Do programového prohlášení v oblasti kultury současné vládní koalice na radnici v Hradci Králové navrhla radní za TOP 09 Lenka Jaklová hned dva body: usilovat o zápis moderní meziválečné architektury Hradce Králové na seznam hmotného kulturního a světového dědictví UNESCO. A usilovat o zápis fenoménu východočeského loutkářství na seznam nehmotného kulturního a světového dědictví UNESCO. „Vzhledem k tomu, že koaliční partneři dosud neprojevili dostatečnou vůli k prosazení této myšlenky a také proto, že záměr se neobejde bez koordinace v celém regionu, iniciovala jsem tiskovou konferenci ve spolupráci s hejtmanem Královéhradeckého kraje Lubomírem Francem,“ uvádí Lenka Jaklová.
Královéhradecký kraj dosud nemá jedinou památku na listině UNESCO.
Šance tu je – fenomén východočeského lidového loutkářství. Stojí za to o ni usilovat? Radní města Hradce Králové Lenka Jaklová a hejtman Lubomír Franc se domnívají, že v každém případě, i když to bude běh na dlouhou trať. Také o tom diskutovala spolu s dalšími zástupci města s novináři na tiskové konferenci v úterý 12. dubna v Radioklubu Českého rozhlasu v Hradci Králové.
Synergie se vyplácí
Ve spolupráci Královéhradeckého kraje a města Hradce Králové se už několik let daří prosazovat významná evropská kulturní témata. Tato synergie vyžaduje originální myšlenku, politickou podporu, profesionální koordinační tým a především trpělivost, protože k cíli obvykle vede dlouhá cesta. Výsledek ale vždy stojí za to. Dva příklady za všechny, které se díky vytrvalému úsilí podařilo prosadit do vědomí nejen královéhradecké veřejnosti a které na počátku působily jako sen. Dnes přinášejí důležitý impuls pro propagaci a cestovní ruch v kraji: barokní areál KUKS a nejslavnější český malíř František KUPKA.
Kdo si dnes vzpomene, že velkorysý projekt Revitalizace Kuksu, na který Evropská unie poskytla dotaci 440 milionů korun a v rámci něhož se počítá také s obnovou lázeňských domů a infrastruktury v obci Kuks, se zrodil už v roce 2005 právě zásluhou Královéhradeckého kraje?“ připomíná Lubomír Franc, hejtman Královéhradeckého kraje. „A není také náhodou, že systematická pozornost a propagace této památky přinesla Kuksu v nedávné anketě čtenářů regionální Mladé fronty suverénně nejvíc hlasů a tedy i titul Nejhezčí památka Čech.“
Tento evropsky unikátní barokní komplex se v příštím roce dočká i zcela originální prezentace prostřednictvím toho nejmenšího výtvarného grafického vyjádření – poštovní známky. V edici „Krásy naší vlasti“ budou vydány (7. 3. 2012) rovnou dvě známky s motivy Kuksu. Autorem návrhů je grafik Zdeněk Ziegler, vydavatelem Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. S nápadem zařadit motivy Kuksu na poštovní známku (hospital a sochy M. B. Brauna) přišla obecně prospěšná společnost Revitalizace KUKS, autorkou námětu je Lenka Jaklová, radní města Hradce Králové a projektová manažerka společnosti Revitalizace KUKS o.p.s.
„Uvědomila jsem si, že poštovní známka je sice drobným, ale sběratelsky velmi ceněným artefaktem, který je současně i významným propagačním prostředkem. A že by si Kuks takový drobný výtvarný „šperk“ zasloužil. Náhoda nám přála. Příští rok bude nejen kulaté výročí od Šporkova narození (350 let), ale současně uplyne i 300 let od výjimečného setkání dvou výjimečných mužů – nejvýznamnějšího mecenáše barokních Čech hraběte F. A. Šporka a jeho dvorního sochaře M. B. Brauna. K nejznámějším dílům, která jsou plodem této neobyčejně dlouhé - dvacetileté spolupráce na Kuksu, patří Braunův Betlém a alegorická řada Ctností a neřestí.“
„Po dokončení obnovy Kuksu v roce 2014 lze očekávat, že z přílivu návštěvníků bude mít prospěch také město Hradec Králové, které se díky své strategické poloze a historickému a kulturnímu významu stane vítanou turistickou destinací,“ doplnil Lubomír Franc.
Upozornit na zajímavé a dosud málo připomínané barokní dějiny, které v Hradci Králové cíleně propaguje Kabinet barokních studií na Univerzitě Hradec Králové, chtějí organizátoři nového hudebního cyklu barokní hudby, který bude zahájen v úterý 12. dubna v Městské hudební síni v Hradci Králové a záštitu nad ním přijali hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc a primátor města Hradce Králové Zdeněk Fink. Velikonoční koncert z děl A. Vivaldiho, A. Corelliho, J. S. Bacha či G. F. Händela v provedení špičkového komorního orchestru Barocco sempre giovane začne v 19.00 hod.
Návrat domů
Také geneze dalšího nápadu – myšlenky vrátit do povědomí veřejnosti jméno Františka Kupky, rodáka z Opočna, nejslavnějšího českého malíře a průkopníka abstraktního umění – začala už před lety. Královéhradecký kraj v roce 2008 uspořádal v Hradci Králové úspěšné mezinárodní sympozium František Kupka – Čech, Francouz, Evropan a z evropských fondů získal finanční prostředky na vydání stejnojmenné publikace o svém rodákovi a také na realizaci skvělého filmového dokumentu režisérky Daniely Gébové František Kupka – symfonik barev a malíř kosmu. Snímek byl s velkým ohlasem přijat pařížskou i českou veřejností, v loňském roce získal prestižní cenu v kategorii snímků o výtvarném umění na festivalu v Telči.
Podnětem k těmto událostem byl ovšem nález „ztracené“ urny s popelem Františka Kupky v neznámé části kolumbária pařížského hřbitova Père Lachaise, který po vytrvalém pátrání učinila tehdy studentka z Hradce Králové Barbora Jaklová.
„V současné době Královéhradecký kraj iniciuje záměr převozu zpopelněných ostatků slavného rodáka z Paříže na pražský Slavín jako docenění Kupkovy výjimečné osobnosti a zvršení jeho životní a umělecké pouti. Záměr vzešel z Adventního setkání představitelů Královéhradeckého kraje, města Hradce Králové, zástupců kulturního a společenského života a velvyslance Francouzské republiky v České republice s arcibiskupem pražským a primasem českým Dominikem Dukou OP,“ uvedl Lubomír Franc.
„Kupkův návrat domů“ podpořila řada dalších osobností: především Karel Schwarzenber, ministr zahraničních věcí ČR, Jiří Besser, ministr kultury ČR, rektor Akademie výtvarných umění v Praze J. T. Kotalík, mecenáška a sběratelka Kupkových obrazů Meda Mládková, starosta města Opočna Štěpán Jelínek a představitelé zdejšího kulturního a veřejného života. A jaký okamžik by byl pro uložení urny na Slavíně mezi nejvýznamnější osobnosti českého národa nejvhodnější?
„Nabízí se naprosto průlomové datum v dějinách výtvarného umění, které se už nikdy nezopakuje,“ dodává Lenka Jaklová. „A sice u příležitosti stého výročí od vystavení oficiálně prvních abstraktních obrazů na pařížském Podzimním salonu (1912), jejichž autorem byl právě český malíř z Opočna František Kupka. Jedná se o Amorfu – Dvoubarevnou fugu a Amorfu – Teplou chromatiku. Oba obrazy jsou dnes k vidění spolu s dalšími téměř čtyřmi desítkami autorových pláten ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze.“
Pokus o zápis na prestižní listinu UNESCO
I v tomto případě má město Hradec Králové ve spolupráci s Královéhradeckým krajem co nabídnout pro posílení evropské značky regionu.
„Léta se například mluví o možnosti nominovat na seznam UNESCO jedinečnou architekturu Hradce Králové z období secese, moderny a meziválečné architektury, která nemá v Evropě obdoby (tj. soubor staveb Jana Kotěry a Josefa Gočára, případně i další objekty jako např. Sanderova hydroelektrárna s mostem). Bohužel zatím zůstalo jen u obecných proklamací,“ říká radní města Hradce Králové Lenka Jaklová, která požádala o názor historika architektury Zdeňka Lukeše. Ten v dopise z 25. 3. tohoto roku uvádí: „Myslím, že kdyby byl návrh dobře zdůvodněn, měl by na registraci šanci, neboť z památek moderní architektury na našem území byla dosud na seznam kulturního dědictví UNESCO zapsána jen vila Tugendhat v Brně. Není snad třeba zdůvodňovat, jaký význam by tento zápis (ba i samotná nominace!) měl pro propagaci města v evropském i světovém kontextu.“
Podobně je možné usilovat o zápis fenoménu východočeského lidového loutkářství na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
„Na tento zápis jsou zařazovány tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Náš region je nejlepším příkladem. Existují tu desítky amatérských loutkových divadel, expozice loutek včetně té nejnovější v Labyrintu Divadla Drak – světoznámého divadla, jehož poetika přímo vyrůstala z lidového loutkářství rodiny Matěje Kopeckého,“ říká Lubomír Franc a dodává: „Samozřejmě je třeba si uvědomit, že nebude snadné tuto myšlenku prosadit, že půjde o běh na dlouhou trať, který vyžaduje intenzivní spolupráci řady regionálních institucí. Jsem ale přesvědčen, že takový pokus stojí za to. Díky této exkluzivní značce by kraj i město Hradec Králové získaly jedinečnou šanci své prezentace a zvýšení přitažlivosti, což by dále přispělo k rozvoji cestovního ruchu ve městě a v kraji a tím i navazujících služeb a přírůstku zaměstnanosti.“
