Jeho záchranu, nebo alespoň co nejmenší zásah do zeleně si vytkla skupina obyvatel krajského města, kteří za tímto účelem právě zakládají spolek Kaštanka.
„Nechceme blokovat stavbu dvoukolejné tratě, ale chceme zvážit, zda je třeba ji realizovat v navržené podobě. Myslíme, že existují varianty, jak stavbu provést a současně nevykácet 99 krásných stromů,“ řekl Ondřej Samek, předseda nově ustavené občanské aktivity.
Na první setkání se vypravilo na tři desítky občanů. „A to přesto, že jsme setkání nijak nemedializovali. Mělo být pouze pracovní, ale lidé si to mezi sebou řekli a přišli,“ cítí podporu z řad veřejnosti Samek. Spolek má už i své webové stránky.
O zdvoukolejnění železniční trati mezi oběma krajskými městy se uvažuje už víc než 30 let. Loni v listopadu byla dokončena první etapa výstavby na úseku Opatovice nad Labem–Stéblová.
Letos pokračuje příprava úseku do Pardubic a Hradce Králové, které by měly být zdvojkolejněny do roku 2019 (Pardubice), respektive 2020 (Hradec). V současné době se pracuje na dokumentaci k územnímu rozhodnutí. „Cílem zdvojkolejnění je zvýšení traťové rychlosti, vyšší bezpečnost a spolehlivost provozu i zvýšení kapacity a kvality železniční dopravní cesty,“ vyjmenoval mluvčí Správy dopravní železniční cesty Marek Illiaš s tím, že 2. etapa projektu přijde na 3,5 miliardy. Po dokončení by tu měl být zaveden dvacetiminutový interval vlaků, spěšné vlaky urazí vzdálenost mezi krajskými městy za 11 minut místo 20 nebo 21 minut v roce 2013.
„Město o problému ví. Na každém z kontrolních dnů s projektanty to řešíme. Byly vypracovány varianty, aby zásah do zeleně byl maximálně šetrný. Ale i vzhledem k technickým normám není možné stavbu bez jediného kácení realizovat,“ uvedl náměstek primátoraJindřichVedlich (TOP 09).
A připomněl, že zdvojkolejnění trati je pro Hradec stejně důležité, jako například dostavba dálnice D 11 a její pokračování k Polsku.
O hrozbě vykácení aleje se místní dozvěděli z informačního zpravodaje města. „Vyšel článek a my se začali zajímat, co stavba bude představovat konkrétně. Ale ukázalo se, že pro jednotlivce je těžké získat informace. A ještě složitější je možnost se k záměru vyjádřit,“ vysvětlil Samek, proč bylo nutné založit Spolek Kaštanka. Stromové aleje jsou pro urbanismus Hradce Králové charakteristické. Nejsou to přitom jen estetické prvky městského prostředí, ale mají i pozitivní dopady na okolní život. Například ochlazují ovzduší.
„V teplých dnech tu je až o tři stupně nižší teplota než v centru,“ upozornil Ondřej Samek. Zelený koridor využívají pěší, cyklisté i stále vzrůstající počet rekreačních běžců.
„Je to přirozená relaxační zóna. Do Kaštanky chodí děti ze školek, maminky s kočárky i pejskaři. V aleji si často hrají děti různého věku a na podzim tu školáci sbírají kaštany. I díky ní vyhrávají školy Jiráskova a Bezručova sběr těchto plodů, a tak učí mladou generaci pomáhat lesní zvěři a vztahu k přírodě. Je to místo potkávání a komunikace,“ míní předseda Kaštanky.
Stromy jsou navíc podle aktivistů díky pravidelným zásahům pracovníků městské zeleně relativně zdravé a v dobré kondici. I přesto, že jinak u nás populaci kaštanů koňských (jírovec maďal) decimuje klíněnka jírovcová, jejíž larvy parazitují v listech a způsobují jejich předčasný opad.
„Chceme nejen ochránit stromy v aleji, ale především udržet kvalitu života v této části města. I proto prosazujeme například vybudování podchodů pod novou tratí. Aby tu nevznikla nová komunikační bariéra,“ dodal Samek.
Na první setkání se vypravilo na tři desítky občanů
Právo, 26. 4. 2016
Ludmila Žlábková
