Tisíce pacientů půjdou z léčeben domů

Dvanáctilůžkové pokoje nahradí v Bohnicích komfort a osobní péče

16. 8. 2012

Psychiatrie

Schizofrenici, lidé s depresemi a dalšími psychickými poruchami opustí brzy nevlídné nemocniční pokoje. Budou se léčit doma. Lékaři sestavují plán, jímž naprosto změní psychiatrickou péči v Česku. Zkoušet to chtějí začít už příští rok.

Projekt počítá s tím, že o velkou část z deseti tisíc dnes hospitalizovaných pacientů se budou starat mobilní týmy lékařů, kteří za nimi zamíří do jejich bydliště. Týmy budou například monitorovat schizofreniky. Pro lidi s depresí, což je v současnosti nejrozšířenější psychiatrická diagnóza, vzniknou sítě denních stacionářů, které je poblíž jejich domova zaměstnají.
Počet lidí s psychickými poruchami roste. Péče v Česku však patří k nejméně efektivním na světě, ač stojí ročně téměř deset miliard korun. Většina léčby se totiž odehrává na lůžkách, což opakovaně kritizuje i OECD.

Ze studie, kterou vypracovali v největší z dvacítky českých léčeben, v Bohnicích, vyplývá, že po vzniku komunitních center a nonstop ambulancí v celé Praze bude namísto dnešních dvanácti set lůžek stačit polovina. „Dnešní struktura vychází z doby, kdy neexistovaly léky a lehnout si musel jít každý,“ říká Marek Ženíšek, náměstek ministerstva zdravotnictví. To chce změny financovat šesti miliardami korun z evropských fondů.

Dvanáctilůžkové pokoje nahradí v Bohnicích komfort a osobní péče

Dvacítka českých léčeben se zmenší a zkulturní Část duševně nemocných půjde domů. Pomohou jim asistenti.

Je chvíli před polednem, postavám v županech je to ale jedno. Po chodbách bohnického pavilonu číslo šestnáct se plouží pořád stejně, protože v šedivých pokojích, kde není nic než dvanáct ustlaných postelí, dlouho nevydrží.

Jen o pár desítek metrů dál přitom vypadá den duševně nemocných zcela jinak: moderně vybavené buňky se dvěma či třemi lůžky tady nepřipomínají ústav, ale běžnou bytovku, kde si lidé třeba sami nakupují. Takzvané chráněné byty, které stojí za branou bohnického areálu, jsou však v Česku spíše výjimkou. Pro řadu pacientů by přitom právě taková zařízení byla mostem zpět do normálního života.

Právě na plánu, který tisíce lidí s duševními poruchami za hranice léčeben dostane, teď ale začínají pracovat psychiatři po celé zemi. Ministerstvo zdravotnictví jim na to slibuje až šest miliard korun. Propouštět není kam „Přemýšlím o tom pořád. Dnešní systém prostě není dobrý. Máme tu pacienty, o nichž víme, že by zvládli život venku, propustit je ale nemůžeme, chybí složka zdravotně-sociální péče,“ popisuje Martin Hollý, ředitel největší tuzemské léčebny v Bohnicích, kde měsíčně přijmou kolem pětistovky lidí.
Psychiatrická péče totiž v Česku stojí pouze na extrémech: lidé s poruchami buď dochází jednou dvakrát měsíčně do ordinace pro léky, nebo jdou do ústavu. Nic, co by služby dvacítky léčeben a osmi stovek ambulancí provázalo, neexistuje.

Právě takové pojítko, v němž figurují třeba mobilní týmy asistentů, je přitom nyní klíčové. Počet psychicky nemocných rychle stoupá, což je vidět třeba na neurózách: zatímco v šedesátých letech jimi trpělo patnáct procent populace, teď už to je až čtyřicet procent.

Je to fenomén doby. Psychiatrie se po letech, kdy byla spíše na okraji pozornosti, stává po celé Evropě politickou prioritou,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek. A přesně na takovou chvíli, kdy vláda konečně odmávne a zároveň zaplatí nutné změny, psychiatři léta čekali.

Bohnice jako pokus Vidět to je v pracovně bohnického ředitele Hollého. Na stole už mu leží přesný plán změn: z dvanáctisetlůžkové varianty by podle něj v nejrevolučnější verzi zbylo jen šest set míst. Pacienti by se totiž vrátili domů a docházeli do takzvaných center mentálního zdraví, která mají vzniknout po celé Praze.

Některá by vyrostla v městské zástavbě, jiná v areálu nemocnic a další na sídlištích – celkem by jich bylo čtrnáct a lidé by v nich našli jak pár lůžek, tak nonstop docházkovou ambulanci. „Přesně na tom bychom celou psychiatrickou transformaci mohli otestovat a pak se pustit do dalších krajů,“ shrnuje náměstek Ženíšek.

S úplným rušením léčeben, k němuž přistoupila třeba Itálie, se však v Česku nepočítá. „Občas přijde nějaký revolucionář, který to navrhuje, my je ale spíše chceme zmenšit a zkvalitnit a část služeb přesunout blíž k lidem,“ říká šéf psychiatrické společnosti Jiří Raboch.

Redukce však nemá pomoci jen těm, kteří se dostanou ven, ale i těm, kteří na lůžku zůstanou. Pokoje, které dnes ve své nejzastaralejší podobě připomínají noclehárny, mohou nahradit dvojlůžkové s běžným nábytkem.

16.8.2012    Hospodářské noviny    Strana 1 a 6

Štítky