Lobkowicz: Schwarzenberg je normální člověk, nemusel krást a dělat podrazy

29. 10. 2015

Fundovaný člověk, který nemá a neměl potřebu podvádět. Tak hodnotí Karla Schwarzenberga křimický „zámecký pán“, poslanec a člen TOP 09 Jaroslav Lobkowicz. V rozhovoru se vrací ke druhému kolu volby prezidenta i misi bývalého ministra zahraničních věcí do Izraele v době našeho předsednictví v EU. Hovoří také o multikulturalismu, který ohrožuje tradiční evropské hodnoty. Navrhuje také umístění symbolu křesťanství – kříže – do škol i na úřady jako znamení, že tu islám nemá své místo.

Jak byste hodnotil politickou dráhu pana Schwarzenberga?

On už má bohužel určitá léta, sám vidí - a to je velice pozitivní - že již teď nemá cenu dělat předsedu, protože stárne tak jako každý. On říká, že co mu hlavně vadí, je, že začíná špatně slyšet. A on v politice musí člověk mnohdy slyšet velice dobře. Jinak jej hodnotím velice kladně, protože jde o člověka, který má určitý přehled a politika, kterou dělá, není taková malá politika, místní, nýbrž on se ji snaží vidět mezinárodně, s nadhledem, a to je zapotřebí. A někdy je také zapotřebí předvídat dlouhodobě dopředu. Čili já jej hodnotím kladně a je škoda, že odchází. Ale každý prostě jednou dosáhne určitého věku, kdy musí sám odejít. A je to výborné, když to zjistí sám, že jeho nejlepší doba je pryč.

A jeho působení coby kancléře prezidenta Václava Havla a pak později jako ministra zahraničních věcí?

Když byl jako kancléř, ještě jsem se s ním tolik nestýkal. Kancléře někdy člověk ani pořádně nezná. Dnes dělá kancléře pan Mynář, a kdyby neměl nějaké problémy, ani člověk neví, že je kancléř. Jako ministr zahraničních věcí to nedělal špatně. Byla trochu jiná doba než dnes, nebyly takové problémy, jako tu máme nyní. Tehdy byl hlavně problém v Izraeli, respektive Palestinci a Izrael. Tenkrát tam také jel, moc toho ani nemohl vyřídit, ale ukázal alespoň snahu. Ono je těžké tam někde dávat něco do pořádku… Já to vidím i u dnešního ministra zahraničí, který se také snaží, ale jsme malá země, kterou některé státy neberou tak vážně, jak by měly.

On žil dlouho v Rakousku, já zase v Německu. Byl jsem normálně zaměstnaný, chodil jsem do práce a občas jsem měl dovolenou, a když jsme někam jeli s dětmi a rodinou, bylo to do hor na lyže nebo na prázdniny jsme jezdili většinou ke tchánovi a tchyni do Francie. Takže s ním jsem se viděl málokdy. Ale dobře jsem znal jeho otce, s ním jsme si často psali, i jsme se vídávali a on byl takový normální člověk. Ale na druhé straně skoro učenec. Znal historii a spoustu dalších věcí. A pořád četl. Karla Schwanzenberga jsem naopak vídal málokdy, poznal jsem jej více až tady. Nejvíce se o něm mluvilo v roce 1989, kdy vystoupil na Letenské pláni s Václavem Havlem na tribuně. Pak se stal kancléřem a takový kancléř přirozeně nemá na nic čas, velice těžké je ho někde chytit, takže člověk jej mohl někde vidět tak pět minut, ale nějak dlouho spolu povídat, na to nikdy nepřišla řeč. Navíc já jsem se dal na něco jiného, vrátil jsem se sem do Křimic, začal jsem tu hospodařit, dávat vše dohromady a žádné velké finanční rezervy jsem neměl.

Později, když kandidoval na senátora - většinou v nějakém okrese, kde nebyl moc známý, takže nebyl zvolen. Pak byl zvolen v Praze, to jsem jej také ještě moc neviděl, protože byl z jiné strany než já - on byl za zelené, já tehdy za KDU. Až když byla zakládána strana TOP 09, tak mě oslovili, jestli bych byl ochoten se tam zúčastnit. Docela se mi to tehdy líbilo, program - tradice, odpovědnost, prosperita. V té době KDU byla ve velké krizi, měnil se jeden předseda za druhým, nakonec byl předsedou dnešní senátor Čunek, a to byly s ním problémy. Od té doby se vidíme často, ale on má večer většinou jiné programy než já… (smích). Soukromě se tedy moc nevídáme, i když se velice vřele zdravíme a řekneme si pár slov.

Není škoda, že se při druhém kole volby prezidenta situace tak vyostřovala a polarizovala?

To bylo polarizování, řekl bych, až na poslední chvíli, kdy Schwarzenbergovi vytýkali různé věci, které ani nebyly pravda. Třeba si vzpomínám na jednu takovou maličkost, kdy jeho protivníci říkali, že v domě jeho manželky visí obraz Adolfa Hitlera. Ona je rozená Hartig a v Rakousku existuje zámek Hartig, ale ten už před třemi sty lety prodali. On se tak stále jmenuje, ale jim už to dávno nepatří. Možná že tam visí obraz Hitlera, ale s tím on nemá nic společného. Tehdy v novinách se z toho udělala velká kauza. Schwarzenberg neměl nikdy nacistické myšlení, ani jeho rodiče, naopak.

Není žádné tajemství, že na Písecku a u Hluboké na jeho rod vzpomínají staří lidé stále s úctou…

Jistě, všichni je tam celkem měli rádi a byli tam oblíbení.

Jak jej hodnotíte i jako předsedu TOP 09? Myslíte si, že strana najde náhradu?

Musí najít. Když nenajde, nemá právo na existenci. Topka oslovila hlavně mladé lidi. Když se člověk podívá zde v Plzni, kdo je jejím členem, jsou to dnes lidé kolem třiceti let. To se mi také zdá velmi pozitivní. To byl rozdíl od KDU, hlavně tady v západních Čechách byli většinou starší lidé a s mladšími nechtěli mít nic společného. Jeden, který mi potom dělal asistenta, se chtěl zapojit do dění v KDU a oni mu řekli, že je ještě mladý, že musí počkat, a jemu bylo tak 26 let. A to je pro politickou práci, alespoň pro začátek na okresní úrovni, nejlepší stáří. Pak už čím starší člověk, tam má jiné starosti a povinnosti. Já doufám, že to ve straně s tím mládím bude i nadále pokračovat, protože většinou neříká “jo“ a “možná“, ale to, co si myslí. Ono je to někdy velice nepopulární, ale někdy je zapotřebí dělat nepopulární věci. I když ta nepopulární rozhodnutí stojí někdy hodně hlasů.

Opozice říkala, že vládcem Topky je Miroslav Kalousek a Karel Schwanzenberg je tam jen nastrčen. Co na to říkáte?

Kalousek je výkonný člověk, který velice dobře umí mluvit, je dobrý rétor a nikdy se do toho nezamotá. Hlavní ideje ale dával Schwanzenberg. Ne tak najevo, ale na výkonném výboru nebo na sjezdu. Dával straně směr. Jak se to udělalo, to už nechal svým místopředsedům. On je člověk, který toho hodně zná a s každým si dovede docela dobře popovídat. Jeho znalosti jsou podložené, zná dobře historii, vyzná se v hospodářství. A lidem to umí říci, že tomu rozumí obyčejný člověk. Mnoho politiků mluví nesrozumitelně, používá mnoho cizích slov, která nikdo nezná. Někteří mu vytýkají, podobně jako Zemanovi, že někdy používá vulgarismy. U něj nejsou myšleny zle, on je používá jako kdysi. Jak jsem někde četl, čeština před pěti sty lety byla velice vulgární. I Hus ve svém kázání někdy používal velice vulgární slova, protože žádná jiná neexistovala.

U Karla Schwarzenberga byl vždy velký akcent na mladé, studenty, které dokázal zaujmout…

To uměl. On je člověk, kde nemusíte mít strach, že by kradl nebo dělal nějaké velké podrazy. To on nemá zapotřebí. Tak jak ve svém stáří, tak svým majetkem. A každý ví, jak se k tomu majetku dostal.

Pojďme k pomalu “evergreenu“ - běžencům. Nezdá se vám, že nejen Německo, ale především Francie, na kterou jsme měli vždy velké historické vazby, nás takzvaně nemá ráda? A zcela jistě za to mohou utečenecké kvóty…

Nedá se říci, že by nás neměli rádi. To bych řekl, že ne. Proč by nás neměli rádi? Neexistuje žádný velký důvod… Jediný problém, který mezi těmito zeměmi je, je problém emigrantů. A to je problém celoevropský, kdy by celá Evropa měla držet pohromadě. Jinak se nikdo neubrání. Když budeme jedni z mála, kteří řeknou - my je nechceme, a ostatní státy budou plné, oni k nám stejně potom půjdou. A všichni řeknou - vy jste tehdy nechtěli. Takže je opravdu zapotřebí celoevropské shody. Myslím, že naši politici to dělají celkem slušně a dobře. Často se jim vytýká, že to dělají špatně, ale já myslím, že ne. Také TOP 09 nikdy vládě nepředhazuje, že by v této věci dělala něco špatně.

Opozice vládě vytýká, že není moc radikální…

No ale která opozice, že. Nejradikálnější opozice u nás, co se týká imigrantů, jsou bývalí členové kolem Úsvitu. Ti vládě vytýkají, že dělá málo, a já myslím, že dělá dost. A dělá docela dobré věci. My můžeme vládě vytýkat všechno možné, ale co se týká zahraniční politiky, tak to dělají celkem slušně.

Sílí hlasy, že bychom měli vystoupit z EU. Co na to říkáte?

A když někdo tvrdí, vystupme z EU, tak si vůbec neuvědomí, co jsme s ní získali. Získali jsme nejen peníze, ale i trhy. Kdybychom se uzavřeli, ztratíme mnoho procent zakázek. Třeba i Volkswagen by tu mohl zrušit výrobu škodovek. To by se klidně mohlo stát. Vyrábí tu, protože nejsou cla, je možné vozit zboží a výrobky sem tam. Kdybychom najednou vystoupili, všechny výhody, které si ani nikdo neuvědomuje, bychom ztratili. Nejde o to, jen volně cestovat, to by se vždycky nějak zařídilo. Ale volný obchod, to dělá strašně moc. Ne, odchod z EU nic nepřinese. Vystoupíme z Unie, a co z toho máme? Do dneška jsme z EU dostali více, než jsme tam dali. A jedině velká Evropa může zabránit okupaci imigranty. Malý státeček nikoliv. Představte si, že sem přijde milion lidí. Co uděláme? Kdyby na hranici stálo dvě stě tisíc lidí nebo milion. Co uděláme? Budeme je střílet všechny? To by ani nebylo místo, kam je pohřbít!

Vy znáte poměry ve Francii. Určitě tam víc vědí, co a kdo je běženec, mají své koloniální zkušenosti a také ještě zámořské departementy, jako jsou třeba Polynésie nebo Guyana?

Jistě. Ale ve Francii je spousta Afričanů. Ti byli všichni frankofonní. Ti se snažili alespoň do současné doby asimilovat. Alespoň hospodářsky, možná ne moc nábožensky, ale kulturně do určité míry ano. A řekl bych, že to bylo pozitivní a nikdy jich nebylo takové množství. Problém byl v tom, že děti těch přistěhovalců před padesáti lety jsou dnes trochu jiné a dělají neplechu. Ale otázka je, kolik procent z nich to je, to by chtělo zjistit a bylo by to jistě zajímavé.

Vy jste ve Francii žil, máte tam kontakty, příbuzné. Je tato země spíše nakloněna uprchlíkům?

Francie vždycky brala uprchlíky. To už bylo před světovou válkou. Snažila se to udělat tak nějak, aby všichni byli spokojeni. Problém byl, co se stalo částečně za prezidenta Giscarda D“Estainga a pak Miterranda. To bylo proto, aby získali hlasy. Všem cizincům, kteří žili ve Francii, dali občanství a nechali přistěhovat jejich rodiny. To byli většinou dělníci, kteří tam pracovali na určitou dobu a pak se najednou stali Francouzi. To bylo politické rozhodnutí, aby tito pánové prezidenti získali v příštích volbách hlasy.

A získali je?

Možná jednou. To byla taková krátkozraká politika. Jeden z prezidentů byl z pravice, druhý z levice... A měli stejnou ideu.

Současnu podporu Turecka vidíte za perspektivní?

Jako imigrant člověk vždycky jde do té nejbližší země, kde může žít a kde je stejná kultura. Proto se mi líbí, že Unie dá poměrně hodně peněz Turecku, aby ti lidé tam mohli zůstat a žít. V Turecku je přece jen stejná kultura a není to tak daleko a odtamtud se mohou kdykoliv vrátit. Člověk se musí až usmát, když někteří imigranti, kteří dostali azyl ve Finsku, tam nechtějí být, že tam je moc zima a je tam málo lidí na ulicích. Tak jsou z toho otrávení. Finsko je prostě jiná země. Arabové ve svých zemích většinou žijí na ulici, jsou tam po celý den, vykládají a tráví čas. Proto má člověk emigrovat tam, kde je stejná nebo podobná kultura, kde se může s lidmi bavit.

Když se před nějakými lety vážně hovořilo o vstupu Turecka do EU, jednou ze zemí, která byla razantně proti, byla Francie. Naopak Německo bylo pro…

Je to možné. To přidružení je v pořádku, ostatně vždyť Turecko je členem NATO. Dát jim peníze, to je přece i naše zdejší politika. Vždyť se říká - je třeba pomoci lidem tam. Je těžké pomáhat přímo v Sýrii, kde všichni bojují proti všem a kde cizí nechtějí, nebo pomáhat v Afghánistánu. V zemi, kde je klid, tam jim pomoci, aby se po skončení války mohli vrátit.

Člověk se zase nesmí tak moc bát. A lidé se nemají strašit, tím se nic nespraví. Teď jsem někde četl, že pan prezident říkal, že tady se budou kamenovat nevěrné ženy. Já doufám, že tak daleko to sem nepřijde. Nejhorší to nebude. Musíme věřit v budoucnost, nemůžeme být pořád pesimisté, ale také někdy optimisté. Když se dá těm lidem možnost pracovat, tak to bude dobré. Třeba v Sýrii byla velmi rozvinutá střední třída a lidé měli poměrně hodně peněz.

Evropská unie přislíbila Turecku ne zrovna malé peníze. Možná že znovu začnou přístupové rozhovory. Myslíte, že to má budoucnost?

Ona je to částečně evropská i asijská země. V Istambulu žije hodně Evropanů. Velkou reformu tam přece udělal Atatürk. Ten vlastně “zevropštil“ Turecko. Jenže teď se tam dostávají k moci extremisté, a to není dobré. A asijská část tohoto státu je velmi zaostalá.

Současný prezident Erdogan je podle mnoha pozorovatelů člověk, který se vidí jako nástupce a obnovitel Osmanské říše. Není to větší příklon k islamismu?

Je to tak trochu. Jeho žena třeba chodí zahalená. To také nepatří do naší kultury. Ten bezvízový styk přece nemusí být hned. Vždyť je jich 80 milionů. Muslimové jsou v Albánii, Kosovu, to se ztratí. Ale jich je 80 milionů! Kdyby se jim dala možnost vyvíjet se doma, v dobrých podmínkách, tak kdo opustí vlast?

Všichni jsme přece volali, aby se pomohlo v regionu. Určitě by zasloužil pomoc i Libanonu, který má milion uprchlíků a jen několik málo milionů vlastních obyvatel…

Určitě. Libanon a Jordánsko. Jordánsko je klidná země a je tam také milion uprchlíků, kteří žijí částečně v táborech. A Česká republika už pomáhá…

V Sýrii je to problém. Je tam mnoho národů a jedním z nich jsou Alavité. A Asad, to je Alavita a ví, že když skončí, ti ostatní zavraždí další Alavity. On se nechce vzdát, protože ví, že celý jeho národ pak bude vyvražděn. To je problém. To je ta zcela jiná mentalita než tady. Tak jako na Balkáně. Když někdo někomu něco udělá, tak dvě, tři, čtyři generace si to potom vytýkají. My jsme schopni na to za rok zapomenout. Kdyby se měl člověk každému mstít, a to je pak krevní msta, je to donekonečna. A to nejde. To je prostě rozdíl kultur. My jsme na to ochotni za nějakou dobu zapomenout. Potrestat toho člověka, ale nemstít se.

Do Evropy se dostává obrovský mix lidí a národů…

Ano, je to obrovský mišmaš. Ono záleží na nás, jak se budeme držet své kultury. Je tady totiž dost lidí, kteří s evropskou kulturou nechtějí mít skoro nic společného. Ale my jsme tady řecko-římsko-židovsko-křesťanská kultura. Když se toho přestaneme držet, tak to bude špatné. Lidé už nebudou vědět, za co bojovat. Je třeba velký rozdíl mezi rokem 1939, kdy odtud odcházeli mladí muži a šli do Francie, Anglie, Španělska bojovat za svobodu. Nevím, kdo by dnes byl ochotný jít někam bojovat - asi málo lidí. Mnozí říkají - já svobodu nepotřebuji, hlavně že mám co jíst. Ale ta svoboda je také důležitá. Ono nesmíme mít jen strach. Naštěstí zatím nejsme cílová země pro emigranty. Může se ale stát, že jednou budeme. Proto je Evropa důležitá. To, že jsme nyní v Jordánsku při návštěvě předsedy vlády Sobotky dali peníze na tábory, je dobře. Tam jsou Syřané, kteří ani nechtějí jít nikam, kteří by se asi rádi do Sýrie vrátili. Takováto pomoc je úplně v pořádku.

A ještě k těm uprchlíkům, kteří tu jsou chyceni policií. To jsou přece ti, kteří tu jsou načerno. Když nastoupí ve Vídni do vlaku a chce projet až do Německa a tady jej vyhmátnou, co má policie dělat, když nemá žádné papíry? I český člověk si nemůže dovolit se pohybovat všude bez papírů, nebo musím alespoň vědět, kde je mám, může se stát, že je doma zapomenu, ale musím jim říci, že bydlím tam a tam. Je mnoho lidí, kteří sem jdou z Balkánu a mají falešné syrské pasy. A to přece není správné. Evropa se musí držet pohromadě, aby se tohohle zbavila.

Před pár dny jsem mluvil s jedním z německých starostů, tady u Horního Falcka v Bavorsku. On říkal - nic proti nim, klidně by utečence i zaměstnal. Ale zpočátku za stravu a byt a třeba jedno euro za hodinu. Ať ukážou, co umějí, a ať vidí, že peníze se těžce vydělávají. Teprve když se ukáže, že je dobrý, dostal by přidáno. V Německu je uzákoněna minimální mzda asi 8,5 eura za hodinu. To ale nemohou dát každému, kdo nic neumí. Když zná jen Korán, to mu není nic platné. Nebo je pastevec. Tihle lidé myslí trochu jinak. Jednou jsem slyšel a zní to skoro jako vtip. V jižní Africe má fabriku Mercedes. A měli tam jednoho černocha, který pracoval velmi dobře, tak se rozhodli, že mu přidají plat. A co se nestalo. On příští den už nepřišel do práce a poslal za sebe svého synovce. Říkal - teď už jsem dost bohatý, teď si mohu platit svého synovce, který za mě bude pracovat. Jenže ten synovec nic neuměl. Tady lidé, i ti, kteří jsou bohatí, hodně pracují. Třeba ne krumpáčem a lopatou, ale sedí od rána do večera u počítače a třeba kalkulují. I ten bohatý se tady musí dost snažit, aby to své bohatství zase neztratil. Já si vzpomínám, že jeden učitel koncem padesátých let říkal, že socialismus v Africe je těžko možný. Protože tam jsou zvyklí ležet pod stromem a jíst banány, které tam vyrostou. Tehdy Afrika byla ještě soběstačná, to už dnes není. Ono je tam také horko, takže nejde tak pracovat. Čím dál na sever, tím se víc pracuje.

Vy máte velký přehled, znalosti a samozřejmě je tu váš rod, který je historicky spojen s českými zeměmi dlouhá staletí. Přece není možné, aby Evropa byla tak multikulti, aby zapomněla na své křesťanské kořeny…

Ne, to nejde! My můžeme být tolerantní, ale nikoliv multikulti. Třeba jsem nyní slyšel, že se ve školách sundávají kříže, že je tam pár muslimů a těm to vadí. Ne! Naopak by se tam měly, stejně jako v kancelářích, kříže pověsit, protože to je zkrátka obraz naší kultury, z toho to vyrostlo. Člověk může věřit nebo nemusí, ale komu to vadí - jenom muslimům!

Nejsem proti multikultuře, pokud je to evropské. Moje žena je Francouzka, Francouzi mají určité kulturní zvyky - rádi pijí víno, to patří k jejich kultuře. Jedí hodně salátů - to je jejich stravovací kultura. Nejezdí moc do ciziny. Mají, protože je to velká země, takzvané druhé rezidence, kam jezdí na léto na venkov, jako jsou u nás chalupy. To zase v Německu nemají, tam chalupu nemá skoro nikdo. Tak takovou multikulturu ano. Nebo občas, když se pustí černošská muzika nebo jihoamerická, to je zase něco jiného. Ale v principu musí být něco podobného. Ne kultura, kde se zabíjejí lidé a řežou hlavy.

Zdroj: parlamentnilisty.cz, 27. 10. 2015

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Jaroslav Lobkowicz

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Jiří Pospíšil:Politika bez silných politických stran vede k oligarchům a totalitě.
Děkujeme