Poslanecké náhrady ve skutečnosti

13. 2. 2013

Článek Kamila Dubského v Hradeckém deníku dne 12. 2. předkládá veřejnosti velmi zavádějící informaci o poslaneckých náhradách, které činí u většiny poslanců cca 120 tis. Kč měsíčně. Do nich zahrnuje náklady na telefony, asistenta, bydlení v Praze, provoz kanceláře a náklady na odborné posudky. Jeho informace je zavádějící.

Náhrady je nutno rozdělit do dvou skupin. Ty, které se hradí fakturací jako služba (náklady na asistenta, bydlení v Praze, telefony a expertní posudky), tedy prostředky, které poslanec nedostává, ale platí je přímo Poslanecká sněmovna třetím osobám a poslanec je tedy nedostává do ruky ani na účet. A potom náhrady, které dostane poslanec jako součást mzdy. Těmi jsou cestovné a náhrada za provoz kanceláře.

Práce bez asistenta je nemožná. Každá schůze Sněmovny projednává asi 150 i více zákonů, jen písemné materiály tvoří stoh vysoký 50 cm a jen ke zpracování přehledu a výtahů je třeba desítek hodin. Další práce asistentů zahrnuje organizace návštěv, poslaneckých akcí a aktivit v Praze a především v regionu, to vše jako OSVČ za náhradu pro asistenta 35 tis. Kč před zdaněním a odvody, včetně všech víkendových přesčasů a nákladů za použití vlastního vozidla.

K náhradě za bydlení v Praze (limit je 17 tis. Kč) je nutno uvést, že kapacita poslaneckých ubytoven nedostačuje počtu poslanců a část kolegů si musí bydlení zajistit jinak. V limitu 7 tis. Kč za telefony je zahrnuta pevná linka v kanceláři Poslanecké sněmovny, linka v poslanecké kanceláři v regionu, mobil poslance a asistenta a internet. Můžeme diskutovat, kterou linku lze odstřihnout, ale za 5 linek to není žádná přemrštěná částka. Pokud poslanec chce hlasovat o zákonech kvalifikovaně, neobjede se bez analýz a expertních posudků alespoň některých předloh. Částka se pak fakturuje proti předloženému materiálu. Opět tedy nejde o paušální náhradu, kterou poslanec dostane, ale o fakturaci služby ze strany Sněmovny.

K finanční náhradě přímo poslanci tedy zbývá cestovné a náklady na provoz kanceláře. V mém případě to v roce 2012 bylo 25 600 Kč měsíčně, po zdanění a odvodech cca 14 600 Kč. Protože bydlím v malé obci 150 km od Prahy a z bydliště musím obsáhnout Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové a Prahu, mohu použít veřejnou dopravu jen výjimečně. Vlastním autem tak najezdím cca 4 000 km měsíčně, což je při průměrných 5 Kč/km náklad 20 tis. Kč měsíčně.

Ekonomický efekt pro mne je pak ten, že jsem si každý měsíc připlatil na cestovní náklady v průměru 5 400 Kč ze svého. Úžasné „obohacení“! Zbývající náklady tvoří provoz kanceláří ve výši 2 200 Kč za měsíc. Mám tři, ve Sněmovně, Hradci Králové a v obvodu Rychnov, tu si hradím zcela sám. Ještě bych rád uvedl na pravou míru mylné představy o cenách jídel v poslaneckých restauracích: oběd v nich stojí stejně, jako menu v kterékoliv hospodě.

To je tedy realita tzv. poslaneckých náhrad. Zcela otevřeně jsem je zde rozklíčoval; s vědomím toho, že náklady na mou poslaneckou práci jsou účelně vynaloženy, mi to nečinilo žádnou potíž. A jaké jsou další položky na druhé straně rozvahy? Za dva a půl roku jsem v Poslanecké sněmovně byl spoluautorem několika novel zákonů: o protikomunistickém odboji,  o přechodu věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, o rozpočtovém určení daní (která pomohla posílit rozpočet většiny měst a obcí v zemi), o poštovních službách (který by měl zamezit rušení pošt v menších obcích). U dalších pěti zákonů jsem byl zpravodajem.

Proto si na závěr dovolím osobní reakci na autora: domnívám se, že pokud by dostal možnost poslanecký život si vyzkoušet, podobný článek už by nikdy nenapsal.

Jiří Oliva
poslanec a místopředseda PS PČR za TOP 09

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Jiří Pospíšil:Stát nelze řídit jako firmu, protože občané nejsou zaměstnanci.
Děkujeme