Plzeňský kraj – Předvolební kulatý stůl. Tak se jmenovalo již druhé setkání kandidátů za Plzeňský kraj, které ve středu v Měšťanské besedě pořádala Okresní hospodářská komora (OHK) Plzeňsko. O budoucnosti operačních programů a svých prioritách diskutovali Pavel Čížek (TOP 09 a Starostové pro Plzenský kraj), Petr Náhlík (Koalice pro Plzeňský kraj), Miroslav Jaroš (ODS) a Ivo Grüner (ČSSD). Bohuslav Borovanský, který měl zastupovat Stranu práv občanů – Zemanovci, se nakonec nedostavil. Diskuzi moderoval Miloslav Zeman z OHK Plzeňsko.
Boj bude mezi krajem a vládou
Hned v úvodu položil Zeman otázku, která se týkala dalšího čerpání evropských dotací z Regionálního operačního systému (ROP). „Jakým směrem se chcete zaměřit dále,“ zajímalo moderátora. V tomto ohledu se všichni přítomní politici v podstatě shodli. „Kraj spolupracuje s rozvojovou agenturou, která mapuje skutečné potřeby kraje, obcí, neziskového sektoru i podnikatelů. Studie by měla být vyhodnocena do konce roku. Rozhodně si nepřejeme podporovat z těchto peněz další cestovní ruch či výzkumná centra. Potřebujeme peníze na to základní – silnice a místní komunikace,“ uvedl Grüner. Problém je podle něj i jeho protikandidátů v představách kraje a vlády, která nevyužité peníze na komunikace raději vrátí, než by je přesunula do regionů.
„Chybí nám zde kvalitní sociální systém, řešit musíme i regionální školství, zejména podpořit technické obory. Další peníze bychom užili na kolejová vozidla, nové menší autobusy s využitím elektrické energie či plynu,“ jmenuje Grüner.
Petr Náhlík souhlasil s tím, že na krajské úrovni se o dalším využití evropských peněz povede vyrovnaná debata. „Naše programy se příliš neliší. Boj bude mezi krajem a vládou. Bude záležet na tom, kolik peněz se bude přerozdělovat na centrální úrovni a kolik v kraji. Důležité je, aby se dělalo jen tolik projektů, kolik je možné realizovat. Spousta projektů skončila v šuplíku, předcházela jim velká příprava a pak nic,“ míní Náhlík. O tom, že o peníze se budou následující roky přetahovat kraje s vládou, je přesvědčen i Pavel Čížek. „Pro nás jsou rozhodujícími prioritami podpora konkurenceschopnosti, což zároveň znamená i podporu školství v regionu, a boj s chudobou. Problémem je, že malá města a obce na dotace často nedosáhnou, nemají takové zkušenosti v jejich čerpání jako velká. Jistým řešením by mohlo být rozdělování peněz systémem místních akčních skupin, které pod sebou sdružují menší subjekty – obce, neziskové organizace a podnikatele. Je jasné, že ne vše lze ale takto řešit,“ vysvětluje Čížek.
Čistou vodu by měl mít v kraji každý
Miloslav Zeman chtěl dále znát dva hlavní směry, kterými se po volbách kandidáti a jejich strany chtějí vydat.
„Zásadním problémem kraje je mimo silnic čistá a špinavá voda. V 21. století přece není normální, že obec nemá čistou pitnou vodu a musí ji dovážet v kanystrech,“ říká Grüner. Stát podle jeho slov obce podpoří mnohem menším procentem financí, než by obec na vybudování vodovodu či kanalizace potřebovala a kraj pak musí hledat cesty, co bude dělat.
Problematiku čisté vody v obcích vidí i kandidát TOP 09 Pavel Čížek. „Vybudovat kvalitní kanalizace a čističky odpadních vod ve všech obcích v kraji, které mají méně než dva tisíce lidí, ale bohužel není reálné. Prioritu musí mít ten, kdo je na potoce, který není vodný, musí se zvážit, kde se to vyplatí, a kde ne a stanovit kritéria. Paradoxem je, že v České republice jsou pravidla pro čištění vody stále přísnější, a tak raději nečistíme vůbec,“ poukazuje na paradox Čížek.
Lidé by měli zůstat tam, kde jsou doma
Dalším ožehavým problémem jsou podle kandidáta za ČSSD sociální ústavy. „V kraji chybí dva tisíce a možná i více míst pro seniory. Chceme tuto situaci vyřešit tak, aby mohli tito lidé prožít stáří tam, kde se narodili a kde žili po celý život,“ uvádí Grüner.
I zde nezávislý kandidát za Koalici pro Plzeňský kraj Petr Náhlík souhlasí. „Nerad bych, aby vznikly další velké ústavy. Lidé by měli zůstat ve své obci, jen tak lze udělat smysluplné bydlení pro místní seniory,“ říká. Vyzdvihuje i potřebu vytvoření kvalitního cestovního uzlu, který zde není dostatečný. „To, že je vlakové nádraží v Plzni tři kilometry od autobusového, a podobný problém je také v Klatovech, by se mělo řešit,“ předkládá Náhlík.
Sdružit, či zachovat malé obce?
Miloslava Zemana dále zajímalo, jaký je názor politiků na sdružování malých obcí do větších celků. „Má šanci spojení 15 obcí pod jedno sdružení a jeho jménem jednat, nebo je lepší zachovat obec s deseti domy?“
„Naší největší výhodou oproti státům, v nichž se obce sdružily, náš největší kapitál, je aktivita lidí a tu bychom měli zachovat,“ domnívá se Čížek.
Zastáncem obcí je i Náhlík, který však uvedl i příklady, kde sdružení užitek přineslo. „Aktivita lidí je cenná, ale už dnes máme sdružení, která fungují. Například, když se sdružily obce na Plzni –Severu, aby zlepšily dopravní infrastrukturu,“ uvádí Náhlík. Tvrdí,že kraj by měl vytvořit pravidla pro malé obce, aby neplýtvaly iniciativou na projekty, na něž dosáhnout nemohou.
Podle Grünera záleží i na obcích samotných. „Někde to funguje a snaží se. Jsou ale i obce předlužené, které nečerpají dotace a jeví nulovou aktivitu. I to bychom měli zohledňovat,“ říká Grüner.
Dostaví se někdy obchvat Plzně?
„Jak vidíte průjezdnost Plzně ze severu na jih za čtyři roky? Myslíte, že už západní obchvat projedeme celý?“ ptal se Zeman na dopravní situaci západočeské metropole.
Slova se ujal Miroslav Jaroš z ODS, který dorazil později. „Obchvat dokončíme, nyní vše závisí na výkupu pozemků, chybí ještě dvě třetiny, nelze tedy říci, zda se to za čtyři roky podaří. A průtah městem nevidím v dohledné době vůbec, pokud se nezmění postoj Ředitelství silnic a dálnic,“ uvedl Jaroš.
I Čížek se domnívá, že západní obchvat nelze postavit pouze z peněz kraje. „Nelze říci termín, ale snažit se o to budeme velmi. V dalších letech se už nebudou stavět žádné velké obchvaty, ale mělo by se opravovat a upravovat tam, kde je nejhorší bezpečnost, a na tyto úseky získat peníze,“ říká Čížek.
Náhlík vidí dostavbu západního obchvatu černěji. „Míč je nyní na straně Plzně. Pozemky se nevykupují, poslední se vykoupil před rokem, nejsou na to peníze. Příprava první části trvala šest let, takže stavba nebude v následujích čtyřech letech majetkově připravena. Obávám se, že silnice nakonec skončí ´nikde´.“
6.10.2012 Plzeňský deník Strana 8
