Vozobule: Zklidnění Americké třídy byl logický krok

Po mnoha letech nedostatku vůle, odmítání a váhání většina zastupitelů Plzně dospěla k rozhodnutí, že se omezí osobní automobilová doprava na Americké třídě. Auta nebudou jezdit v úseku od Mrakodrapu ke Klatovské třídě. V opačném směru neprojedou úsekem mezi Škroupovou a Resslovou ulicí. Nadále bude všude možný průjezd autobusů a trolejbusů, taxi, zásobování a dopravní obsluhy. Nová pravidla budou platit, jakmile bude v létě nainstalované nové dopravní značení. Cílem rozhodnutí je přerušit trasu tranzitní dopravy, zlepšit podmínky pro veřejnou dopravu, zklidnit provoz v centru města a vytvořit příležitosti pro to, aby se ráz Americké přiblížil podobě obchodní třídy, městského bulváru. Pomoci má hlavně to, že už ulicí nebude projíždět ve všední den na 13 tisíc aut jako dosud a vznikne větší prostor pro pěší.
Náměstek primátora Plzně Michal Vozobule považuje zklidnění Americké třídy za logický krok. Upozorňuje, že navazuje na plán, kam má doprava v Plzni směřovat.

Leckdo v Plzni vnímá rozhodnutí zastupitelů o zklidnění provozu v části Americké třídy jako přelom. Jak se na něj díváte vy?

Z reakcí na to rozhodnutí jsem měl pocit, že to je něco mimořádného. Zároveň se ale ptám proč? Jedná se totiž o rozhodnutí v kontextu usnesení, která zastupitelé bez problémů schvalovali. Například Plán udržitelné mobility, který má odborně projednaný scénář a říká, jakým směrem se má doprava ubírat. Vlastně bychom omezení průjezdu po Americké třídě měli považovat za logický krok, který je součástí toho scénáře.

Jenomže to tak vnímané není. Přišel jste na to, proč je zklidnění Americké třídy považované za zlom?

Myslím, že je to důsledek toho, že uplynul dlouhý čas od doby, kdy záměr zklidnit Americkou třídu vznikl. Tehdy, na začátku tisíciletí, to průlomová záležitost byla. Pak se to ale táhlo, opakovaně se v zastupitelstvu hlasovalo a většina byla proti zklidnění. Tím celá věc asi získala punc zásadní změny a budila velké emoce. Možná proto je dnes tato záležitost považovaná za mimořádnou událost.

Možná z ní zastupitelé svým přístupem v posledních zhruba 18 letech udělali cosi, co vypadalo jako nedosažitelný sen.

Může to tak být. Osobně jsem zažil hlasování o zklidnění provozu na Americké třídě v roce 2014. Neprošlo to. Měl jsem z toho pocit velké marnosti. Považoval jsem to už tehdy za jednoznačně správný krok. A byl jsem přesvědčený, že čím dřív k němu dojde, tím to bude lepší. Poslední rozhodnutí, kdy bylo omezení průjezdu schváleno, podle mě ukázalo, že se mění náhled společnosti na takové kroky. Svou roli zřejmě hraje i to, že lidé můžou proměny ulic k lepšímu po zklidnění automobilového provozu vidět nejenom na Západě, ale i u nás. Vidí to například v Pardubicích, v Českých Budějovicích, je to vidět v Chebu. Je tam znát, že to dobře funguje. Myslím, že už se to dnes mnoha lidem zdá přirozenější než v minulosti.

Nebyla ale důležitější změna atmosféry na radnici? Veřejnost byla možná omezení dopravy v centru Plzně nakloněná víc.
Je to možné. Ale myslím, že vývoj ve společnosti se odráží i v myšlení zastupitelů. Vnímal jsem to už před dvěma roky při vyjednávání koaličního programového prohlášení, kam se záměr zklidnit Americkou třídu dostal. To byl podle mě taky přelom. Ale musím přiznat, že v zastupitelstvu záměr při hlasování nyní podpořili zástupci všech stran. Z každé se objevil alespoň jeden hlas pro.

Když se záměr omezit provoz na Americké třídě v minulých letech probíral, ozývali se i obyvatelé města, kterým se to nezamlouvalo. Opakovalo se to i nyní?

Některé kritické hlasy přišly. Byly od obyvatel ulic v okolí Americké třídy, kde se lidé obávali nárůstu dopravy. Ale přišly i výhrady z podnikatelského prostředí, které se týkaly obav z úbytku zákazníků. Nicméně mám pocit, že ta kritika byla tentokrát poměrně konstruktivní. I podnikatelé, kteří prezentovali své připomínky, psali, že si přejí, aby Americká získala ráz městské obchodní třídy. Obávali se spíš toho, že by se prostor kolem jejich provozoven mohl umrtvit, že se omezí přístup části lidí do té oblasti. Zároveň ale připouštěli, že když kolem nich nyní jezdí denně třináct tisící aut, neznamená to, že mají proto víc zákazníků. Snažili jsme se možné důsledky vysvětlovat. A myslím, že i mnozí kritici uznali, že na radnici přemýšlíme o souvislostech.

Nejčastější výhradou k omezení provozu na Americké třídě je, že vyvolá obrovské problémy na řadě dalších míst v centru. Dá se to vyloučit?

Není to pravděpodobné, protože již v minulosti při opravě Wilsonova mostu k žádné zásadní dopravní pohromě nedošlo. Lidé prostě volí cesty na základě zvyku. Když budou vědět, že to skrz Americkou nejde, tudíž je cesta centrem značně nekomfortní, zvolí jinou pohodlnou trasu. Nevylučuji, že se někde situace mírně zhorší, těch třináct tisíc aut úplně nezmizí, ale i podle dostupných dat nedojde k nějaké katastrofě.

Jedním z negativních dopadů zklidnění na Americké třídě nicméně může být nárůst dopravy ve Škroupově a Purkyňově ulici. Bude možné ten důsledek korigovat?

Část dopravy se přelije i do Purkyňovy ulice, která je obousměrná. Ale právě Purkyňova ulice má v příštích letech projít zásadnější rekonstrukcí. Tu budeme směřovat k tomu, že se do budoucna nemá jednat o ulici, kde má být velký provoz. Měla by se stát součástí zóny s maximální rychlostí jízdy 30 kilometrů za hodinu. Tím se zklidní a oblasti pomůžeme ještě úpravami některých křižovatek. To není reakce na nějaký problém, to je naše strategie. Dává nám to smysl i bez ohledu na to, jaký je režim na Americké třídě.

Zmínil jste se o obavách podnikatelů z jakéhosi zmrtvění Americké třídy. V minulosti o umrtvení její části někteří zástupci radnice mluvili po demolici Domu kultury Inwest a uzavření provozu někdejšího obchodního domu Tesco. Dávali to do souvislosti i s omezením provozu při rekonstrukci Wilsonova mostu. Vy věříte, že horní část Americké třídy to potkat nemůže?

V případě spodní části Americké sehrála klíčovou roli skutečnost, že dočasně přestala fungovat pro pěší a při rekonstrukci Wilsonova mostu tam navíc nejezdila veřejná doprava. Lidé tam nechodili, protože k tomu neměli důvod. To se u horní části Americké nestane. Atraktivitu území je možné navíc posílit tím, že by na ní do budoucna nebyly herny, a pomoci může rozumné komerční využití území u někdejšího Krajského výboru KSČ a Komorního divadla. Jakmile se tam objeví například obchody nebo restaurace, dostane oblast úplně jiný potenciál. Podle mě je takový vývoj hezky vidět na proměně Riegrovy ulice.

Kritici rozhodnutí o zklidnění Americké třídy ale poukazují na to, že ta ulice dnes nevypadá nejlépe, že se z ní městský bulvár nemůže stát. Vy jste tedy v tomto ohledu optimista?

Udělali jsme krok k tomu, aby změna k lepšímu mohla začít. Je třeba si uvědomit, že v tom místě jsou silné vazby na pěší trasy. Hodně lidí proudí přes Americkou do Škroupovy ulice, přes Americkou vede pěší trasa od Zimního stadionu přes Resslovu ulici do Martinské a do centra. I samotná Americká třída má pro chodce velký význam. A pak je tady 24 tisíc lidí, kteří se po ní denně přepravují veřejnou dopravou. Podle výpočtů dopravních podniků 16 tisíc z nich na Americké třídě vystupuje, nastupuje, přestupuje. Myslím, že to je sám o sobě faktor, který po zklidnění provozu v ulici povede k její pozitivní proměně. Třeba proto, že budou chtít nové situace využít obchodníci.

V programovém prohlášení vedení radnice máte napsáno, že kromě horní části Americké třídy zklidníte provoz i na Wilsonově mostě. Na to jste zapomněli?

Nezapomněli. Diskutovali jsme o tom už předloni, když se na mostě dělala oprava. Omezení dopravy na mostě svůj význam stále má. Je to v plánu a jsem přesvědčen, že by to bylo účelné. Můžeme se ale dál bavit, jestli by se mělo jednat o obousměrné uzavření pro automobilovou dopravu, nebo o pouze jednosměrné. Myslím, že řešení bude spojené s očekávanou výstavbou v území na pravém břehu Radbuzy v prostoru po bývalém Domu kultury. Myslím si, že na omezení osobní automobilové dopravy na Wilsonově mostě dojde, ale nemyslím si, že se to odehraje ještě v tomto volebním období.

Ke zklidnění provozu na Americké třídě dojde zřejmě o prázdninách. Plánované je ale také, že se v ulici rozšíří chodníky, zmizí zálivy pro vozy veřejné dopravy, přibudou stromy. Kdy to přijde na řadu?

V příštích týdnech budeme domlouvat zadání těch změn a jejich harmonogram. V první fázi posuneme ve střední části zastávky do vozovky. Pak budeme potřebovat projekt na úpravu křižovatky se Škroupovou ulicí, kde bude možné rozšířit chodníky a před bývalým kinem Elektra vysadit stromy. Nicméně do budoucna nemůžeme dlouhodobě pulírovat jen jednu ulici. V centru jsou další místa, která si zaslouží, abychom se na ně podívali podrobně jako na Americkou třídu. Například Anglické nábřeží si také zaslouží debatu a následně třeba i architektonickou soutěž, která by určila jeho budoucí podobu.