Psychiatrická péče projde transformací

23. 10. 2012

Ministerstvo zdravotnictví připravuje reformu psychiatrické péče v České republice s cílem modernizovat celý systém a zvýšit kvalitu péče o pacienty. Reforma zajistí přesun léčby z velkých institucí do personálně lépe zajištěných lokálních center.

Psychiatrická péče nedoznala od 90. let minulého století žádných významných systémových změn, jak konstatuje 1. náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek. Duševní poruchy jsou přitom druhým nejčastějším důvodem pro přiznání invalidního důchodu a jejich výskyt má trvale stoupající charakter. „Psychiatrická péče proto v následujícím období představuje jednu z hlavních priorit ministerstva zdravotnictví. Považujeme za nutnost rozvíjet v psychiatrii moderní trendy a metody, abychom dosáhli evropských standardů,“ vysvětluje náměstek MZ.

Transformační strategie

Strategie MZ ČR pro psychiatrickou péči vychází ze strategie WHO (Zdraví 21) „Zlepšení duševního zdraví“. „Předpokladem pro naplnění tohoto cíle je rozvoj komunitní a semimurální péče, zvýšení role primární péče, zvýšení role všeobecných nemocnic, transformace psychiatrických léčeben a vzdělávání odborných pracovníků,“ upřesňuje Marek Ženíšek. V relevantnosti těchto bodů panuje podle jeho slov shoda v odborné veřejnosti. Transformace psychiatrických léčeben může být realizována některou ze 3 následujících variant či jejich kombinací: 1. snížením počtu lůžek v léčebnách při zachování finančních zdrojů, 2. redukcí některých oddělení v léčebnách, 3. redukcí počtu léčeben. Jakákoli z těchto variant však musí podporovat rozvoj komunitní nebo semimurální péče a posílit segment akutní péče.

V letošním roce byla ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem ustavena pracovní skupina pro realizaci transformace psychiatrické péče. Mezi členy této skupiny patří zástupci ministerstva zdravotnictví, ministerstva práce a sociálních věcí, Psychiatrické společnosti JEP, nestátních neziskových organizací, zdravotních pojišťoven, ale rovněž pacientských organizací. V roce 2013 by skupina měla zvolit optimální model transformace a v následujícím roce pak implementovat tento model v praxi s využitím zdrojů z evropských fondů. Odhadovaná potřebná výše finančních prostředků pro tento projekt činí 6 miliard korun,“ uvádí náměstek Ženíšek.

Chráněné bydlení = lepší kvalita života

Podle vyjádření předsedy Psychiatrické společnosti ČLS JEP Jiřího Rabocha ve společnosti narůstají psychopatologie. Některou z psychiatrických institucí u nás ročně navštíví kolem 600 tisíc lidí. „Podle odhadu WHO se duševní poruchy v dalších desetiletích stanou nejvážnějším zdravotním problémem. Jestliže je v současnosti unipolární deprese na druhém místě nejčastějších onemocnění, pak v roce 2030 již bude zaujímat místo první,“ podotýká profesor Raboch. Velká část pacientů je stále umísťována do psychiatrických léčeben. Zájmem odborníků je přenést péči do komunity, aby pacienti mohli žít ve svém přirozeném prostředí. Jiří Raboch současně zdůrazňuje, že nelze očekávat, že komunitní péče bude levnější než současná péče ve velkých zařízeních. Dobře provozovaná komunitní péče však podle něj přináší lepší výsledky. „Ze studie, kterou jsme prováděli nedávno v rámci velkého evropského projektu, vyplynulo, že kvalita života v chráněném bydlení je výrazně lepší než v psychiatrických léčebnách. Zejména co se týče prostředí, sebepéče a autonomie či sociálního začlenění pacientů,“ uzavírá profesor Raboch.

Meziresortní péče

A jak to vidí zástupce největší psychiatrické léčebny u nás? „Lůžková psychiatrická péče v naší zemi kopíruje systém, který byl vytvořen v 19. století. Od té doby se nic výrazně nezměnilo,“ konstatuje ředitel PL Bohnice Martin Hollý. „V Česku se nachází dvacet psychiatrických léčeben s 9 tisíci lůžky, dalších 1400 lůžek je k dispozici na psychiatrických odděleních nemocnic. Přitom 85 procent lůžkové kapacity je ve velkých léčebnách s velkou spádovou oblastí, takže ošetřující personál nemůže být v kontaktu s rodinou pacienta a plánovat například potřebné rehabilitační kroky.“ Systém psychiatrické péče podle jeho slov trpí nedostatkem denních stacionářů, krizových center, mobilních týmů a chráněných bydlení. V počtu lůžek na 100 tisíc obyvatel v léčebnách jsme v rámci Evropy na předních místech, naproti tomu v návštěvnosti psychiatrických ambulancí spíše na chvostu. Martin Hollý zdůrazňuje, že péče o duševně nemocné je meziresortní problematika, která kromě medicínské péče (kompetence MZ) zahrnuje také sociální služby (MPSV), forenzní péči, probační a mediační službu (MS), podporu vzdělávání handicapovaných (MŠMT), podporu trhu sociálních firem (MF) a koordinaci a vzdělávání represivních složek (MV).

22.10.2012 | Zdravotnické noviny | Strana 5 | Z domova | Andrea Skálová

Štítky