Navrhované dělení vysokých škol na výzkumné a praktické se mi nelíbí

2. 5. 2012

O připravované změně zákona o vysokých školách hovořil s rektorem Univerzity Hradec Králové profesorem Josefem Hynkem poslanec Jiří Oliva: „V poslaneckém klubu TOP 09 je 11 vysokoškolských pedagogů a sám jsem jeden z nich. K jednotlivým tezím změn v zákonu mám své připomínky, chci však znát také názory odborníků přímo z vedení škol a profesor Hynek stojí v čele UHK už čtyři roky, a má další mnohaleté zkušenosti i z pozice děkana fakulty.“

Jiří Oliva označil v návrhu několik. „neuralgických bodů“, a sice kategorizaci vysokých škol na výzkumné a praktické univerzity, zavedení školného, změnu akreditačního procesu, tzv. funkční pozice a změny v kompetencích akademického senátu a správní rady. „Ministerstvo školství ještě pod vedením Josefa Dobeše do návrhu zakomponovalo diverzifikaci škol na výzkumné a praktické a to se mi vůbec nelíbí,“ sdělil Jiří Oliva a dodal: „Zavání to škatulkováním za velmi nejasných kriterií. Kdy největší slovo bude mít státní úředník od stolu.  Školy budou již předem stavěny do nevýhodné pozice.“ Jako příklad uvedl Univerzitu Pardubice, kde výzkumně orientovatou fakultu chemicko-technologickou budovali 50 let a právě Univerzitu Hradec Králové, která svoji úroveň v posledním desetiletí vysoce pozvedla: „Naši univerzitu jsme budovali od píky, zezdola nahoru, nejdříve bakalářské studium, potom magisterské. Naši absolventi nacházejí dobré uplatnění a často jsou zaměstnáváni v regionu. Tři z pěti našich fakult mají řádně akreditované i doktorské studium, k čemuž bylo nutné vybudovat nejen potřebnou infrastrukturu, ale i vědecké týmy. Pokud bude škatulkování probíhat od zeleného stolu a na úrovni celých univerzit, obáváme se toho, že takovým procesem projdou úspěšně jen velké univerzity v Praze, Brně a možná v Ostravě,“ říká prof. Josef Hynek a připomíná, že diverzifikace by měla být dána po fakultách nebo i oborech, aby již rozvinuté specifické obory v regionech nezanikaly.

S výběrem školného oba souhlasí. „Nemůžeme být závislí pouze na tom, co nám dá stát. Na druhou stranu nemůžeme nakupovat moderní pomůcky, když potřebujeme opravovat havarijní stav některých budov. Jistý mechanismus, který by do škol přinesl i soukromé prostředky, měl být nastaven již dávno,“ míní Josef Hynek.

Ožehavá je otázka změny akreditačního procesu, ten by měla nově provádět Národní akreditační agentura, která bude přebírat výsledky externí, nezávislé instituce. „Je známo, že veřejné vysoké školy volají po přísnějším akreditačním procesu, zatímco školy soukromé o tom nechtějí ani slyšet. Naskýtá se však otázka, zda bude tato nová komise etablovaná ministerstvem méně nezávislá než současná Akreditační komise, ze zákona jmenovaná vládou. Domnívám se, že nebezpečí účelových rozhodnutí a korupce bude v takovém případě stejné nebo větší než dnes“ říká Jiří Oliva.

Co se týká kompetencí akademického senátu a správní rady, podle nového návrhu by volit rektora měl v kompetenci i nadále akademický senát, nový návrh navrhuje udělit správní radě právo veta.  Nově by členy do správní rady navrhovaly tři instituce: jednu třetinu akademický senát, jednu třetinu ministerstvo školství a jednu třetinu rektor. Velkou kritiku vzbuzuje i tzv. funkční pozice – jmenování docentů a profesorů na funkční místo. „Pokud toto dopustíme, dojde k jednoznačné devalvaci vědeckých titulů,“ varuje Jiří Oliva.

Návrh nového školského zákona v současné době je v jednání legislativní rady vlády a kvůli změnám ve vedení ministerstva školství zatím nelze odhadnout kdy a v jaké podobě se dostane k projednání ve vládě a poté v parlamentu.

Zdenka Hanyšová Celá
Komunikace s veřejností