduhlíkování celé ekonomiky a Spojené státy v tom jsou na velmi dobré cestě. Takže takové ty Trumpovy různé, já bych to dokonce nazval úlety, nejsou v této souvislosti až tak strašně důležité.

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud se skutečně podaří zastavit znečišťování atmosféry, bude to ale stačit? Podaří se globální změnu tímto způsobem zastavit?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí
--------------------
Rozhodně ne. To s tím také nikdo nepočítá. Ale pokud se skutečně ty závazky, které byly už uzavřeny a eventuálně se tedy prohloubí, protože všichni počítají s tím, že se prohloubit musí celosvětově, tak se ta, ten průběh té změny klimatu, která v poslední době je skutečně hrozivá, se zpomalí. A snad tedy se může v budoucích, ani ne možná desetiletích, protože to je na, dokonce na staletí. Takže se to přeci jenom projeví nějak pozitivně. Ale v žádném případě se to nemůže projevit okamžitě.

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono tu jde také o velké peníze. Do roku 2020 mají Státy připravit nějaký plán, jakým způsobem by mohly finančně podpořit ty nejvíce zasažené oblasti klimatickou změnou. Ovšem existuje vůbec nějaký model? Je nějaká představa, o jaké prostředky se tu může jednat? A co bude nejvíce potřeba?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí
--------------------
Přímo v Paříži bylo dohodnuto, že od roku 2020 budou vyspělé státy, včetně samozřejmě České republiky, přispívat do fondu na tyto účely a ročně by se mělo vynaložit 100 miliard dolarů. Což není dost, ale je to přeci jenom dostatečně velká suma, aby se těm státům, které tu pomoc potřebují, skutečně, skutečně pomohlo. A zatím se zdá, že i když tedy rok 2020 je už poměrně blízko, ale a ty peníze tam zatím nejsou, tak se přeci jenom zdá, že to ty státy berou velmi vážně a že skutečně ten fond roste. Takže v tomhle tom jsem docela optimista. Ale je také třeba říct, že nejde jenom o tyto peníze, ale že tady máme nejrůznější dohody ze strany zejména průmyslu a velkých podniků. Pařížská konference například začala tím, že tam bylo takové defilé největších finančníků a průmyslníků a vůbec podnikatelů z celého světa. Bill Gates a podobní, podobné celebrity. A ti všichni slibovali desítky miliard dolarů na právě tuto pomoc. Takže tam celkem jako jistá naděje je.

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka
--------------------
Optimistický závěr Bedřicha Moldana. Děkujeme.

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí
--------------------
Já děkuji za pozvání.

ČT 24
Horizont

Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme