Dnes jsem předal do rukou primátora města ing. Otakara Divíška svoji rezignaci na mandát zastupitele města Hradec Králové. Rád bych k tomu připojil své vysvětlení.
Již osmým rokem jsem zastupitelem Statutárního města Hradce Králové. S pocitem velkého závazku jsem přijal mandát, který jsem získal v roce 2002 zejména díky mnoha preferenčním hlasům. Tato skutečnost se opakovala v roce 2006. Situace se ale v posledním roce mého mandátu poněkud změnila.
Do zastupitelstva jsem byl zvolen jako nezávislý, tj. nestraník, na kandidátní listině Občanské demokratické strany. Letos jsem vstoupil do nově vzniklé politické strany TOP 09 a získal jsem zde mimořádné postavení. Jako krajský lídr do nastávajících voleb kandiduji nyní za TOP 09 do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Mé angažmá v TOP 09 budilo již od léta r. 2009, kdy jsem byl tehdejším přípravným vedením stany vyzván ke spolupráci, určité otazníky zejména v tom, zda je správné na komunální úrovni spolupracovat s ODS a aktivně přitom pracovat pro jinou politickou stranu.
Získal jsem svůj mandát na hradecké kandidátce ODS díky mnoha hlasům občanů a velmi jsem zvažoval, mám-li se i z tohoto důvodu v TOP 09 angažovat, mám-li se mandátu zastupitele vzdát hned a nebo si ho i přes svůj politický odklon ponechat až do voleb. Jsem zavázán jak svým voličům, kteří mě do zastupitelstva poslali, tak svým sympatizantům, kteří do mne vkládají určité naděje ohledně změn v některých aspektech politického stylu, který se u nás postupně prosadil, ale také samozřejmě svým kolegům z klubu zastupitelů ODS, kteří mě mnohokrát podpořili a dali mi vekou důvěru v minulých senátních volbách v r. 2008.
Co je nebo mělo být správné není snadné říci a odpověď na mé jednání dají nepochybně až další volby. V každém případě ale mám alespoň čistý štít v tom, že jsem celou záležitost projednal s vedením klubu zastupitelů ODS, kteří si přáli, abych v zastupitelstvu a v jejich klubu zůstal co nejdéle. Situace však vzhledem k de facto již započaté volební kampani dospěla do bodu, kdy je nestandardní stav potřeba řešit. Vzájemně jsme se proto dohodli, že se nyní, na konci března 2010, dva měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, svého mandátu zastupitele vzdám.
Ve volební kampani již opravdu není možné, aby nadále mé členství v klubu ODS pokračovalo. Považoval bych však vůči svým voličům, kteří mě za ODS do zastupitelstva poslali, za nesprávné se členství v klubu jen vzdát a stát se nezařazeným členem zastupitelstva. Proto odstupuji úplně. Byl bych rád, aby můj krok byl brán jako určité vyústění mého postupného a dlouhodobého politického vývoje, a ne za provokativní či protestující předvolební politické gesto. Vážím si toho, že k rozchodu došlo bez jakýchkoliv napadání či přestřelek, které by mohly negativně ovlivňovat další kultivaci celého širokého pravého spektra politické scény, na které by se TOP 09, pokud se další politické činnosti bude moci účastnit, podílela.
Mnoho let v zastupitelstvu, které jsem zde strávil, považuji pro sebe za neobyčejný přínos, který mne velmi vnitřně obohatil. Chtěl bych zároveň věřit tomu, že i já jsem přispěl k některým rozhodnutím, které se v daleké budoucnosti ukážou jako rozumné a správné. Vždyť jediným soudcem našich činů jsou a budou pouze samotné dějiny.
Na dění v našem městě rozhodně nezanevřu. Buď mne osud zavane do Poslanecké sněmovny, a tam potom budu moci lépe prosazovat zájmy občanů našeho města. Jejich názory znám a dnes vím, že jejich řešení nesouvisí pouze s rozhodnutím zastupitelů, ale také s nedokonalými zákony, které bych rád pomohl změnit. Nebo se stanu v případě neúspěchu řadovým občanem města Hradce Králové, a budu dále pokračovat ve svém působení ve funkci řadového lékaře a ve svých aktivitách občanských a sportovních. Nadále budu společenské dění bedlivě sledovat a až budu chodit se svými vnoučaty po městě, určitě je upozorním na vše nové, co bylo v našem městě vykonáno.
Po dobu mého působení v zastupitelstvu jsem poznal velmi mnoho vzácných lidí, ke kterým chovám přátelský vztah. Ne vždy jsem s jejich názory souhlasil, ale vždy jsem se je snažil respektovat a brát je v potaz. Byl bych velmi rád, kdyby mým rozhodnutím nebyly tyto vztahy narušeny. Souvisí to i s mým přesvědčením, že slušnost je nadále jednou z nejcennějších vlastností v politice, ať již komunální, tak celostátní. Rád bych v tomto směru pokračoval.
