Kubata: Stárnoucí Evropa. Problém nebo nové příležitosti?

Na programu plenárního zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy bude mimo jiné tématem aktuální otázka demografických tendencí v Evropě. K tomuto vypracovala Nursuna Memecan z Turecka za Výbor pro migraci, uprchlíky a populaci zprávu s názvem: Demographic trends in Europe:  turning challenges into opportunities. Zpráva reaguje nejen na dlouhodobý problém, který se týká nejen Evropy jako celku, ale i České republiky -  rychlé stárnutí obyvatelstva.

Impulsem k jejímu vypracování bylo určitě také zveřejnění Zprávy o stavu světové populace 2011 Fondem OSN na konci října, podle které populace na  Zemi překročila hranici 7 miliard. Populace Evropy tvoří momentálně 12% v celkovém počtu obyvatel na planetě. Podle prognóz by se tento podíl měl do roku 2050 zmenšit na 9%. K tomu se přidává již zmíněný problém stárnutí obyvatel. Do roku 2050 se má počet lidí s věkem nad 60 let ztrojnásobit na 2 miliardy.

Předpokládá se, že za méně než 40 let bude v Evropě žít víc jak třetina obyvatel starší 60 let. Zpráva však zmiňuje i opačný problém východních zemí Evropy a tím je nízký očekávaný věk dožití, obzvláště u mužů. V tomto ohledu je potřeba přijmout opatření jako je zlepšení zdravotní péče, pracovních podmínek, snižování denního stresu a motivování lidí k přechodu na zdravější životní styl.

Ve zprávě se proto objevuje apel, aby se politika států Evropy nezabývala pouze samotnými čísly, ale aby byl kladen důraz především na dovednosti, schopnosti, zdravotní stav celkové zlepšování kvality lidského kapitálu?. Všechny tyto aspekty, k tomu navíc dobré vzdělání a integrace, jsou klíčem k překonání problémů spojených se stále více globalizovaným a zalidněným světem. Tento již zmíněný ?lidský kapitál? je šancí Evropy do budoucna. Skrývá se v něm potenciál Evropy jako lídra inovací a technologií, čímž bude moci v budoucnu držet krok se stále rychleji se vyvíjejícími ekonomikami, především Čínou a Indií. S tímto souvisí i zapojování především v minulosti tradičně méně využívané pracovní síly z řad žen a starších lidí. Stejně tak v naší zemi problematika stárnutí populace a zaměstnanosti nemilosrdně klepe na dveře.

Zaměstnanost lidí ve věku  50 - 64 let je v současnosti 47%. Problémem se musíme aktivně zabývat a hledat řešení, neboť v opačném případě bude podle odhadů odborníků počet ekonomicky závislých lidí u nás do roku 2050 dvojnásobný. Musíme proto klást větší důraz na pozitiva a motivaci zaměstnavatelů k zaměstnávání starších lidí a motivovat zaměstnavatele, aby k dosahování svých cílů a prosperity využívali nejen elánu, energie a znalostí mladých lidí, ale také praktických zkušeností a nadhledu lidí starších. Stárnutí není nemoc, nesmíme na to pohlížet očima problému, ale očima příležitosti a povinnosti.

Příležitosti hledat cestu jak se s tímto stavem vypořádat a povinnost nalézt řešení důstojné a akceptovatelné jak společensky, lidsky tak ekonomicky. Tady není co skrývat a na co čekat.  Toto není politikum v pravém slova smyslu, kterým se získávají politické body ve volbách, a pak se na vše rychle zapomene. Odborníci se proto snaží prosadit u českých firem tzv. age management, systém řízení zohledňující věk zaměstnanců. Jde v něm především o restrukturalizaci pracovních míst, péči o zdraví, přizpůsobení organizace práce, směn apod. Stárnutí populace je fakt, který je neodvratitelný a s kterým se nesmíme jen smířit, ale musíme společně najít cestu jak jej řešit.