Kalousek: Voličům nevadí reformy, ale Věci veřejné

Rozhovor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem

25. 6. 2011

Proč se vládě nedaří získat společenskou podporu pro reformy?

Já pevně věřím, že se ji získat podaří. To, že se zatím plně nedaří, má mnoho důvodů. Samozřejmě člověk má začít u sebe. Jeden z těch hlavních důvodů je, že hloupě nebo špatně vysvětlujeme. Pro to vysvětlování také nemáme dobré partnery. Jedna věc je vysílání a druhá věc je reproduktor. A ten reproduktor jsou média, média rozhodují. Vzhledem k tomu, v jaké jsou dnes finanční situaci, tak chtějí špatné zprávy. Já to nechci svádět na média, ale ten reproduktor je velmi často nepřesný a akcentuje negativa místo toho, aby interpretoval vyváženě.

Jaké chyby dělá vláda?

Místo toho, aby prezentovala odhodlání ke společenským změnám, tak posledních několik měsíců prezentuje vnitřní rozhádanost o tématech, kterým upřímně řečeno já sám přestávám rozumět.

Napadlo vás, že lidé odmítají reformy, protože vám nevěří?

Mnohokrát. Já myslím, že podle toho, jaké tato vláda o sobě vydávala v posledních měsících zprávy, nemůžeme brát osobně, že nám někdo nevěří.

Nevadí lidem třeba to, že se nesnažíte zpřísnit hazard co nejdůsledněji? Proč jste nepodpořili přísnější variantu poslance Novotného z VV, aby města mohla vypovědět herny už za rok, a ne až za tři roky?

Pan Novotný předložil něco, co bylo mimo čas a prostor. Už jenom proto, že by vystavil Českou republiku nepředstavitelným rizikům arbitráží. Představte si, že jste do něčeho investovala prostředky a pak vám někdo řekne, že to máte jenom na jeden rok. Takže kromě fotovoltaických elektráren bych měl na krku ještě český hazard. Možná že ho budu mít na krku i za ty tři roky, ale to už risknu. Ten rok byl riziko absolutní. Dvacet let se snažil někdo zpřísnit hazard, nikdy se to nepovedlo. Pan poslanec Farský z TOP 09 tady několik týdnů moderoval nějaký konsenzus, který by mohl projít napříč politickým spektrem. Našel východisko, které je jednoznačným zpřísněním. Dává obcím jednoznačně větší kompetence. Nutí loterijní společnosti odvádět mnohem více nežli předtím, a jenom proto, že tam není dosaženo jednoho nereálného požadavku, jednoho mírně bláznivého poslance, tak se řekne, že je to všechno špatně.

Není pod vaší úroveň shazovat poslance Novotného, který se zpřísnění hazardu dlouhodobě věnuje?

Pokud jste přišla, abych se konfrontoval s panem poslancem Novotným, tak odejděte. Poslanec Novotný je člověk, který je v tom nesmírně osobně zaujatý bez jakékoli schopnosti objektivního posouzení. Vy jste si ho vzali jako ikonu, prostě to je člověk, který je legitimně kvůli osobní tragédii šílený nenávistí vůči komukoli, kdo se živí hazardem. Má k tomu tisíc dobrých důvodů, ale jenom jeho osobní nenávist nemůže určovat pravidla.

Proč se nová daň z loterií odkládá až na rok 2013?

Loterijní daň je úplně nová daň, která tady nikdy nebyla a patří do zákona o dani z příjmu. Ten se dřív nestihne. Do loterijního zákona nepatří daň. Diskuse, jestli ta daň bude 20 procent pro všechny typy her, nebo jestli bude jako v řadě jiných zemí odstupňována podle typů her až k 50 procentům, si vyžádá čas. Chceme samozřejmě získat z hazardu co nejvíc peněz. Na druhé straně nikdo nestojí o to, aby loterijní společnosti převedly svá sídla na Maltu.

Někdy jsou chvíle, kdy si situace žádá zavést daň rychleji, jako třeba u solární energie.

Srážková daň, která se uvalila na solární energii, není nová daň. S tou máme zkušenost.

Lidé si řeknou: my máme platit vyšší DPH hned, to se stihne, daň pro herny ne.

Proto jsem vděčný, že mi poskytnete prostor, abych lidem vysvětlil, že to není pravda. Ty loterijní společnosti budou stejně platit. Nebude to daň, ale odvod na veřejně prospěšné účely, které by jinak musel platit stát.

Nevyvolává v lidech nedůvěru, když se dozvědí, že jste v letech 2006 až 2009 odpustil na pokutách a penále 31 z 34 miliard?

Jestli jsem si opravdu někde jistý, tak u odpouštění penále za porušování rozpočtové odpovědnosti. Ta věc byla prošetřena Nejvyšším kontrolním úřadem, před půl rokem prošla vládou, já ji zdůvodnil, vláda to vzala na vědomí a pochopila. A jedna malá zrůdička jménem Kala (místopředseda NKÚ - pozn. red.) se rozhodla z toho asi před čtrnácti dny udělat mediální kauzu, jak ten zločinný Kalousek odpustil 31 miliard. Kdykoli, na jakémkoliv neveřejném zasedání, nemohu jinak, protože postupujeme podle daňového řádu a ten není veřejný, doložím ty případy. Třeba městu Uherský Brod jsem odpustil 60 milionů penále proto, že o dva dny později kolaudovali mateřskou školku. Nebo že Jihočeskému kraji jsem odpustil 500 milionů penále za to, že o tři dny později poslali peníze do středních škol. To, co dělá mimořádně bolševický exposlanec ČSSD Kala, považuji za nehoráznost. Asi mu kolegové z ČSSD poradili, aby to vynesl do médií a znemožnil vládu.

Proč jste jako ministr financí v Topolánkově vládě potvrdil odpuštění 26 milionů penále příteli Jiřího Paroubka hoteliérovi Dvořákovi?

To je jiná věc. Mám absolutně čisté svědomí, jako ministr financí jsem nikdy neodpustil korunu daní. A protože mi vždycky přišlo naprosto směšné až feudální, téměř jako milost prezidenta republiky, že ministr financí má právo někomu odpustit daňovou povinnost, tak nový daňový řád, který jsem prosím pěkně předkládal já a prosadil já, tuto pravomoc ministrovi financí odebírá.

U Dvořáka jste ale potvrdil odpuštění svého předchůdce Bohuslava Sobotky.

Jako ministr financí jsem řekl, že kdybych byl na místě svého předchůdce Sobotky a dostal jsem tak zpracované materiály od daňové správy, tak mi nezbývalo nic jiného než podepsat to samé. Ano, jsem řekl a na tom trvám. Ale protože jsem ten proces nepokládal za úplně fér a průhledný, tak jsem udělal to jediné, co může ministr udělat, změnil jsem ten systém.

Nabourávají takové zásahy v lidech víru, že vláda jedná v jejich zájmu?

Doufám, že odebrání té pravomoci v lidech tu víru posiluje. Byl bych docela rád, abychom spolu veřejnost mohli ujistit, že nic takového se už nemůže stát, protože na návrh Miroslava Kalouska ministr financí už takovou pravomoc nemá.

V čem jste vy osobně zodpovědný za to, že reformy nemají ve společnosti podporu?

Jedna věc je, jestli se reformy daří nebo nedaří, jiná věc je, zda proti reformám média vystupují naprosto šíleně vzhledem k tomu, že to pro ně znamená i vyšší DPH. Společenská legitimita reforem se odvíjí se od volebních programů, tedy od soutěže idejí ve svobodných volbách. Teď mluvíte nejenom s ministrem financí, ale také s prvním místopředsedou TOP 09. Možná mi můžete vytknout některé z mých činů, na které jsem musel přistoupit koaličním partnerům, což je legitimní, nikdo nedostal 51 procent. Ale těžko mi můžete vytknout, že by TOP 09 z hlediska těchto reforem dělala něco jiného, než co slibovala ve volbách.

Proč se to voličům TOP 09 nelíbí?

Nepatřím k těm, kdo žijí průzkumy, ale podle posledního z CVVM máme preference 16 procent. Ve volbách jsme dostali 17 procent. Takže to nevypadá, že bychom naše voliče zklamali. Také voliči TOP 09 jsou znechuceni, zejména proto, že jsme v koalici s Věcmi veřejnými.

Jediný ministr, který už prosadil větší změnu, je Leoš Heger. Čím se za ten rok můžete pochlubit vy?

Jsem hrdý, že se podařilo prosadit úsporný rozpočet na rok 2010. Schodek se daří udržet pod parametrem schváleným sněmovnou. Na rok 2011 máme schodek s deficitem o 70 miliard nižším, než hrozil.

Tomu váš pan premiér říká tupé účetní operace.

To je jeho formulace, s níž nemohu souhlasit. Nikdy jsem nepochopil, proč pan premiér cítí potřebu hanobit vlastní práci.

Co byla vaše největší chyba?

Mohl jsem to tisíckrát lépe vysvětlovat, lámu si hlavu, denně o tom přemýšlím. Upřímně řečeno, napadla mě jediná věc. Kdybych nabídl novinám pětiprocentní DPH.

Proč slovenský expremiér Mikuláš Dzurinda dokázal lidi pro změny získat?

Protože vycházel z mnohem horší startovní pozice. V okamžiku, kdy Dzurinda zavelel k reformám, bylo Slovensko na kolenou. Myslím, že je to jediný důvod. Já se ale nezbavuji odpovědnosti.

Pojďme k Řecku. Nechceme přispívat na záchranu, ale chceme prosperující eurozónu. Co jí pomůže?

To je strašně těžké rozhodování. Neexistuje dobrá varianta. Angela Merkelová nebo Nicolas Sarkozy jsou v situaci, kdy buď budou nutit své daňové poplatníky, aby dál posílali peníze fiskálně neodpovědným Řekům, což jejich daňoví poplatníci logicky neradi snáší. Nebo zda svým postojem urychlí bankrot Řecka, což ovšem bude mít obrovský dopad do ekonomiky jejich zemí, protože jejich banky se angažovaly při půjčování Řecku. Otázka, zda Řecko zbankrotuje, či nikoliv, není relevantní. Řecko zbankrotuje, teď jde o to kdy a za jakou cenu. Privátní finanční skupiny jsou tlačeny k tomu, aby restrukturalizovaly svoje půjčky Řecku, tak to v podstatě už je začátek. Přiznejme si to. Bankrot je sprosté slovo a smí se tomu říkat jenom restrukturalizace dluhu, ale v zásadě je to platební neschopnost té země. A ta už začala.

Jak se dají minimalizovat škody pro evropskou a českou ekonomiku?

Tady neexistuje dobré řešení. Az toho plyne jedna jediná věc. Tahle krize, která tady kráčí Evropou, má jeden společný jmenovatel, a to je důsledek kultury života na dluh. Všichni jsme žili na dluh, domácnosti, firmy, státy. A přichází ten okamžik, kdy je potřeba říct: velký mejdan skončil a musíme všichni jíst za vlastní. Domácnosti, firmy, státy. A okamžik, kdy tohle říkáte tomu státu, který se pyšnil tím, že je sociální stát, který se pyšnil tím, že byť patří mezi nejbohatší a nejšťastnější země na světě... kdy polovina naší země pořád je sociálně potřebná a já nechápu proč. Před Lidlem, jak to zboží padá z těch plných vozíků nakupujících nezaměstnaných, tak marně přemýšlím, proč jsme na tom tak strašně špatně. Pak mi chodí e-maily, jak jsou všichni ožebračení. Já žiju na venkově a myslím, že nikdo na tom není špatně, že si všichni žijeme jako prasata v žitě. Ale není prostě populární říct, že jsme si žili nad poměry, a jestli chceme mít jistotu budoucí ekonomické i sociální stability, zase chvíli musí být trochu hůř.

Největší problémy mají země eurozóny. Je euro od základů vadný projekt?

Tomu projektu od začátku chybí jedna noha. Každý prostor, který má mít společnou měnu, musí mít dva regulátory. Jednoho regulátora privátních peněz, což je centrální banka, a jednoho regulátora veřejných peněz, což je ministerstvo financí. Pak je v tom prostoru možné udržet makroekonomickou rovnováhu. Eurozóna je první historický pokus, kde byl ten systém postaven jen na jednu nohu, a místo ministerstva financí eurozóny bylo definováno pět kritérií, která teoreticky mohla fungovat, pokud by byla správně interpretována a dodržována. To bohužel nebyla. Teď jsme na rozcestí. Eurozóna je ryze politický projekt, který má řadu dobrých důvodů. Stabilní eurozóna po krizi musí být ale úplně jiná než eurozóna před krizí. Má dvě možnosti. Buď bude daleko menší a omezí se na ty země, které mají fiskální disciplínu ve své bytostné národní mentalitě. Trochu pod čarou bych jako katolík řekl, že to jsou zejména ty severské protestantské země. Ty jižní katolické bohužel ne. Nebo se odhodlá k daleko větší centralizaci hospodářské politiky, což je samozřejmě problém pro suverenitu členských zemí.

Máme mít ambici do centralizované eurozóny vstoupit?

Já bych se chtěl účastnit jenom té první.

Váš předseda Karel Schwarzenberg touží po co nejvíce sjednocené eurozóně.

Nemáme rozpory, máme jiné akcenty. Já to vidím víc v té fiskální a měnové oblasti, on spíš ze zahraničněpolitické perspektivy. Jeho pohled je rozhlédnutější.

Co chce TOP 09 v evropské politice? Vláda vrátila ministrovi k dopracování koncepci zahraniční politiky. On tvrdí, že proto, že je moc proevropská, což vadí ODS.

Projednávání koncepce bylo přerušeno. My jsme rozhodli vstoupit do eurozóny v referendu o vstupu do Evropské unie. Faktem je, že když jsme o tom rozhodovali, tak eurozóna byla jiná než eurozóna, která bude po krizi. To nám dává jisté legitimní oprávnění říkat, že o takové jsme nehlasovali. Já jsem stále přesvědčen, že bude pro Českou republiku výhodné vstoupit do eurozóny. Ale je dobré se rozhodnout, až budeme vědět, jaká ta eurozóna je.

Proč se letos špatně vybírají daně?

Na tuhle otázku vám můžu dát slušnou odpověď v půlce července. Jsme si toho vědomi, monitorujeme to daleko intenzivněji, než bývá zvykem. Stále nemůžeme dát slušnou a spolehlivou odpověď na to, jestli je to výkyv, nebo trend.

Lenka Zlámalová

Lidové noviny, 25. 6. 2011, Rubrika: Rozhovor, str. 11

Štítky
Osobnosti: Miroslav Kalousek
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme