Koldinský: Od chudobince k moderní škole

Prostoru Malého, v současnosti Tyršova náměstí, se říkalo „Mezi stodolami“, protože na jižní a částečně i západní straně stály hospodářské stodoly, které shořely v roce 1861 až na dvě, jež se dožily poloviny minulého století. Tady byly při bourání nalezeny na nosných trámech dřevěné kolíky, na nichž se sušily tabákové listy (město v minulosti mělo též přídomek Tabákové Týniště). V jedné z nejstarších chalup původního náměstí bydlel Jiří Turek, „kališník ze země vypovězený“, který koupil v roce 1707 tento pozemek od obce. Když roku 1732 odešel, byla chalupa prodána Krystyánu Malému, v jehož vlastnictví zůstalo stavení až do roku 1880. Za svého krátkého působení ve městě bydlel v tomto domku i městský syndikus (dnes tajemník) Josef Vladimír Pelikán. Později byl postupně ve vlastnictví několika týnišťských občanů, a tak se chalupa Jiřího Turka v celkem nezměněné podobě dočkala věku 250 let a byla zbourána až v roce 1958, kdy její místo zaujal dnes stojící obytný dům čp. 855.

Na protilehlé straně náměstíčka byl v roce 1895 zřízen chudobinec pro nemajetné a přestárlé občany. V tehdejší době to bylo významné sociální zařízení, které plnilo své ušlechtilé poslání až do padesátých let, kdy poslední obyvatelé byli převedeni do sociálního domova důchodců v Sítinách (v současnosti bytové domy). Tam už ale neměl každý z nich možnost bydlet sám v jedné místnosti jako v chudobinci. Uvolněný objekt převzala v roce 1955 osmiletá střední škola, která zde zřídila lidovou školu umění. Vyučovalo se ve stísněných a nevyhovujících podmínkách, a tak roku 1983 byla zahájena generální rekonstrukce původní budovy, aby mohla vzniknout moderní jednopatrová základní umělecká škola sloužící dodnes.

Uplynulo bezmála dalších čtyřicet let a budova se opět stala malou pro nynější počet žáků ve více výukových oborech. Bylo již před lety nutné začít znovu projektovat. Jelikož nebyla v té době žádná možnost rozšíření do strany, narodila se studie zvýšení o další patro. V průběhu času se však městu podařilo vykoupit sousední nemovitost (bývalá truhlárna, později obytný dům), a tak nový návrh dispozičního řešení částečně navazuje na studii z roku 2016, která veškeré nové nároky ZUŠ řešila nástavbou třetího podlaží. Úpravy budou nutné provést i ve stávající škole, a to především v návaznosti na bezbariérový vstup a výtah propojující obě patra. Projekt zcela řeší novou dělící stěnu mezi budovaným objektem a sousední soukromou nemovitostí (v minulosti měly oba objekty jednoho vlastníka) a rovněž zcela novou podobu průčelní stěny do Tyršova náměstí s moderním designem. V této přístavbě je situována učebna výtvarné výchovy a modelování s možností výstupu na terasu pro kreslení v exteriéru. Své místo zde najde i nová učebna hry na elektrickou kytaru. Důležitou součástí projektu bylo řešení přehřívání učeben na západní fasádě, kterou ovlivňuje nízké slunce v době odpolední výuky. Tato problematika bude vyřešena osazením předokenních žaluzií, které se zasunou do nadokenních kapes vytvořených v rámci zateplení celé budovy.

Ve všech výukových prostorech (především pro bicí a elektronické nástroje) je komplexně dořešena akustika stavebních konstrukcí. Projektovou dokumentaci vypracoval Ateliér Zídka, architektonická kancelář z Hradce Králové, stavbu provede firma Kerson z Dobrého, která zvítězila ve výběrovém řízení na zhotovitele stavby.

Tyršovo náměstí bylo historicky využíváno pro dělnické manifestace a tábory lidu, ale i pro zábavné atrakce, kolotoče a střelnice. Dnešní náměstí a jeho nejbližší okolí plní skutečně své poslání kulturního centra, neboť na  tomto prostranství se koná převážná část významných kulturních událostí našeho města pořádaných kulturním centrem i základní uměleckou školou. Jsem přesvědčen, že investice do rozšíření budovy školy je i přes současnou nemilou celospolečenskou situaci naprosto správný počin. Věřím, že se kulturní a společenský život zase v plné míře do prostor i budov na Tyršově náměstí vrátí.