Německo si po válce prošlo hlubokou sebereflexí. Přiznání viny, omluva, skutečná změna. Dnes je to země, která si vlastní minulost nepřikrášluje, ale systematicky ji zpracovává a učí se z ní. Rusko jde opačnou cestou. Bez omluvy, bez reflexe, bez změny. Místo toho pokračuje imperiální myšlení, agrese, přepisování dějin a lakování vlastní minulosti na růžovo.
Zatímco Němci si prošli katarzí, Rusko se jí vyhýbá. Kdyby mělo aspoň zlomek německé schopnosti sebereflexe, vypadala by dnes Evropa úplně jinak.
Tak proč se pořád vracíme k „dědičné vině“ Němců, kteří válku nezažili?
Protože je to pohodlné. Vytvořit falešného nepřítele, odvést pozornost od skutečných problémů a zahrát na nejnižší pudy.
Realita je přitom jednoduchá: Němci nás dnes nijak neohrožují. Tohle téma je jen politická zkratka pro ty, kteří nemají co nabídnout. A není náhoda, že se ho často chytají lidé, kteří zároveň omlouvají nebo relativizují ruskou politiku.
Ondřej Müller, místopředseda TOP 09, zastupitel města Pardubice
