Ministr zdravotnictví Leoš Heger hodlá částečně regulovat síť lékáren. Zatímco ve městech je lékáren stále více, z menších obcí musí pacienti pro léky dojíždět, protože se tu lékárna neuživí. Změnit nepříznivý trend má především úprava systému, kterým jsou lékárny placeny z veřejného zdravotního pojištění.
„Bude snaha vyvinout takový systém odměňování, který by zvýhodňoval ,potřebné‘ lékárny například v malých obcích a v místech se špatnou dopravní obslužností a který by naopak alespoň částečně reguloval vznik nových lékáren ve větších městech, kde jich je již mnoho,“ popsala mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.
Zatímco v současné době mají lékárny za léky na recept marži a vydělají si tím víc, čím víc jich prodají, nový systém by měl zohlednit i zajištění dostupnosti léků pro pacienty. Projekt je teprve na začátku, ministerstvo zdravotnictví analyzuje, jak by se dal systém reformovat.
Podle předsedy Grémia majitelů lékáren Marka Hampla samotná změna v systému odměňování nestačí. Pokud chce stát skutečně pomoci venkovským lékárnám, měl by určit, kde smí začít fungovat nová lékárna. „Některé evropské země regulují místo vzniku lékárny. V Rakousku nesmí nová lékárna vzniknout méně než 400 metrů od stávající, v Portugalsku 600 metrů. Umím si podobnou podmínku představit po široké diskuzi i u nás,“ říká Hampel, jehož sdružení zastupuje hlavně menší lékárny.
Naopak majitelé řetězců lékáren jsou proti regulacím včetně pevných doplatků a povinných poplatků na léky. Stejně jako někteří politici upozorňují, že díky nižším doplatkům někteří pacienti ušetří.
S omezením vzniku nových lékáren na druhé straně souhlasí prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. „Ve většině evropských zemí je navíc pevný doplatek na léky, zatímco u nás si i lidé z venkova nechávají vozit léky z větších lékáren, kde mohou být doplatky nižší,“ dodává. I proto pak lékárny v malých obcích neprospívají.
K tomu, že Heger skutečně změny prosadí, je ale prezident lékárníků zatím skeptický. „O tom, že by rád podpořil venkovské lékárny, mluvil pan ministr hned po nástupu do funkce. Dodnes na tom ale, pokud vím, na ministerstvu nikdo nepracoval,“ říká Chudoba.
„Jsme pro podporu venkovských lékáren, pokud budou pravidla jasná,“ říká Luboš Korbelář, obchodní ředitel České lékárny, provozovatele řetězce Dr. Max. Omezovat vznik nových lékáren podle něj pacientům nepomůže. „Síť lékáren tu není tak hustá jako v jiných nám blízkých zemích, třeba Slovensku nebo Polsku,“ uvedl Korbelář.
Lékárny dostávají za výdej léků na recept regulovanou marži od zdravotní pojišťovny. Společná sazba pro lékárnu a distributora je u nejlevnějších léků 37 procent, u dražších klesá až na čtyři procenta.
Pro malou lékárnu znamená marže z léků na recept až 70 procent všech příjmů. V lékárnách v obchodních centrech tvoří většinu příjmů volně prodejné léky a doplňkový sortiment.
V některých zemích přispívají velké lékárny (podle obratu) do fondu na podporu venkovských lékáren.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že by venkovské lékárny měly podpořit i samotné obce nebo kraje.
E15 | Adéla Čabanová
