Jiří Oliva: priority ministra Bendla pro lesní hospodářství

7. 12. 2011

Ministr zemědělství Petr Bendl představil na tiskové konferenci 28. 11. priority svého nového resortu, mj. i ve velmi diskutované oblasti lesního hospodářství. K prioritám lesního hospodářství patří prodej dřeva přes burzu a aukce, oddělení pěstební činnosti od těžby dřeva a také převod lesů na akciovou společnost.

Snahu Petra Bendla o zaujmutí stanovisek k základním otázkám lesního hospodářství je třeba ocenit. Problémem se však jeví rychlost, s jakou má názor na věci, které jsou problémem ekonomicky i lesnicky odborným, vyžadujícím v každém případě hlubší analýzu možností a posouzení všech dopadů na všechny zúčastněné. Zmíněná rychlost však takovému postupu nenasvědčuje.

Prodejem větších objemů dříví prostřednictvím komoditní burzy má svá úskalí a jeho zavedením se Státní lesy stanou evropskou raritou. V evropských zemích se vztah velkého vlastníka lesa a odběratele řídí dlouhodobými obchodními vztahy, které zajistí oběma stranám jistotu suroviny i v dobách nedostatku a jistotu odbytu v dobách přebytku, protože jakékoliv poruchy v zásobování znamenají velké ztráty. Neznám jediný evropský dřevozpracující podnik, který by měl své zásobování opřeno o komoditní burzu. Komoditní burza je také svojí podstatou a filosofií určena k jiným věcem. Především je prostředím pro obchod nikoliv s výrobky, ale se surovinami, kde při velkém objemu a diferenciaci nabídky lze získat burzovní spekulací nejvýhodnější cenu. Sortiment surového dříví je však výrobkem nade vší pochybnost. Je pro zpracovatele jakousi vstupní součástkou jasně definovaných rozměrových a kvalitativních parametrů, na jejíž trvalou nabídku na burze nelze spoléhat. To je také hlavní důvod, proč se sortimenty surového dříví na burzách neobchodují.

Doc. Ing. Jiří Oliva Ph.D, provozní lesník a vysokoškolský pedagog, v roce 1992 pověřený založením Lesů ČR, které řídil do roku 2003, vedoucí katedry lesní těžby na Lesnické fakultě ČZU Praha, dnes poslanec PS PČR, předseda podvýboru pro lesní hospodářství a potravinářství.

Další iluzí je, že burza zajistí nezpochybnitelně tržní, tj. nejobjektivnější ceny dřeva. Ty může zajistit jen při velkém množství účastníků na obou stranách a při velkých objemech. České burzy však takové objemy neumožňují a situace, kdy stojí na straně jedné velká státní firma (např. Lesy ČR) a na straně druhé několik málo zpracovatelů, rozhodně není tím burzovním prostředím, které zajistí tržní cenu.  V takovém případě není nic jednoduššího, než přijít na burzu s již dohodnutým obchodem, který burza, která je soukromoprávním subjektem, za poplatek zcela legitimně a ráda zúřaduje. To vše jsou důvody, pro které se dříví na burzách obchoduje výjimečně, většinou jako množství doplňující kapacitní objemy zpracovatelů a jeho prosazování v našich podmínkách je bezpochyby cestou do tmy, navíc s rizikem rozvratu zpracovatelského průmyslu v ČR.

Velmi rozporuplnou prioritou je i oddělování těžby dřeva a pěstební činnosti. Jsou to činnosti, které se vzájemně prolínají, jedna ovlivňuje druhou.  Není důležité, zda provádí činnosti státní firma ve vlastní režii nebo dodavatel formou outsourcingu. Důležité je, že realizace obou činností týmž subjektem přinese jednoznačně vyšší kvalitu a nižší náklady, jak přímé, tak zejména režijní. V tomto ohledu máme i historickou zkušenost z roku 1951, kdy byly tehdejší státní lesy rozděleny Vládním nařízením č. 124/1951 o organizaci státních lesů na dva subjekty – Správy lesního hospodářství, které se zabývaly pěstební činností a Podniky lesního průmyslu, zabývající se těžbou. Právě výkon prolínajících se činností, komplikované předávky pracovišť v různých fázích procesu, způsobily takový chaos a nárůst nákladů, že toto rozdělení bylo za pouhé čtyři roky zrušeno Vládním nařízením č. 2/1956, které vše vrátilo do původního stavu. Opravdu patří k prioritám lesního hospodářství tento historicky neúspěšný model znovu pokoušet?

I přes politickou citlivost představuje nejmenší riziko záměr převodu Lesů ČR na formu akciové společnosti. Odvodu do státního rozpočtu sice lze relativně jednoduše dosáhnout novelou zákona o státním podniku, stejně tak, jako složitějším převodem na akciovou společnost. Zneužití politické moci je u obou forem zhruba stejným rizikem. Je však otázkou, jestli budou státní lesy po zavedení předchozích dvou priorit pro politiky ještě dostatečně atraktivním soustem.

Jiří Oliva, poslanec TOP 09
a docent na katedře lesní těžby ČZU v Praze

Copyright © 2009-2020  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Chci, abychom byli v hlavním proudu Evropské unie.
Děkujeme