Jak Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí přispěje ke zlepšení současné situace obětí sexuálního a domácího násilí, bylo tématem panelové diskuse, kterou dne 20. září v Poslanecké sněmovně uspořádal poslanec Michal Zuna společně s koalicí Hlas proti násilí. Svůj pohled na význam úmluvy v souvislosti s efektivnější pomocí obětem násilí nabídli odbornice a odborníci z oblasti lidských práv, Policie ČR i organizace pomáhající obětem v terénu.
„Každý má ve společnosti právo na důstojnou existenci a život bez násilí. Ratifikace Úmluvy je závazkem státu, že bude bojovat proti domácímu a sexualizovanému násilí. Otevírá společensky významné téma a pomáhá k mocenské rovnováze větší podporou obětí a rovněž osvětou. Úmluvu jsme měli ratifikovat už dávno. Roky je však obětí mylných předpokladů a překroucených argumentů, jako je zákaz Velikonoc nebo odebírání dětí. Náš Parlament má nyní skvělou příležitost ukázat svou empatii s těmi, jejichž práva nejsou dostatečně hájena, a já věřím, že ji využije,“ uvedl poslanec TOP 09 Michal Zuna.
Za koalici Hlas proti násilí vystoupila předsedkyně České ženské lobby a místopředsedkyně Rady vlády pro rovnost žen a mužů Marta Smolíková. „Je důležité, ratifikací deklarovat, že osud obětí nám není lhostejný a prevenci, ochranu obětí i stíhání pachatelů chceme zlepšovat. Ostatně domácí násilí bylo dlouho vnímáno jako tabuizovaný soukromý problém ale nejen naše evropská společnost se mění a domácí a sexualizované násilí je nepřípustné, zrovna tak jako rákoska či řemen při výchově dětí, kterou ještě mnozí z našich prarodičů pamatují.”
Panelová diskuse se věnovala praktickému přínosu, který by ratifikace úmluvy znamenala pro lepší ochranu obětí domácího a sexuálního násilí.
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková upozornila na lidskoprávní rozměr ratifikace úmluvy. „Úmluvu proti násilí ratifikovalo již 37 evropských zemí. Odborné studie potvrzují, že v těchto zemích úmluva přispěla k přijetí účinnějších opatření na ochranu obětí domácího a sexuálního násilí. Česká republika patří mezi hrstku zbývajících zemí, kde k ratifikaci zatím nedošlo. Toho si pochopitelně všímá i mezinárodní společenství a na Českou republiku to nevrhá dobré světla. Pevně věřím, že brzy tento lidskoprávní deficit napravíme,“ konstatovala Klára Šimáčková Laurenčíková.
Advokát Daniel Bartoň představil možné pozitivní dopady Úmluvy na poskytování účinnější ochrany obětem. Reagoval také na některé mýty, které ohledně Úmluvy panují. „Není pravda, že by se Istanbulská úmluva vztahovala pouze na ženy. Týká se všech obětí násilí a diskriminace, tedy i mužů,“ uvedl Daniel Bartoň a dodal: „Selháváme v dostupnosti služeb, jako jsou azylové domy pro oběti násilí nebo preventivní programy pro agresory. Cílem úmluvy je přijmout opatření na ochranu všech obětí domácího násilí a poskytnout podporu policii, nevládním organizacím a dalším aktérům, aby mohli efektivně spolupracovat.“
Překážky v systému pomoci, které v současnosti musí oběti domácího násilí překonávat, prezentovala Zdena Prokopová z ROSA – centrum pro ženy. „Praktický význam úmluvy spočívá v tom, že se Česká republika trvale zaváže zajišťovat specializovanou krizovou pomoc, azylové domy a telefonní linku pro oběti. Případná ratifikace úmluvy proti domácímu násilí přispěje k tomu, že dostatečné financování služeb pro oběti bude zajištěno i v budoucnu,“ vysvětlila Zdena Prokopová, socioterapeutka, statutární zástupkyně organizace ROSA – centra pro ženy, z.s.
Za Úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR promluvila pplk. Martina Petrovičová o nynější praxi v oblasti násilí na ženách. V diskusi vystoupila také Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR.
Úmluva proti násilí je mezinárodní smlouva, která usiluje o zastavení závažného problému porušování lidských práv – násilí na ženách a domácího násilí. Jejím cílem je předcházet násilí a obětem a jejich dětem poskytnout adekvátní pomoc, ochranu a podporu, aby se mohly vymanit z násilí. Je postavená na 4 pilířích: prevence násilí, dostupná pomoc obětem, spravedlivé stíhání pachatelů/lek a provázanost všech složek pracujících s oběťmi násilí.
Česká Republika je jednou z posledních šesti zemí EU, které tuto standardní lidskoprávní Úmluvu dosud nepřijaly. Její přijetím Česko stvrdí příklon k zemím, které dbají o lidská práva.
Praha, 20. září 2023
