Využíváme zkušenosti starostů?

18. 7. 2012

Pokladem hnutí Starostové a nezávislí je množství zkušeností z konkrétní veřejné práce. Naše hnutí se nemusí prezentovat na aktuálních mediálních kauzách, ale může přicházet s různými návrhy řešení problémů na úrovni obcí, krajů i republiky. Zkusme připravit rezervoár osvědčených řešení z obecní praxe. Mnoho věcí se dá přenést z obce na kraj.

Namátkou: Co nejjednodušší strategie rozvoje obce, kraje: je třeba proto, aby se člověk ve veřejném postavení neutopil jen v operativě. V naší obci se nám osvědčily priority zaměřené na budoucnost: školství – vše pro děti, ekologie – úspory, nové technologie a ochrana památek – vědomí kořenů, kontinuity, posílení vztahu k obci.

Komunitní plánování. Když se řeší něco veřejného a zásadního, je ideální prodiskutovat to s veřejností. Ne monologem starosty či pana architekta, ale „vířením“ nápadů, prací ve skupinkách a pak vylučovacím schvalováním dospět k závěrům. Plánování ale musí vést profesionál se zkušeností. Přijde se přitom na mnoho zajímavého. Hodí se na řešení parků, hřišť, veřejných prostranství atd. Proč to nepoužít v kraji i celostátně? Myslím, že důležité jsou tvořivé nápady a jsem spíše skeptický k tomu, že by rozvoji obce či kraje výrazně pomohlo vyvěšování každého zápisu a přílohy na internet. V papírech se spíše hrabou negativci, kteří ví, že „tak je to špatně“, ale jak lépe je nezajímá.

Jak použít příští evropské peníze? Shodli jsme se na sněmu dát je co nejníže, obcím např. prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje. A „ekoeura“ především na zateplení škol, školek, krajských a státních budov. Ušetříme peníze za energii a možná zjistíme, že se jako poplatníci nemusíme zaručovat a zadlužovat za nový Temelín a náš drahý ČEZ.

A co EU peníze na školství? Novým zaklínadlem se stává konkurenceschop­nost. Pravděpodobně si všichni nesnížíme platy abychom byli motivovanější a konkurenceschop­nější vůči rozvíjející se Asii. Ale co takhle zlepšit ve školství alespoň výuku angličtiny, abychom se s „konkurencí“ domluvili? Jak to, že naši maturanti v praxi „nemají“ na desetileté caparty z rozvojových zemí, kteří brebentí anglicky téměř samozřejmě? Neměli bychom z EU peněz podpořit učitele angličtiny, pro něž je dnes učení na škole nelukrativní? Co umožnit každému středoškolákovi alespoň měsíční pobyt v anglicky mluvícím prostředí? Neztrácíme cenný kapitál u dětí ze sociálně slabých rodin, když jim rodiče neplatí kurzy, výlety, exkurze a často ani obědy? Neměli bychom je podpořit tak, že se ze sociálních dávek nejprve zaplatí všechny náklady potřebné pro vzdělání dětí a teprve pak přijde výplata hotovosti?

A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Jak s naší krajinou, jak s majetkem, kdy se vyplatí založit společnost se soukromým subjektem a kdy je to už potenciální tunel, co se osvědčuje v rozvoji turismu a co už jsou vyhozené peníze, jak podpořit spolky a sport aby to motivovalo, jak pomoci důchodcům…

Využívejme zkušenosti samosprávy, vytvořme databázi dobrých řešení, přicházejme s náměty i nyní před volbami do krajů.

Pavel Čížek
starosta města Spálené Poříčí
kandidát na hejtmana v Plzeňském kraji
Štítky