Vozobule: Zlepšení klimatu v Plzni je naše priorita

4. 3. 2019

Žhavé výrobní areály a stromy nad zlato

Negativní vliv na klima ve městě mají především průmyslové zóny a oblasti s hustou zástavbou.

Zásadní roli pro zlepšení situace hraje zeleň.

 

PLZEŇ Černé na bílém už má plzeňská radnice informace o tom, které oblasti města nejvíc trpí suchem a nejvíc se přehřívají. K tomu má i sepsáno, co proti vysychání města může pomoci a co vylepšuje stav v místech, která jsou na tom v Plzni nejlépe. Na základě snímků z družic totiž získala radnice analýzu, jak to s klimatem ve městě je.

            Studie dokládá, že nejsuššími a zejména v létě nejrozpálenějšími lokalitami jsou průmyslové zóny a po nich oblasti s hustou zástavbou. Výsledky monitorování výrazně podtrhují klíčovou roli zeleně pro město. Zjednodušeně řečeno. Zejména stromy jsou k nezaplacení a fungují jako přírodní klimatizace. Naproti tomu areál Škodovky, průmyslová zóna Borská pole, ale i území Plzeňského Prazdroje se na klimatu ve městě podepisují výrazně negativně.

Studie, kterou radnice získala, může zapůsobit jako katalyzátor urychlující reakci veřejné správy na zhoršující se městské prostředí. Dokument by mohl také například pomoci prosadit řešení problému s vysychající soustavou Boleveckých rybníků.

            Radní Plzně tvrdí, že studii berou vážně, a že neskončí v šuplíku jako jiné dokumenty. Dokonce slibují, že se podpora projektů zaměřených na zlepšení klimatu a hospodaření s dešťovou vodou dostane do programového prohlášení radniční koalice.

            Náměstek primátora pro životní prostředí Michal Vozobule (TOP 09) řekl, že Útvar koncepce a rozvoje už připravuje projekty zaměřené na zlepšení klimatu ve městě. „V případě průmyslových areálů se u nově plánovaných staveb můžeme bavit, jak je řešit. ÚKR má také připravenou studii, která se týká využívání dešťové vody. Souvisí i s tím, že si developeři a stavební firmy stěžují, že neví, jak s ní mají zacházet. Připravuje tedy podklady, abychom investorům nabídli možnosti, jak se s tím vypořádat,“ uvedl Vozobule.

            Podstatou přitom je, v co největší míře prosazovat opatření ke vsakování vody do země a bránit tomu, aby dešťová voda bez užitku končila ve splaškové kanalizaci. „Stane se to pravidlem i pro městské investice. Například na Zavadilce se chystá rekonstrukce ulic a chtěli bychom si tam vyzkoušet, jak jsme schopni si s tím sami poradit. Do hry navíc vstoupí obecná pravidla pro městské stavby, kdy například vždy bude muset být zvažovaná zelená střecha. Tahle varianta bude prověřovaná jako prioritní. Dnes už víme, že zelené střechy budou na parkovacích domech, které plánuje postavit město,“ prohlásil Vozobule.

            Náměstek sdělil, že se principy nového přístupu k problematice hospodaření s dešťovou vodou a k přehřívání města mají dostat do programového prohlášení nynější městské rady. Michal Vozobule je přesvědčený, že veřejná správa Plzně už nemůže reakci na vývoj klimatu a vysychání města odkládat. „Každý například na Boleváku, kde ubylo hodně vody, vidí, že už není na co čekat,“ konstatoval. Radní pro ekonomiku David Šlouf (ODS) si myslí, že témata sucha a dešťové vody budou patřit k prioritám, které budou v programovém prohlášení vedení města. „Studie sucha, kterou máme, určitě není dokument do šuplíku. A pokud chceme po developerech, aby zachytávali dešťovou vodu a dělali zelené střechy, pak s tím jako první musí začít město. To by na svých projektech, pokud to bude možné, mělo jít příkladem,“ řekl Šlouf. Radní upozornil, že od roku 2021 bude pravděpodobně možné získat na takto zaměřené projekty finanční podporu z EU.

            Předseda komise životního prostředí rady města Plzně, hydrobiolog Jindřich Duras potvrzuje, že studie sucha, kterou město má, je cenná tím, že srozumitelně popisuje, jak vážné téma přehřívání města a jeho vysychání představuje. Chápe ji jako další z možných impulsů, který by měl k tématu přitáhnout ještě víc pozornosti. „Je to napsané jednoduše pochopitelně. Vyplývá z toho, že velký problém je přehřátí průmyslových areálů nebo že bez zeleně nezvládneme město klimatizovat,“ uvedl Jindřich Duras. Zdůraznil, že studie dokládá i to, že se městu vyplácí zavlažovat sadový okruh kolem historického jádra Plzně. „Zavlažovaná zeleň dokáže lépe klimatizovat okolí. Zjednodušeně řečeno, čím víc vody dokáže odpařit, tím víc pro nás dělá,“ vysvětlil.

            Jindřich Duras se domnívá, že projekty zaměřené na zlepšení klimatu ve městě budou mít podporu. „Zdá se mi, že ještě nikdy v tomto ohledu nebyla situace tak dobrá jako nyní. Problém je, že nemáme připravené projekty. Je výborné, že už máme nějaké koncepce. Ale ty je potřeba dotáhnout do jednotlivých projektů. Nutně je potřebujeme,“ řekl.

            Šéf komise je přesvědčený, že od roku 2021 bude většina dotací z EU zaměřená právě na oblast životního prostředí. „A pokud bude mít město připravené projekty, dosáhne na ně,“ konstatoval.

    Jaroslav Nedvěd       

2.2.2019    Mladá fronta DNES    str. 17    Kraj Plzeňský

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Chci, abychom byli v hlavním proudu Evropské unie.
Děkujeme