Jiří Oliva pro Český rozhlas 6 k lesnímu hospodářství

2. 5. 2012

Jedním z telefonických hostů v pořadu Čro 6 Člověk a obec byl 30. 6.  člen zemědělského výboru a výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu České a bývalý ředitel státního podniku Lesy České republiky, docent Jiří Oliva.
Zeptali jsme se ho:

Pane docente, tak vy jste se vyjádřil v časopise Veřejná správa, že nic nenasvědčuje tomu, že by si byl stát důležitosti svého lesního vlastnictví vědom. Odkud plyne toto vaše tvrzení?

Jiří Oliva:
Tak lesy jsou ve státní politice skutečně Popelkou,  protože ony  na jednu stranu poskytují společnosti nenahraditelné funkce, které společnost zdarma spotřebovává, aniž si to uvědomuje, takže to je na jednu stranu obrovská deviza. Bohužel, když se to hodnotí ekonomickými parametry, tak lesní hospodářství zaujímá asi 0,8%  hrubého domácího produktu. A to ho vlastně odsouvá na okraj zájmu politiků. A je to velká škoda, protože i ta první polovina, o které jsem mluvil, stojí hodně prostředků a velice často je přehlížena.

Moderátorka:
Když hovoříme o lesním hospodářství, o našem bohatství, tak nejen závěry, které byly zveřejněny ze šetření Nejvyššího kontrolního úřadu a týkají se Lesů České republiky, který je vlastníkem více než 50% všech lesů na území České republiky. Informace, jak dokáží třeba v sousedních státech, Rakousko, Bavorsko, hospodařit a nakládat se svámi lesy. Je to, řekněme, další prostředí, které je buď řízeno špatně, ať záměrně či z hlouposti?

Jiří Oliva:
Tak pokud bychom měli srovnávat české vlastníky lesů a zahraniční vlastníky, tak je bez diskuse, že naši vlastníci jsou diskvalifikováni velmi přísným lesním zákonem, který je bez jakýchkoliv pochybností jedním z nejtvrdších zákonů na  světě. Takže to je příčinou skutečnosti,že čeští vlastníci ztrácí konkurenceschopnost vůči ostatním  vlastníkům z jiných evropských zemí. Druhý problém samozřejmě je činnost a politika státního podniku Lesy České republiky, protože ten zaujímá na trhu dominantní postavení, jeho politika ovlivňuje ceny dříví a nutno říct, že dnes jsou skutečně ceny dříví, českého dříví jedny z nejvyšších v Evropě. Na jednu stranu to je pro vlastníky dobře, ovšem na druhou stranu to destabilizuje celý systém, protože někteří odběratelé již zvažují omezení aktivit v České republice kvůli vysokým nákladům na vstupy. A to by potom působilo velmi negativně v podstatě pro všechny vlastníky lesů, včetně jak vlastníků státních. A tady ta politika také může vést k tomu,že pokud by se omezily odběratelské kapacity, tak by se dřevo muselo dál třeba ve větším množství vyvážet a vždycky to potom je také provázeno poklesem cen, což by všichni vlastníci lesů doplatili.

Moderátorka:
Vy jste, pane docente, předsedou podvýboru pro lesní hospodářství a potravinářství a moje otázka zní, kritizujete politická rozhodování, také to, že státní lesnickou politiku náš stát nemá, také zákon, o kterém říkáte, že patří k nejpřísnějším na světě a výrazně omezuje konkurenceschopnost českých vlastníků lesů oproti zahraničním kolegům. A my jsme v pořadu, který se věnuje především komunální politice, takže omezuje a diskriminuje soukromé vlastníky, ale především obce a města, která vlastní svoje lesy. Nejste vy třeba ten, který by měl být, řekněme, aktivním a navrhnout legislativní změnu a nějakým způsobem, i z hlediska vašeho předchozího profesního působení, tento problém táhnout k nějakému šťastnému řešení?

Jiří Oliva:
Určitě máte pravdu. Tady nesmíme zapomenout, že mimo legislativní činnosti sněmovna nemá žádné exekutivní pravomoci. Nemůže ministrovi nic nařizovat. A ministr kteréhokoliv resortu by se měl řídit programovým prohlášením vlády. Programové prohlášení vlády z oblasti lesů se zmiňuje o rovnoprávném postavení soukromých vlastníků vůči ostatním vlastníkům. Bohužel ministerstvo zemědělství, do jehož gesce lesní hospodářství patří, zatím této části prohlášení nevěnovalo žádnou mimořádnou pozornost. My jsme dokonce jednali s panem ministrem Bendlem o určitých věcech v této oblasti a zejména tedy v podnikatelské sféře v lesním hospodářství. Bohužel bez žádného většího úspěchu.

Moderátorka:
Přesto, pane docente, vy jste poslancem za vládní stranu TOP 09, jste tedy součástí koalice. Mělo by být pro vás toto řešení jistým způsobem schůdnější, než kdybyste byl opozičním zastupitelem.

Jiří Oliva:
Já myslím, že jestliže resort řídí zástupce některé politické strany, v tomto případě ODS, byť je to koaliční partner, tak nepatří ke koaličním zvyklostem, zasahování a vzájemné kritizování resortu, které ta koalice řídí. Takže my můžeme pana ministra Bendla upozornit na určité věci,ale je výhradně jeho odpovědnost, jak se k ní postaví.

Moderátorka:
V čem vidíte, pane poslanče, tu zásadní, jak se zmiňoval nerovnost mezi vlastníkem státu, to znamená těch 50% lesů na území České republiky. A ten podnik Lesy České republiky a proti  tomu obce, města a další soukromí vlastníci. Kde je ta nerovnoprávnost, kterou ostatně vládní koalice, jak jste říkal ve svém vládním prohlášení, by chtěla napravit.

Jiří Oliva:
Tak tak  to nerovné postavení vychází především z momentu, kterému  se říká velikostní renta, že větší vlastník nebo správce většího množství lesa a má určité výhody proti drobnějším vlastníkům. To je jedna věc. Druhá věc spočívá v tom, že současné hospodářské výsledky státního podniku Lesy České republiky, lze označit za bombastické, ale je to běh na velice krátkou trať, protože taková věc, záležitost nemůže trvat dlouho. Je obecně známo, čím jsou ty hospodářské výsledky způsobeny, ať už to je například prodej majetku, ať už to je doslova vysávání podnikatelských subjektů některými velice opatrnými opatřeními, změnou smlouvy, velmi nevyrovnanou smlouvou. Vyžadování různých bankovních záruk, které jdou do nesmyslných výší a tak dále a tak dále, takže to jsou na druhé straně věci, které systém dokážou  destabilizovat. Na úkor samozřejmě obrovských zisků, které někteří politici dokonce obdivují. Tady ta věci se nemohou nebo obtížně mohou praktikovat, například u lesů městských obecních, kde ty pracovníci jsou pod daleko přísnější veřejnou kontrolou. A je to nakonec správně. Takže je otázka, co je výhodou nebo nevýhodou. Myslím si,že obecní lesy i přes to obtížné postavení, jaké mají, tak jsou  vlastně jednou z mála záruk lesnické odbornosti v českém lesním hospodářství. Samozřejmě mimo odborných institucí, jako je třeba Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, nebo lesnické fakulty, lesnické školy obecně,.

Moderátorka:
Tak to říká člen zemědělského výboru a předseda podvýboru pro lesní hospodářství a potravinářství, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, pan docent Jiří Oliva. Děkuji za to, že jste s námi také byl v našem pořadu Člověk a obec a těším se s vámi na slyšenou.


Jiří Oliva:
Na slyšenou, děkuju.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka