Skoro každý Čech ví, z čeho se pivo vaří, protože je to náš národní nápoj. Jeho výroba je naše národní tradice. Pivo je však také alkoholický nápoj a proto je nutno ho pít s mírou, protože každý člověk nese odpovědnost za své skutky.
Je prokazatelné, že v dobách, kdy se pivovarům dařilo, opravovali se staré a vznikali nové, zkvalitňovala se výroba a stoupal vývoz, se prosperita a hospodářský pokrok na našem území výrazně zvyšovala.V dnešní době vzniká množství malých hostinských pivovárků a i větší pivovary začali vyrábět různé, chuťově odlišné druhy piv. A tak vzniklo například v roce 09 tohoto století pivo značky Schwarzenberg.
Málokterý Čech však ví, jak se to pivo vlastně vaří, jak jdou za sebou výrobní procesy. Uděláme si proto malou exkurzi do pivovaru. Přípravou k vlastní výrobě piva je proces sladování. Tento proces může probíhat i ve sladovnách mimo pivovar. Sladování je proces, kdy nakličují zrna obilí. V našich podmínkách téměř výhradně obilky ječmenu, ale v cizině se používá i pšenice, žito a kukuřice, vzácně i oves. Účelem sladovaní je zaktivování enzymů potřebných k přeměně škrobu v rozpustné cukry. Obilky se nejprve máčí, poté se nechají klíčit rozprostřené na humně. Dříve se převraceli ručně pomocí dřevěné lopaty , dnes se převrací strojně. Když klíčky dosáhnou délky maximálně tří čtvrtin obilky, přechází se k hvozdění. To je vlastně proces sušení, při kterém se zastaví vývoj klíčků. Vzniklý slad se zpracovává šrotováním, což je proces mletí, při kterém se rozdrtí měkký vnitřek obilky, ale vnější plucha zůstává nepoškozena. Ihned po šrotování nastupuje rmutování. Rozemletý slad se zalévá vodou až vznikne tzv. vystírka, která se zahřívá se ve rmutovací pánvi, čímž se dosáhne toho, že enzymy přeměňují škrob na zkvasitelné cukry, proto má rmut na konci procesu sladkou chuť. Při rmutování se používá více druhů technologických postupů podle toho, jak silné pivo hodláme vyrobit a může se opakovat až třikrát, což má vliv na výslednou kvalitu piva. Rmut se dále scezuje, aby se odstranily zbytky sladu včetně pluch, které se usazují na propustném dně scezovací kádě a slouží jako přírodní filtr. Scezená tekutina se nazývá mladina. Ta se přečerpá do mladinové pánve, kde začíná vlastní varný proces. Při vaření se vypařuje voda a pivo tak získá požadovaný obsah extraktu. Extrakt původní mladiny určuje plnost piva a má významný vliv na obsah alkoholu. Nyní se začne přidávat ke sladině chmel. Chmelení se provádí asi hodinu před koncem varu, čtvrt hodiny před koncem se přisype další dávka , která pivu propůjčuje výsledné chmelové aroma. Mladina se pak musí zbavit částeček chmele, čemuž se říká čiření mladiny. Děje se tak v chmelovém cízu, což je nádoba s dvojitým dnem, z nichž horní je propustné a ukládají se na něm zbytky chmele, skrz který se mladina filtruje. Hotová mladina se co nejrychleji zchladí v chladicím zařízení, čímž se zabrání mikrobiologické infekci. Poté nastupuje nejpozoruhodnější fáze výrobního procesu, hlavní kvašení. Při něm živé kvasinky přidané do studené mladiny přeměňují sladkou tekutinu na pivo a na hladině vytvářejí kypící pěnu.
Pivovary v České republice tradičně používají spodní kvašení, ke kterému dochází při nízké teplotě 5-8°C. Dříve se používaly otevřené kvasné kádě, dnes větší výrobci používají uzavřené tanky. Kvasinky se v nádobách rozmnožují a jako živin využívají sladké mladiny. Tím se však v mladině vyčerpá kyslík potřebný k rozmnožování kvasinek a nastane vlastní kvašení. Kvasinky umožňují svými enzymy přeměnu cukru na alkohol a oxid uhličitý, jakmile se však všechen cukr přemění, ztratí spodní kvasinky výživu a klesnou ke dnu. Na Britských ostrovech, Belgii a částečně i v Německu se používá svrchní kvašení, které probíhá při teplotě 15-25°C a je daleko bouřlivější a rychlejší, kvasinky nakonec vystoupají na povrch. Po hlavním kvašení potřebuje pivo ještě dozrát. K tomu dochází ve speciálních tancích, kde pivo leží a dokvašuje.
Při ležení pivo dokvašuje a vytváří se dále oxid uhličitý, pro lepší dokvašení se do přidává někdy malé množství mladiny, čemuž se říká kroužkování piva. Některá levná piva leží pouze týden, ležáky 3 až 12 týdnů a speciální piva mohou dozrávat i déle než rok.. Hotové pivo lze pít ihned po dokvašení, ale protože se většinou konzumuje v čirém stavu, odstraňují se z piva zbytky kvasnic a bílkovin filtrací pomocí křemelinových deskových filtrů. Pokud výrobce chce výrazně zvýšit trvanlivost piva, provádí ještě pasterizaci, což je proces, při kterém se hotové pivo zahřívá na teplotu, při niž se usmrcují v pivě přítomné bakterie a zbylé kvasinky.
Posledním procesem je stáčení piva do sudů lahví a nověji i plechovek.
K napsání článku byla použita Velká encyklopedie piva, kterou napsal Berry Verhoef a v roce 2003 vydalo nakladatelství Rebo Productions CZ. Obrázek byl získán z webu Plzeňský Prazdroj a.s.
