3. 2. 2012

Jsme součástí Evropy. Jsme součástí společenství, kde platí Pakt stability a růstu, který by ČR měla ve svém národním zájmu dodržovat. Jsme součástí EU, kde byla vytvořena pravidla pro koordinaci národních fiskálních politik v hospodářské a měnové unii. Jsme součástí nové strategie Evropské unie na léta 2013 – 2020.

ODS je jedna ze stran vládní koalice tak jako TOP 09. ODS má ve svém programu „Naše svoboda, nezávislost, bezpečnost a prosperita vždy souvisely s mírou našeho zapojení do spolupráce se zeměmi západního civilizačního okruhu a do světové obchodní výměny.“ (Zdroj: VIZE 2020 str. 22 dostupné z http://www.vize2020.cz/docs/vize2020final.pdf).

ODS se na ideových konferencích i svých stránkách prezentuje jako reformní politická strana EU.

Je tomu tak ve skutečnosti?

Premiér ČR a předseda ODS v pondělí 30. ledna 2012 na bruselském jednání oznámil, že se Česká republika nepřipojí ke smlouvě o rozpočtové unii, k níž se rozhodlo přistoupit 25 z 27 zemí EU. Neudělal-li premiér krok zpět, tak alespoň přitáhl brzdu rozjetého vlaku.  Navíc se premiér velmi ostře ohradil proti výrokům ministra zahraničí a šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga, který pouze sdělil již svůj dříve prezentovaný názor, že předseda vlády poškodil zájmy ČR, když se nepřipojil k paktu rozpočtové kázně. Nečasovo stanovisko naopak vřele přivítal nejznámější euroskeptik v ČR, prezident Václav Klaus.

Pokud by se premiér pouze názorově vyhranil proti stanovisku ministra zahraničí, věc by asi byla komentována jako neshodu názorů, kterou sice kolegové z EU občas nechápou, ale je v rovině běžné výměny stanovisek politiků.

Výroky premiéra o stanovisku šéfa diplomacie ČR jako o projevu mladické nerozvážnosti, o přirovnání stanoviska šéfa diplomacie k výrokům z vesnické tancovačky někde v Čimelicích a o tom, že ministr zahraničí je spíše ministrem v zahraničí s doporučení, že by se měl více angažovat a méně cestovat po světě, spíše hovoří o vyjádření politického rivala z druhé strany politického spektra, než premiéra vlády ČR či koaličního partnera.

Názorové rozpory k otázkám vedení zahraniční politiky mezi premiérem a ministrem zahraniční, a to zejména ve vztahu k EU, zdaleka nejsou jen tématem dnešních dnů. Jeden z nedávných rozporů koalice ohledně kompetencí zastupování ČR v rámci jednání EU, z 31. srpna 2011 (tedy přesně 4 měsíce), který vyústil ve jmenování „dvou tajemníků pro evropské záležitosti“. Jedním tajemníkem na úřadu vlády byl jmenován Vojtěch Bellinga - státní tajemník pro EU a dosavadní ředitel Sekce pro evropské záležitosti) a druhým na ministerstvu zahraničí, kam logicky tento post patří (Ing. Jiří Schneider - 1. náměstek ministra zahraničních věcí a státní tajemník pro evropské záležitosti). Evropa může jen netečně přihlížet a politici s podivem zvedat svá obočí, že člen Evropského společenství prezentuje v zastoupení vlády, ministerstva zahraničí, prezidenta a premiéra různé názory na politické otázky v rámci EU.

Našim partnerům v EU pak není zcela srozumitelné, jaká koncepce zahraniční politiky České republiky bude v budoucnu naplňována, což dokládá i poslední rozhodnutí České republiky v zastoupení premiéra a předsedy ODS nepřipojit se ke smlouvě o rozpočtové unii. K tomu paktu se rozhodlo přistoupit 25 z 27 zemí EU. Důvody českého premiéra, že není jasné, jakým způsobem by se pakt v Česku ratifikoval, a omezená účast zemí, které neplatí eurem, jsou důvody zástupné. Jak jinak by mohl předseda ODS v tisku prezentovat, že přípravě dokumentu ministr zahraničí prospal a teprve večer zástupci české vlády v čele se státním tajemníkem pro EU na úřadu vlády dojednali zásadní věci významné pro EU.

Premiér ČR a předseda ODS rozhodl o nepřipojení se k paktu rozpočtové kázně. Přitom se jedná o další krok k integraci pravidel vycházejících zejména z paktu stability a růstu (SGP) a především kontroly dodržování národních fiskálních politik jako základní podmínky stabilní makroekonomické stability pro zajištění zdravých veřejných financí. Nastavuje podmínky, pravidla, sankce.

Nejde však v rámci stanoviska premiéra ČR a předsedy ODS pouze o to, prezentovat voličům, jako ODS záleží na jejich názoru (referendum o připojení ke smlouvě o rozpočtové unii), jak dokáže hájit jejich zájmy (VIZE 2020) a komu mají dát svůj hlas ve volbách (senátní a krajské volby 2012)?

Kontrola fiskální politiky na nadnárodní úrovni (EU) má jednu obrovskou nespornou výhodu. Na čistě ekonomické zákonitosti má minimální vliv národní „zalíbení se politiků voličům před volbami“, tj. v ČR každé dva roky. Dodržováním makroekonomických pravidel při budování fiskální politiky na nadnárodní úrovni je možné lépe dosahovat rovnováhy i makroekonomických ukazatelů.

Evropa je schopna se domluvit na klíčových prioritách a zásadních prvcích evropské integrace. Nedopusťme, aby se rozhodnutím našich politiků dostala Česká republika z rozjetého vlaku na druhou nebo odstavnou kolej.

Miloš Dohnálek ekonom
starosta obce Hřibojedy
předseda RO TOP 09 Trutnov