Co je EET a koho se týká

Od 1. března 2017 zasáhne EET v druhé vlně podnikatele v maloobchodě

25. 2. 2017

Co je EET? Základní informace o evidenci účtenek

EET Ne!

Od začátku prosince musí někteří podnikatelé v rámci EET evidovat svoje tržby elektronicky. Jsou nuceni zaplatit další drahé vybavení (často pořídit úplně novou pokladnu), aby posílali státu údaje o každé vydané účtence, což komplikuje jejich živnost. A další podnikatele to ještě čeká, protože se bude EET spouštět celkem ve čtyřech vlnách.

Vlny zavádění EET pro podnikatele

  1. vlna - ubytování, stravování a pohostinství - od 1. 12. 2016

  2. vlna - maloobchod - od 1. 3. 2017

  3. vlna - všechny ostatní činnosti, které nepodléhají vlně 1, 2 a 4 (např. podnikatelé ve výrobě) - od 1. 3. 2018

  4. vlna - vybraná řemesla a výrobní činnost (například kadeřnice nebo řemeslníci) - od 1. 6. 2018

TOP 09 chce evidenci účtenek zrušit

Do státního rozpočtu kvůli EET víc peněz nepřiteče a jen se ztíží podnikání v Česku. Navíc hrozí, že na tom budeme tratit všichni, protože tisíce podnikatelů v nejistém prostředí radši pozastaví živnost, než by čelili vysokým nákladům a sankcím. Tím se omezí nabídka služeb. Pokud TOP 09 uspěje ve volbách, elektronickou evidenci tržeb zruší. Zatím jsme ji navrhli odložit o dva roky nebo odpustit evidenci nejmenším živnostníkům, kteří neutrží za rok ani milion. Přečtěte si devatero TOP 09 o evidenci tržeb.

Pro lepší výběr daní máme svoje řešení - navrhujeme znovuzavést jedno inkasní místo a nově realizovat jedno kontrolní místo. Tím by se zjednodušil výběr daní a ulehčilo živnostníkům, kteří by měli méně práce s papírováním a více času na práci.

Podívejte se, jaké další informace pro vás máme o EET

  1. TOP 09 o evidenci tržeb.
  2. Pár dobrých důvodů, proč je EET zbytečné.
  3. TOP 09 má lepší řešení pro výběr daní.
  4. Názor odborníka - s EET nejde souhlasit.
  5. Jinde to taky nefunguje - příklady EET ze zahraničí.
  6. Společně zrušíme EET! ZAPOJTE SE.

TOP 09 o evidenci tržeb

  1. Neexistuje seriózní srovnávací studie, která by potvrzovala zvýšení výběru DPH po zavedení evidence.
  2. Ze zemí bývalé evropské patnáctky mají evidenci účtenek pouze tři země – Belgie, Švédsko a Itálie.
  3. Evidence bude v ČR v prvních pěti letech znamenat zátěž pro stát a živnostníky 14 miliard korun.
  4. Podnikatelé musí mít pokladnu propojenou s tiskárnou, software a připojení k internetu (obchodníci bez provozovny mohou mít problém s připojením).
  5. Pro stát znamená zavedení evidence zvýšení počtu úředníků. Kontroly podnikatelů budou zdržením.
  6. Ministerstvo financí se musí vypořádat se správou obrovského množství dat.
  7. Všichni podnikatelé musí mít připojení k internetu.
  8. Odezva systému a čekání na ni zpomaluje provoz v obchodech a restauracích.
  9. TOP 09 řešení pro podnikatele i stát navrhla již dříve a nadále v tom pokračuje. V minulé vládě prosadila Jedno inkasní místo, které znamenalo snížení zátěže podnikatelů, a dnes navrhuje Jedno kontrolní místo.

Pár dobrých důvodů, proč je EET zbytečné

Neexistuje studie, která by potvrzovala, že evidence účtenek má vliv na lepší výběr DPH.

Ze zemí bývalé EU-15 mají některou z forem evidence účtenek pouze Belgie, Švédsko, Itálie (která je proslulá obrovským množstvím daňových úniků). Například Rakousko ji zásadně odmítlo. Ministr financí Babiš často uvádí jako příklad Chorvatsko, které zavedením evidence účtenek údajně vylepšilo výběr DPH. To ale není pravda. Údaje chorvatského ministerstva financí potvrzují, že výběr DPH se po zavedení elektronické evidence tržeb prakticky nezměnil. 

Evidence tržeb znamená finanční zátěž

Jenom v prvních letech bude stát evidence tržeb daňové poplatníky 10 miliard. Když se k tomu přidají náklady pro živnostníky, jsme někde na 3,5 až 4 miliardách. Mimo jednorázových nákladů na pořízení pokladny a tiskárny je nutné připočítat náklady na internetové připojení. V případě registračních pokladen se veškeré povinnosti a náklady spojené se splněním povinnosti dané zákonem přenášejí na podnikatele. Konkrétně je podnikatel povinen si pořídit elektronické zařízení a software schopný komunikovat se serverem finanční správy, zřídit si datové připojení a v případě těch, kteří vykonávají činnost mimo svou provozovnu mobilní připojení. Na své náklady takové zařízení dlouhodobě provozovat, provádět jeho servis, údržbu, případně jej inovovat a dále hradit pravidelné poplatky poskytovateli datového připojení. To vše by vykonával proto, aby mohl státu sdělit požadované informace předepsaným způsobem. Finanční zátěž padá i na stát, který bude muset zaplatit více úředníků v řádu stovek lidí, kteří budou tuto evidenci administrovat.

infografika-podnikatele2Technická realizace evidence je extrémně náročná

Podnikatelé se musí vypořádat s technickými překážkami. Pro funkčnost systému je potřeba připojení k internetu, které není na některých místech ČR doposud spolehlivé a navíc jde o další investici pro podnikatele. Například i lékařům se již dlouho daří odkládat zavedení elektronických receptů a jejich argumentace stojí právě na tom, že spousta z nich nemá v ordinacích počítače, ani internet a někteří nemají na inovace kapacitu. Stát zákonem neměří všem stejně. Důležitá je i odezva systému, neboli jak rychle zvládne poslat zpět potvrzení o unikátním identifikačním čísle účtenky. Dlouhé čekání na odezvu se nezamlouvá zákazníkům čekajícím ve frontě v obchodě nebo hostům, co budou chtít zaplatit v restauraci. Nemluvě o možném výpadku systému. Zavedením elektronické evidence je vystavení dokladu pracnější, komplikovanější a možná i dražší než účtovaná činnost.

infografika-podnikatele

TOP 09 má lepší řešení pro výběr daní

Státu by měl efektivně vybírat daně, ale zároveň co nejméně zatěžovat podnikatele. TOP 09 dlouhodobě prosazuje zjednodušení pro stát i podnikatele. Například Miroslav Kalousek ještě jako ministr financí prosadil Jedno inkasní místokteré snižuje administrativní náklady daňových poplatníků. Sátu přináší jednoduchý, přehledný a stabilní daňový systém. Současná vláda však projekt zrušila. TOP 09 ji vyzvalo k obnovení a navrhuje další řešení - Jedno kontrolní místo pro podnikatele. Opět cesta ke snížení byrokratické zátěže podnikatelů.

Ekonom Lukáš Kovanda: Proč nesouhlasím s elektronickou evidencí tržeb

Kdekdo se s tím setkal. Vymalování pokoje – a s papírem, nebo bez? A cena na tom samozřejmě závisí. Hlídání dětí. Chůvy, služebné… Zpravidla platba na ruku. I autor tohoto článku, snad ho paměť neklame, vzpomíná, jak mu jeden z ministrů současné vlády před zhruba tuctem let nabídl za zpracování jistých ekonomických analýz finanční vypořádání bokem. Zdá se, že šedá ekonomika je všude kolem nás. Že je země prošedivělá skrz naskrz. Přitom podíl šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu tuzemského hospodářství činil v roce 2014 pouze 15,3 procenta (zde podrobnější statistika [PDF]; zde způsob výpočtu [PDF]). Tato hodnota je nižší než průměr Evropské unie, který činí 18,6 procenta. Příznivý je rovněž trend. V posledních dvanácti letech podíl šedé ekonomiky takřka setrvale klesá. Vždyť ještě v roce 2003 představoval 19,5 procenta.

Pětkař jako vzor

Pochopitelně, podíl 15,3 procenta není důvodem k jásání, pořád je co zlepšovat. Potěšující je ale nejenom to, že dosahujeme nižší hodnoty než země Evropské unie ve svém průměru, ale také to, že za státy, které jsou mnohdy uváděny coby „vzorové“, zaostáváme docela nepatrně. Německo loni vykázalo podíl šedé ekonomiky odpovídající 12,2 procenta a Švédsko zase 13,6 procenta.

Za „vzor“, i když v poněkud jiném smyslu, nám dávají ještě jednu zemi, a sice Chorvatsko. Ta totiž k 1. lednu 2013 zavedla systém elektronické evidence tržeb. V balkánské zemi k tomu mají svůj dobrý důvod, velikost šedé ekonomiky tam loni odpovídala 28 procentům. Šedá ekonomika je tam tedy skoro dvakrát rozsáhlejší než v České republice. Když je nám nyní tedy Chorvatsko „vzorem“, je to, jako by si dvojkař, který chce být jedničkářem, bral příklad z pětkaře, který se snaží zařadit mezi čtyřkaře. Asi v těchto intencích nyní jedná Babišovo ministerstvo.

Když na čísla pohlédneme blíže, zjistíme, že velikost šedé ekonomiky v poměru k hrubému domácímu produktu klesá v České republice – tedy dosud bez uplatňované praxe elektronické evidence tržeb – rychleji než ve zmíněném Chorvatsku. Kde už tržby evidují třetím rokem. V letech 2012 až 2015 totiž velikost šedé ekonomiky v poměru k HDP klesla v České republice zhruba o 5,6 procenta, kdežto v Chorvatsku jen o 4,5 procenta. Přitom platí, že tam, kde je šedá ekonomika rozsáhlejší, by mělo být snížení jejího podílu na HDP relativně snazší. Jde o analogii tomu, že pro pořízka s váhou půldruhého metráku je zřejmě snazší zhubnout nějakých dvacet kilo než pro člověka o hmotnosti osmdesát kilo. Pětkařovi také zřejmě stačí naučit se relativně méně, aby se z něj stal čtyřkař, než dvojkařovi, aby z něj byl premiant. Ať se tedy na chorvatská data díváme tak či onak, z té či onaké strany, nelze v nich nalézt nic, co by nás mělo inspirovat.

Inspirujme se u premiantů

Otázkou tedy je, proč se inspirujeme u pětkařů, a nikoli u jedničkářů. V Evropě je takovým jedničkářem Švýcarsko. Loni tam podíl šedé ekonomiky na HDP činil 6,9 procenta, což je jedna z nejnižších hodnot na světě (nulovou hodnotu mají možná tak jedině v Severní Koreji). Daňové příjmy státní kasy, včetně příjmů ze sociálních odvodů, tvořily v roce 2013 celkem 27,1 procenta švýcarské ekonomiky (viz data OECD). To je nejnižší podíl mezi evropskými zeměmi OECD. Jinými slovy, Švýcaři jsou daňovými povinnostmi zatíženi jen poměrně slabě, v porovnání s občany jiných hospodářsky vyspělých zemí starého kontinentu. V Česku ten samý podíl dosahoval v roce 2013 hodnoty 34,1 procenta. To není úplné zlé, vlastně se tehdy jednalo o přesný průměr všech zemí OECD.

Docela jiný obrázek ale získáme, když k hrubému domácímu produktu vztáhneme pouze sociální odvody. Náhle je Česká republika, se 14,8procentním podílem, zemí s druhým nejvyšším zatížením mezi všemi zeměmi OECD (viz data OECD). Hůř je na tom pouze Francie. Naopak Švýcarsko se 6,7procentním podílem (platí pro rok 2013) je na tom společně s Islandem, Irskem a Británií nejlépe. Nikoli náhodou také Británie či Irsko patří k zemím s vůbec nejnižším podílem šedé ekonomiky na HDP na světě. Řada empirických studií (viz např. zde [PDF, str. 7]) totiž dokládá, že daňové zatížení ekonomiky, a zvláště její zatížení odvody, jsou klíčové faktory vysvětlující existenci a rozsah šedé ekonomiky. Čím větší je zatížení ekonomiky, tím rozsáhlejší je zpravidla její šedá zóna.

Až další v pořadí jsou jiné faktory vysvětlující šedou ekonomiku (viz zde [PDF, str. 7 a dále]. Ať už jde o kvalitu institucí (čím korupčnější byrokracie je, tím méně jsou občané ochotni plnit své daňové povinnosti), regulace (například čím tužší jsou regulace pracovního trhu, tím vyšší jsou náklady práce a tím spíše se vyplácí únik do šedé zóny) či kvalitu veřejných služeb (čím je tato kvalita vyšší, tím ochotněji občané plní svojí daňovou povinnost). Až po těchto všech faktorech se svojí významností umisťuje ten, kterému Babišovo ministerstvo přisuzuje primát, zjevně nezasloužený, tedy faktor jakéhosi odrazení. Odrazení od nekalého jednání v podobě daňových úniků. Právě za tímto účelem, za účelem odrazení, bude do praxe uvedena elektronická evidence tržeb.

Nalijme si čistého vína

Proč má odrazování jen poměrně malý vliv na velikost šedé ekonomiky, jak můžeme pozorovat například ve vzpomínaném Chorvatsku?

Řada podnikatelů a živnostníků podniká prostě jenom díky tomu, že se jim daří před státem zamlčet část, či dokonce veškeré své příjmy. To jsou ty chůvy, služebné, malíři pokojů… Ale i dnes-už-ministr poptávající ekonomickou analýzu. A mnozí další. Třeba i provozovatelé restaurací. Přesná čísla vzhledem k povaze věci zjistit nelze, ale je zřejmé, že podstatná část těchto ekonomických subjektů při zpřísnění podmínek prostě „zavře krám“. Na ministerstvu financí si bláhově představují, že tomu bude jinak, že se ti podnikatelé a živnostníci po zavedení evidence tržeb jenom přesunou z šedé ekonomiky do ekonomiky „bílé“, do ekonomiky deklarované. Že tedy konečně začnou zcela v souladu se zákonem plnit své daňové povinnosti. Jenže tak to nebude. Ti lidé prostě v řadě případů půjdou na „pracák“. V horším případě se uchýlí do „černé“ ekonomiky. Jen část z nich bude tancovat, jak ministerstvo píská, tedy zůstane u podnikání a bude daně odvádět, jak se má. Výsledným efektem evidence tržeb tak bude tlak na růst nezaměstnanosti a na útlum celkového ekonomického růstu země. Uvažme totiž také to, že prostředky vydělané v šedé zóně jsou velmi často utráceny už v zóně oficiální, v zóně deklarované.

Jak odpradávna ví každý dobrý obchodník či vladař, celospolečenské bohatství vzniká tam, kde se točí peníze. Jen na tom našem ministerstvu financí na toto zapomínají a svým chystaným zásahem hodlají otáčení peněz – a tedy tvorbu bohatství – omezit. To vše navíc v čase, kdy se ekonomika stále jen zotavuje z krizových let. Lépe řečeno, z krize „ji zotavují“ hlavně právě podnikatelé a živnostníci, z jejichž daní je i Ministerstvo financí i se svým ministrem placeno.

Z druhého konce…

Abychom se nepochopili špatně, nechci hájit ty, co nedodržují zákon. Daně se platit mají – a v plné výši. Pokud však vládě jde opravdu o snížení podílu šedé ekonomiky, jde na to snad nejméně efektivní, empiricky nepříliš podloženou cestou. Ekonomický výzkum a dlouhá řada statistických časových řad z různých koutů světa jasně dokládají, že mnohem důležitější je míra celkového zatížení ekonomiky daněmi a odvody, míra vnímané (či skutečné) korupce úřednického aparátu či míra regulatorních zásahů do hospodářství. Máme pocit, že v jakémkoli z těchto ukazatelů už nemůže být lépe, že už nemůžeme dosáhnout nižší úrovně? Máme také pocit, že ani české dálnice lepší už být nemohou, o veřejném školství či zdravotnictví nemluvě? Pokud takové pocity vskutku máme, pokud tedy již nelze šedou ekonomiku dále snižovat úsilím na straně veřejné sféry, pak teprve – jak ukazuje ekonomický výzkum a prostá statistika – je legitimní se obrátit na sféru privátní. Vláda to ale bere hopem, z druhého konce.

Zásadní problém zavádění elektronické evidence tržeb nespočívá v této evidenci samotné. Spočívá v tom, že vláda vynechává několik opatření, která by k redukci šedé ekonomiky přispěla mnohem spíše. Vynechává je proto, že by musela začít u sebe, zamést si před svým vlastním prahem. Jednodušší je uplatnit represi, byť zaobalenou do paragrafových kudrlinek, na jiné, slabší. Když se chce stát dvojkař jedničkářem, zaručeným prostředkem je píle a odříkání, vlastní poctivá a svědomitá příprava na každou hodinu. To vše vláda vynechává. Chce být jedničkářem – alespoň to deklaruje –, ale jedná jen jako ten dvojkař, co pod pohrůžkou násilí před každou hodinou, před každým testem, nutí svoji mladší sestru, aby mu napsala tahák, a sám jde ven za zábavou. Z takového dvojkaře primus zřejmě nikdy nebude. Je třeba začít u sebe, pilně a svědomitě. To vláda bohužel nečiní.

Proto v tuto chvíli opravdu nemohu s elektronickou evidencí tržeb souhlasit.

EET v zahraničí také nefunguje

EET na Slovensku

Slovensko zavedlo povinnost provozovat registrační pokladny s fiskální pamětí v roce 2008 a v roce 2013 systém doplnilo o účtenkovou loterii. Z nových údajů slovenského ministerstva financí vyplývá, že účtenková loterie pomáhá zvýšit příjmy státu pouze nepatrně a pomohla zvýšit vybrané DPH za rok 2013 pouze o 0,17 procenta. Celkově se na DPH za rok 2013 vybralo 4,74 mld. eur a účtenková loterie k tomu přispěla 7 až 8 miliony eur. 
Navíc zájem o účtenkovou loterii v lednu klesl.  Slovensko mělo výběr DPH v sedmi letech 4x horší a 3x lepší, přičemž lepší byl v roce 2010 (oproti roku 2013, kdy byla zavedena loterie), relativně se vybralo více, než byl meziroční růst HDP. V letech 2007 - 2009 se vybralo méně než by odpovídalo růstu či poklesu HDP.

EET v Chorvatsku

Před rokem 2013 se DPH v Chorvatsku stát vybíral pouze pro některé produkty, nebyla vůbec zavedena evidence. Kvůli harmonizaci s právem EU bylo nutné zavést výběr DPH. Chorvatsko proto zavedlo registrační pokladny zároveň se vstupem do EU v červenci 2013. 

Výběr DPH v Chorvatsku před a po zavedení elektronické evidence tržeb

dph-chorvatsko

Jak EET ztížila podnikání v Chorvatsku

  • Přibylo administrativy, i na straně podnikatelů

V Chorvatsku proběhlo celkem 35 tisíc kontrol podnikatelů Za 1 rok až 8 kontrol trvajících jeden a půl dne v jedné firmě. Úředník úřaduje, zaměstnanci se věnují jemu místo zákazníkům a firma přichází o zakázky. Znamená to více administrativy pro stát. Ministerstvo financí ČR „počítá s nárůstem kontrolorů o cca 900 lidí“. S nárůstem administrativy na straně kontrolovaných podnikatelů ale nikdo nepočítá.

  • Registrační pokladny platí podnikatelé

V Chorvatsku stojí pokladna průměrně 1 000 Eur. Pro mnohé podnikatele to znamenalo financovat firmu z dvouměsíčního příjmu. „Pokladny se nebudou muset vyměňovat“, tvrdí Ministerstvo financí ČR – u 90 procent případů to ale není pravda. Navíc „spoluúčast státu, Evropských fondů a CzechInvestu“ při přechodu na pokladny bude pouze pro velké firmy s vysvětlením: „pro malé žadatele by vyplňování žádostí bylo neefektivní, proto uvažujeme jen o podpoře firem, které prokáží statisícové náklady“. Malým živnostníkům opět nikdo nepomůže, jen jim přitíží.

  • I banální chyba končí likvidační pokutou

Pokud kontrolor v Chorvatsku najde nesrovnalost byť 6 Euro s elektronickým výjezdem, hned zavře provozovnu, nebo přijde likvidační pokuta. „17 procent kontrol končí pokutou, nebo zákazem činnosti“, což je 1 000 případů z 35 tisíc kontrol. Pokuty se udělují za nesouhlasící stav pokladny, ale i za chybné DPH, nevydání účtenky, ale třeba i za chybný čas vydání, chybou je i částka 0 Kun a špatný název zboží.

  • Data o platbách nejdou odeslat

Od zavedení registračních pokladem je v Chorvatsku přetížena webová 3G síť, která se využívá pro přenos dat pokladen. Pokud síť nefunguje, nese odpovědnost za dodání dat podnikatel, i když to nemohl ovlivnit. Model řešení „při výpadku sítě do dvou sekund, dodáte data s odstupem 48hod“ apod. – který navrhuje MF ČR, je jen další komplikací. Nedávný kolaps Registru řidičů je jen důkazem toho, že ani Česká republika není připravena na provozování takto komplexního systému. Sama Hospodářská komora Chorvatska přiznává, že tuto problematiku nemá uspokojivě vyřešenu. Od zavedení systému v roce 2013 stále vymýšlí řešení.

  • Jaká je realita?

„V některých podnicích došlo k navýšení tržeb až o 900 procent“, tvrdí o situaci v Chorvatsku Andrej Babiš. Podle Hospodářské komory Chorvatska to však v restauracích bylo o 50 procent, u obchodníků o 24 procent a u drobných ostatních služeb o 10 procent.

Společně zrušíme EET. Zapojte se!

Pokud TOP 09 uspěje ve volbách, EET zruší. Zapojit se můžete i vy. Stačí podepsat naši petici proti EET. A nebo dát všem okolo najevo, že s evidencí tržeb nesouhlasíte a vybrat si něco zajímavého v našem e-shopu. Třeba tričko s Babiškou. Můžete nám taky poslat účtenku do velké účtenkové akce pro Babiše. Ministrovi tak řeknete rovnou, co si o celé evidenci tržeb myslíte.

ŠTÍTKY

Témata:
Daňový systém, Hospodářství

Nechceme další bič na podnikatele, pomozte nám!

TOP 09 nesouhlasí se zaváděním elektronické evidence tržeb. Proti dalšímu plýtvání penězi a šikanování podnikatelů se můžete postavit i vy.

Přidejte svůj podpis pod naše Desatero

Nebo si zde pro začátek můžete přečíst, co vše hrozí zavedením elektronické evidence tržeb.

Děkujeme za vaši podporu!

TOP 09

Účtenka pro Babiše

 

Každý, komu vadí další administrativa a šmírování ze strany státu, může díky novému webu www.uctenkaprobabise.cz Andreji Babišovi poslat fotokopii jakékoliv účtenky a vyjádřit tak svůj názor na EET.

Děkujeme za vaši podporu!

Jak se platí daně u velkých oligarchů?

Podtácek
Podtácek
Podtácek
Podtácek
Podtácek

TOP 09: Jedno kontrolní místo pomůže, Babišovy pokladny ne

Niedermayer: Pokladny jsou nedomyšlené

Mikloš: Pokladny vše nevyřeší

TOP 09 Facebook Twitter YouTube G+ Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Michnův palác, budova č. 2
Újezd 450/40
118 00 Praha 1 - Malá Strana

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999
fax: 255 790 899

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

tisková mluvčí: Martina Macková

martina.mackova@top09.cz
tel.: 255 790 931

 

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET TOP 09

  

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2017  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Informace o webu |  Mapa stránek

Odměna za práci musí být vyšší než dávky.
Souhlasím
Přidejte se k nám!
Odesláním prohlašuji, že souhlasím se zpracováním a uchováváním těchto osobních údajů pouze pro potřeby politické strany TOP 09 podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
Nebo ještě lépe, napište nám,
proč volíte TOP 09
Děkujeme