J. R. Ewing kontra Franta Novák na Broumovsku

13. 2. 2012

Broumovsko je chudý, příhraniční výběžek Královéhradeckého kraje, trpící svými specifickými problémy danými geografickou polohou, jeho pohnutou historií a současnou ekonomickou situací. Život v tomto koutě naší vlasti přináší zdejším obyvatelům každodenní starosti, které lidé z vnitrozemí většinou řešit nemusí. Na oplátku zase místní žijí obklopeni přírodními krásami, které uchvátí každého návštěvníka a na každém kroku na ně dýchá historie prostřednictvím spousty barokních památek.

Ač původem Moravák jsem v tomto koutě, coby čerstvý absolvent VŠ zakotvil před 21 lety a přesto, že pro rodilé Broumováky navždy zůstanu náplavkou, jsem si tento kraj zamiloval, jsem tady doma a není mi lhostejné, co se zde děje.

Celé území Broumovska leží v chráněné krajinné oblasti, kterou stát zřídil za účelem ochrany cenné přírody, která se zde dochovala. Strategickým bohatstvím tohoto kraje jsou podzemní zásoby velmi kvalitní pitné vody (s parametry balené kojenecké vody) z Polické křídové pánve, která je zde stáčena a prostřednictvím vodárenské soustavy také dodávána až do některých částí krajského města.

Zařízení pro těžbu zemního plynuŽivot v chráněné krajinné oblasti znamená pro její obyvatele, podnikatele a samosprávy také řadu omezení. Stát prostřednictvím ministerstva životního prostředí a jemu podřízených institucí - v našem případě orgánu ochrany přírody – Správy CHKO -  mluví například do toho, jaký sklon střechy a barvu krytiny můžete mít na svém vlastním domě. Pamatuji na projekt rekonstrukce chátrajících, nevyužitých zemědělských objektů po bývalém státním statku na sklady a logistické centrum místní firmy, končící na požadavcích živých zelených střech, apod., které takový projekt postavily zcela mimo ekonomickou realitu, nebo na zásadní nesouhlas s budováním golfového hřiště a výstavbou „ holandské vesničky“ (mimochodem oprávněný), až po obavy, zda dům s pečovatelskou službou realizovaný takřka v centru města nemá příliš vyčnívající výtahovou šachtu. Toto vše v rámci zachování krajinného rázu. I přes tyto příklady z nedávné minulosti si troufám tvrdit, že dnes jsme se již posunuli dál. Správa CHKO a místní lidé, firmy i samosprávy se naučily žít ve vzájemně prospěšné symbióze.

Jako facka a výsměch ochráncům přírody, místním podnikatelům a samosprávám pak působí rozhodnutí Královéhradeckého pracoviště Ministerstva životního prostředí o stanovení průzkumného území Trutnovsko. Toto území bylo stanoveno pro vyhledávání vyhrazeného nerostu ropy a zemního plynu na základě žádosti firmy Basgas Energia Czech s.r.o., vlastněné australskou Basgas PTY ltd. Dotčené území leží v okresech Náchod a Trutnov, v katastrálních územích 33 obcí, jeho plocha je cca 777 km2. Cílem stanovení průzkumného území je vyhodnocení perspektivních sedimentárních hornin části vnitrosudetské pánve, upřesnění jejich vlastností a eventuelní výpočet zásob a prognózních zdrojů ropy a zemního plynu. V první etapě jsou navrženy povrchové nedestruktivní geofyzikální práce a geochemická analýza, další rozsah prací bude předmětem navazujících projektů.

Upozorňuji, že toto rozhodnutí bylo vydáno přes nesouhlas devíti měst a obcí a všech pěti dotčených orgánů státní správy (včetně Správy CHKO)

Dalo by se namítnout, že v této fázi se jedná pouze o průzkum a ne těžbu, na kterou ani nemusí dojít, že je třeba snižovat závislost na ruském plynu a ropě (všichni si pamatujeme plynovou krizi z počátku roku 2009), že případná těžba přinese vznik nových pracovních míst a peníze do obecních rozpočtů. Tyto všechny argumenty jsou pravdivé a jistě je třeba brát je v úvahu. Bohužel ale rizika, která s sebou těžba „břidlicového plynu“, ale i vlastní průzkumné práce přinášejí, jsou z pohledu byť jen teoreticky možného ohrožení zdejších rezervoárů podzemních vod naprosto neúnosná. Dobře si také - jako bývalý člen rady Královéhradeckého kraje, který v letech 2000 – 2004 řešil problematiku životního prostředí a zemědělství -  pamatuji na množství finančních prostředků vynaložených státem, krajem a obcemi na monitoring a sanace starých zátěží ohrožujících zdroje pitné vody na Náchodsku.

Dalším, na první pohled možná méně důležitým aspektem, je narušení onoho již zmiňovaného krajinného rázu, který by s sebou případná těžba přinesla. V tomto kontextu pak jaksi podivně působí ministerstvem životního prostředí posvěcená vize texaských monumentů na Broumovsku.

Naštěstí proti výše uvedenému rozhodnutí podalo 16 obcí a měst rozklad k rozkladové komisi MŽP a rozhodnutí nenabylo právní moci. Nejsem zelený aktivista, ale optimista věřící v aplikaci zdravého selského rozumu při výkladu pojmu veřejného zájmu v této kauze. Rovněž chci věřit, že stát bude měřit všem stejným metrem.

Zdeněk Pěnkava
předseda RO TOP 09 Náchodsko