V naší zemi je zvykem své příjmy úzkostlivě tajit. Je-li někdo úspěšný v podnikání nebo v zaměstnání, často se o měn mluví jako o člověku, který si majetek „nakradl“. Naopak lidé, u kterých jsou jejich vysoké příjmy známy z častých zpráv v médiích (např. špičkoví sportovci a umělci) nikdo za zloděje nepokládá, naopak jsou obecně hodnoceni pozitivně všemi sociálními skupinami.
Zkusme problém zveřejňování příjmů otočit. Příjmy všech občanů zveřejňovat každoročně na internetu ministerstva financí. Je-li něco pod veřejnou kontrolou občanů, jsou pak menší možnosti šidit a podvádět. Bude lépe vidět i na tu část „podnikatelů“, kteří po řadu let nepřiznávají žádnou daň z příjmů, čemuž neodpovídá výše jejich majetku. Pokud se někdo domohl majetku korupcí nebo trestnou činností, také to těžko doloží ze svých příjmů. Bude také snadnější prosadit např. výši pokut policii podle výše příjmů nebo výši doplatků ve zdravotnictví podle příjmů.
Stále slyším námitky, že tohle všechno není možné, protože různé zákony a jejich výklady to zakazují. Ve Skandinávských zemích a také v Estonsku je výše příjmů občanů veřejně dostupná na internetu. A proč je právě ve Skandinávii velmi nízká míra korupce? Podezřele nabytý majetek je tam totiž vidět, tamní úřady ho mohou zdanit nebo zabavit. Vím, že jsem s tímto názorem dosti osamocen, mnoha lidem se nelíbí. A kde mám začít, aby se o zveřejňování všech příjmů začalo alespoň diskutovat? Nejlépe u sebe. To je hlavní důvod, proč jsem se rozhodl zveřejnit své příjmy státního úředníka.
Druhý vážný důvod je, že platy především vedoucích pracovníků placených z veřejných zdrojů, kam patří i státem dotované státní podniky a organizace, by měly být veřejně známy, aby se zabránilo případům, kdy jsou vysoké platy a odměny vypláceny ze známosti za fiktivní zásluhy často na úkor řadových zaměstnanců.
