Jak dál v krajském zdravotnictví?

15. 2. 2011

Zatím není jasné, jak skončí akce „Děkujeme, odcházíme“. Zda výsledkem bude všeobecně přijatelné řešení, nebo zda 1. 3. 2011 některé nemocnice či oddělení zůstanou prázdná. Ale jedno je jisté. Zdravotnictví se bude měnit. Změny se dotknou řady oblastí a všech úrovní poskytování a organizování zdravotní péče.
Změny budou muset být provedeny také na úrovni krajů. Krajské samosprávy mají v rukou velkou část českého zdravotnictví. Nyní připravují krizové plány pro případ nejčernějších scénářů, ale je také nezbytné, aby revidovaly své dlouhodobé záměry jak dál v krajském zdravotnictví. Často bylo možné slyšet stesky, že krajské koncepce se tvoří velmi špatně, jelikož nejsou známy zdravotnické záměry celostátní. Dlužno také dodat, že v rámci dosud nastavených úhradových mechanismů bylo obtížné provádět hlubší strukturální změny v síti krajských zdravotnických zařízení.
Zjednodušeně řečeno, lůžková zdravotnická zařízení a jejich oddělení dosud dostávají rozhodující část financí pouze na základě toho, že jsou, a že odvedou úzce definovaný objem péče. Bylo-li méně zdravotní péče, protože nebyla například třeba, pak platby byly korigovány. To vypadá logicky. V duchu této logiky by ale mělo platit, že odvedená péče navíc bude také navíc honorována. Nebo že ušetřené peníze z jedné činnosti budou použity na zvýšenou potřebu péče v jiném oboru. Ve skutečnosti ale platilo, že ušetřené peníze v jedné činnosti byly zdravotnickým zařízením odebrány a vyšší spotřeba jiné péče nebyla proplacena. To vedlo ke dvěma situacím. Ekonomickým imperativem bylo zachovat stávající strukturu zdravotní péče v neměnném objemu. Nedopustit redukci byť zbytné péče a silně se bránit nárůstu jiné péče, byť by byla potřebná.
Situace se mění i v této oblasti a ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo plánované kroky na nejbližší roky. Trendem je změna struktury péče ve smyslu redukce akutní péče ve prospěch péče následné a dlouhodobé. Bude se měnit systém úhrad tak, aby peníze šly za pacientem a nikoliv za zdravotnickým zařízením. Z úst představitelů zdravotních pojišťoven bylo deklarováno, že případná redukce zbytné péče nebude znamenat snížení toku financí do zdravotnických zařízení. Tím se otvírá nový prostor pro přehodnocení krajských zdravotnických koncepcí.

MUDr. Libor Seneta
oblastní ředitel Zdravotní záchranné služby
Královéhradeckého kraje
TOP 09
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme