Kalousek: Poslanci zákon o hazardu neuvěřitelně zprasili

Rozhovor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem

12. 11. 2011

Pokud eurozóna nevybere zatáčku, padnou i v českém rozpočtu všechna tabu, varuje Miroslav Kalousek. V krajním případě by měl sociální systém podporovat už jen skutečně handicapované.

Co říkáte na rezignaci ministra průmyslu Kocourka?

Podívejte, s Martinem Kocourkem se znám dvacet let a těžko ode mě na adresu blízkého přítele můžete čekat dehonestující vyjádření. Je mi smutno, že to takhle dopadlo, ale soudit ho nebudu. Život není jednoduchý, ten jeho zvlášť ne.

Vypovídá to něco o vládě, která za pohnutých okolností ztrácí už pátého ministra?

Vypovídá hlavně to, že vláda nechce dráždit veřejnost a není ochotna zametat problémy svých členů pod koberec.

Ve středu se už zase zdálo, že má na kahánku. Po hlasování o stravenkách a hazardu, kde se ODS i VV chvílemi přikláněly k opozici, Karel Schwarzenberg řekl, že se koalice pokusila o sebevraždu.

Náš předseda upozorňuje na to, že pokud domluvené postupy přestávají platit den poté, co se domluvily, vzbuzuje to obrovskou nedůvěru mezi koaličními partnery. Pro mě bylo hlasování o hazardu šok, protože předtím se právě na žádost koaličních partnerů koaliční devítka sešla kvůli hazardu celkem třikrát. Asi víte, že já jsem původně navrhoval rozdělit odvody z výnosů hazardu v poměru 60 procent pro stát a 40 pro obce, že můj návrh byl nakonec v koalici výrazně posunut ve prospěch obcí, v poměru 70 ku 30, a já jsem se tomu nebránil. To byl návrh naší poslankyně Langšádlové, který byl v koalici domluven a který já jsem ve sněmovně obhajoval. Přineslo by to šest miliard obcím a 2,5 miliardy státu.

Hrozí, že obce přijdou ne o tři miliardy, ale o šest, že z hazardu příští rok nedostanou ani korunu.

A to jste si definitivně domluvili na K9 v úterý?

Ano. Nadto jsme ovšem domluvili i proceduru, že se nejprve bude hlasovat o návrhu poslankyně Langšádlové, čímž se návrh poslanců Babáka a Svobody (poslanci VV a ODS - pozn. red.) stane nehlasovatelným. Jenže v rozporu se všemi dohodami dal zpravodaj, člen ODS Pavel Suchánek, nejprve hlasovat o návrhu Babák-Svoboda. Ten s výjimkou našeho klubu poslanci napříč ostatními stranami odsouhlasili, čímž se návrh paní Langšádlové stal nehlasovatelný.

Jaké to bude mít důsledky?

Katastrofální. Jednak loterijním společnostem zůstává obrovský společenský vliv, protože když rozdělujete tři miliardy korun na takzvaně dobročinné účely, rozdělujete je, kam vás napadne. Za druhé, obce byly zkráceny o tři miliardy korun. Což je docela paradoxní, neboť kdykoliv zmíním, že velká města se zvláštními koeficienty by měla dostávat méně z rozpočtového určení daní, tak ODS křičí, že velká města není možné poškodit. Z těch tří miliard pro obce by zhruba dvě miliardy inkasovala velká města -Praha, Brno, Ostrava, Plzeň. Ale najednou to nevadí a my ty peníze radši necháme loterijním firmám.

Proč říkáte, že minimálně tři miliardy?

Na ministerstvu právě tu změnu odborně analyzujeme. To byl pozměňovací návrh, čili neprošel řádným legislativním procesem, napsali ho poslanci, anebo jim ho napsaly loterijní společnosti, já nevím. No a my zjišťujeme, že to je absolutní hrůza, že to hrozně, mimořádně zprasili i legislativně. Tam vypadly povinné odvody místních poplatků, které dostávaly obce. Zjišťujeme, že s největší pravděpodobností to finanční správa vůbec nebude schopna administrovat, podle schválené legislativy nebude schopna poslat obcím ani tu okleštěnou částku, co jim zbyla. Takže hrozí, že obce přijdou ne o tři miliardy, ale o šest, že z hazardu příští rok nedostanou ani korunu.

Kvůli čemu konkrétně?

Finanční úřad smí postupovat jenom podle zákona, a podle tohoto zákona se to těm obcím poslat nedá. Je to první signální informace, kterou jsem dostal před hodinou (rozhovor se konal v pátek po poledni - pozn. red.), ale zatím to vypadá příšerně. Ptal jste se mě, jak velký problém to představuje uvnitř koalice. Samozřejmě, byl to podraz. Ale tisíckrát větší podraz udělali poslanci ODS a ČSSD na své vlastní starosty.

Jak si vysvětlujete chování poslanců ODS? Jsou zkorumpovaní?

Nemám žádný důkaz o korupci, byť mnoho jiných důvodů člověka nenapadá. Každý jeden poslanec k tomu měl asi nějaký důvod, většina těch poslanců je zřejmě přesvědčena, že loterijní společnosti mají vyvinutější cit pro dobro než obecní zastupitelstva zvolená v demokratických volbách.

Loterijním společnostem zůstává obrovský společenský vliv, protože když rozdělujete tři miliardy korun na takzvaně dobročinné účely, rozdělujete je, kam vás napadne. 
Za druhé, obce byly zkráceny o tři miliardy korun. Což je docela paradoxní, neboť kdykoliv zmíním, že velká města by měla dostávat méně z rozpočtového určení daní, tak ODS křičí, že velká města není možné poškodit. Z těch tří miliard pro obce by zhruba dvě miliardy inkasovala velká města - Praha, Brno, Ostrava, Plzeň. Ale najednou to nevadí a my ty peníze radši necháme loterijním firmám.

Co se stalo vedení ODS? Vymkli se mu poslanci?

Na vzpouru bych to neviděl. Vzpouru bych ještě byl ochoten pochopit, kdyby koaliční vyjednavači ODS na klubu jasně řekli: Tohle je závazná koaliční dohoda, hlasujte podle ní. Jenže oni na klubu řekli: Máte volné hlasování. To pozitivně vím, to mi potvrdila řada poslanců ODS. Takže i naši partneři z K9 tu totálně selhali.

Premiér Nečas vysvětluje chování svých poslanců i únavou z několikadenních obstrukcí.

Nemůžu věřit, že by pan premiér takovouhle hloupost mohl říct. On přece dobře ví, že poslanci ODS dostali volnou ruku.

Zamýšlel jste se nad argumenty neziskovek, že vzít hazardu možnost posílat jim peníze znamená jejich konec, protože jsou na odvodech z hazardu závislé?

Výmluvy na charitu mě pobavily ze všeho nejvíc. Na ministerstvu máme podrobnou statistiku, kam jsou ty odvody směrovány, a na sociální projekty jdou čtyři procenta. Asi šedesát procent jde do sportu, většinou do první fotbalové a hokejové ligy, což podle mě není veřejně prospěšná činnost, ale tvrdý byznys. Takže vlastně řada poslanců možná nepodlehla tlaku loterijní lobby, ale svých hokejových a fotbalových manšaftů.

Teď jste hlavní bojovník proti hazardu, jenže za vás ministerstvo financí rozdávalo zběsile licence na videoloterijní terminály. Podle ombudsmana jste často konali nezákonně, neboť jste nerespektovali obecní vyhlášky.

Stanovisko ombudsmana beru velmi vážně a nechávám ho teď prověřovat. Fakt je, že regulátor nepostupuje podle politického rozhodnutí, ale ve správním řízení. Jediná možnost, aby naše ministerstvo změnilo své chování, je změnit špatný zákon. Já i mí předchůdci jsme se o to marně snažili.

Předáci ODS, například Alexandr Vondra, tvrdí, že by se z věci nemělo dělat zbytečné drama. Tři miliardy jsou v rámci veřejných rozpočtů skutečně málo.

Možná je to zanedbatelná suma pro Alexandra Vondru vzhledem k tomu, jak se chová on ke svěřeným veřejným prostředkům. Já byl ve čtvrtek na celostátní konferenci Svazu měst a obcí, abych starostům sdělil, že jsem si původně myslel, že jim tam budu moci oznámit šest miliard, ale mohu jim oznámit pouhé tři - to jsem ještě nic netušil o obrovském riziku, že dostanou nulu. A skutečně jsem neměl pocit, že stovky starostů, co tam sedí a jsou zvyklí otáčet v ruce každou korunu, by ty tři miliardy považovaly za zanedbatelnou sumu.

Onen pozměňovací návrh neprošel řádným legislativním procesem, napsali ho poslanci, anebo jim ho napsaly loterijní společnosti, já nevím. No a my zjišťujeme, že to je absolutní hrůza, že to hrozně, mimořádně zprasili i legislativně. Tam vypadly povinné odvody místních poplatků, které dostávaly obce. Zjišťujeme, že s největší pravděpodobností to finanční správa vůbec nebude schopna administrovat, podle schválené legislativy nebude schopna poslat obcím ani tu okleštěnou částku, co jim zbyla.

Já jsem spíš myslel, jestli koalice kvůli třem miliardám skutečně ztrácí víru v sebe sama. Vy jste ji ve středu ztratili?

Vůbec ne. My máme program, který jsme slíbili svým voličům, který je sice nepopulární, ale nezbytný pro trvalou prosperitu země. A dokud se bude plnit, tak ani takovéhle podrazy existenci koalice neohrožují. Neexistuje žádná jiná možnost, jak prosazovat reformy na pracovním trhu, reformy sociálněekonomických systémů. Čtu občas úvahy pana Pečinky v Reflexu, že Kalousek chce shodit vládu, to je naprostá paranoia. Ten poslední, kdo by měl zájem na pádu vlády, je TOP 09. Podívejte, u daňového balíku se změnily dva mediálně sledované detaily, v jednom zvítězila lobby stravenkových firem, v druhém lobby sázkových kanceláří. Ale já mohu být spokojen, že mi bylo schváleno jednotné inkasní místo, že mi byla v podstatě schválena daňová reforma.

Pojďme k Evropě. Jaké má eurozóna vyhlídky, když už se teď hroutí i Itálie?

(Kalousek mizí ve vedlejší místnosti a po chvíli se vrací se skleněnou koulí - pozn. red.) Pořád si myslím, že eurozóna i za velkých nákladů přežije. Buď bude menší, nebo půjde směrem k fiskální federaci. Nejsem schopen to teď předjímat.

Vyvine-li se k fiskální federaci, budeme do ní chtít vstoupit?

To je mimořádně závažná otázka, abychom vydávali silná prohlášení. Nejsem zaujatý, jen tvrdím, že teď uvažovat o vstupu do budoucí eurozóny, o níž nevíme, jak bude vypadat, nedává smysl. Kardinálním zájmem České republiky musí být, aby nevznikala dvourychlostní Evropa, protože ta by mohla být škodlivá pro vnitřní trh.

Může nám eurozóna vnutit daň z finančních transakcí?

Nemyslím si. Teď v úterý na Ecofinu ten návrh prošel první vážnou debatou, já sděloval důvody, proč je česká vláda zásadně proti, a byl jsem trochu napjatý, jestli eurozóna, zasedající večer předtím, nebude mít společné stanovisko. Zdaleka neměla. Pro tu daň bylo velmi naléhavě Německo, Rakousko, Francie, Belgie, nicméně z eurozóny zásadně proti byly Itálie, Holandsko, Malta, Lucembursko. A Němci vědí, že kdyby ta daň byla jen v eurozóně, drtivá většina finančních operací jim uteče na londýnskou City. Co pak, rozšířit tu daň na celou zeměkouli?

Hrozí, že nám buď eurozóna, nebo EU vnutí společný konsolidovaný daňový základ?

Taky si nemyslím. Ano, konsolidovaný daňový základ by nás stál desítky miliard, ale také tady začíná odpor už uvnitř eurozóny.

Jaký odhadujete vývoj ekonomiky v Evropě?

Kdyby tohle někdo věděl, vyvážím ho zlatem. V zásadě máte tři scénáře, promiňte, že nebudu říkat konkrétní čísla, protože je nevím a nechci plašit. Optimistická varianta je, že eurozóna tu zatáčku vybere, což je velmi složité, protože se to netýká jen státních dluhopisů, ale i bilancí desítek důležitých bank. Pak by náš růst nemusel být záporný, ale někde mezi nulou a jedním procentem. Když ale eurozóna zatáčku nevybere, buď se dostane do vleklé, hnisavé krize, což by pro nás určitě znamenalo recesi a mimořádná opatření v rozpočtu, nebo systémový kolaps finanční sféry v eurozóně. A to by i pro nás znamenalo mimořádný průšvih s velmi zásadními rozpočtovými i sociálními dopady.

Máte už vyčíslené škrty, které byste v těch pesimističtějších scénářích museli provést?

To vám přesně neřeknu. Pracujeme na expertní úrovni s NERV a byli bychom nezodpovědní, kdybychom nepřipravovali scénáře i pro nejhorší variantu. Jakkoliv já si fakt myslím, že k ní nedojde. Vnejhorší variantě by padala všechna tabu v rozpočtové legislativě.

Co to znamená? Že se budou krátit platy ve státní správě a důchody o 20 procent?

Že udržíme stabilitu sociálních systémů. A tím nemyslím udržení dosavadních sociálních jistot, ale to, že ti skutečně handicapovaní nezůstanou bez pomoci.

Premiér naznačuje, že by se mohly i zmrazit důchody.

Nemohu vyloučit vůbec žádné opatření, ale důchody jsou až na posledním místě. Ano, v případě velikého průšvihu by se to nemohlo vyhnout ani důchodům. Pevně doufám, že k tomu nedojde.

Jste teď vzhledem k vývoji v Evropě blíž 19procentní DPH s těmi třemi výjimkami?

O tom já byl přesvědčen vždy. Ale Věci veřejné na to pořád neslyší. Pro ně je každé racionálno podezřelé. Záleží teď na tom, zda a kdy budou VV osvíceny, a o tom já nerozhoduji. Duch svatý si vane, kudy chce.

Topka se od sjezdu v Hradci kolektivně obává nárůstu extremismu. Odkud by se bral?

Pokud by došlo k hospodářské krizi, začne posilovat poptávka po revolučně-totalitních řešeních, rovnostářských nebo nahnědlých.

Proč by to teď mělo být jiné než v roce 2009, kdy k žádnému posilování extremistů, a dokonce ani demokratické levice nedošlo?

Ale tehdy bylo úplně jasné, že rok 2009 bude přechodná záležitost s krátkodobými problémy. A taky velmi brzy zasvítilo světlo v tunelu. Teď je to ale kvalitativně jiná krize. Tenkrát to byla krize hypoteční, tedy neschopnost domácností splácet své závazky. A všude byly věřitelem poslední instance národní vlády. Dnes je to o stupeň výš, krize plyne z neschopnosti států splácet své závazky. Tam už se věřitel poslední instance hledá mnohem hůř a je na místě otázka, zda nekončí zhruba čtyřicetiletá éra, kdy vlády přifukovaly životní úroveň na dluh. Teď budeme muset pohlédnout pravdě do očí, jaká je oprávněná životní úroveň.

Nebude se ten extremismus místo extremismu zleva/zprava projevovat spíš v extrémní poptávce po nových tvářích? Vidíme, jak do boje proti korupci vytáhl Andrej Babiš s Michalem Vieweghem v zádech.

Ále, Andrej Babiš přece není žádná nová tvář. Ať už se ale můžu zamýšlet nad tím, že míra současné korupce je jenom pokračováním trendu, který někdo zakládal - nebyli jenom zkorumpovaní politici, taky je někdo korumpoval -, ať už si o tom můžu myslet cokoliv, Babiš ani Viewegh nejsou extremisti. Čím více pravicových, levicových, středových, ovšem demokratických subjektů, tím lépe. Čeho se bojím, jsou extremisti.

Věříte Babišovi jeho křížovou výpravu proti korupci?

Ne. Což ale neznamená, že ta iniciativa nemusí být společensky prospěšná.

Daniel Kaiser
Lidové noviny,12. 11. 2011, Rubrika: Rozhovor, str. 11
Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme