Svátky jara

Velikonoční přání

2. 4. 2021

Svátky jara

Už po druhé za sebou budeme bohužel slavit Velikonoce trochu jinak, než je zvykem. Chtěl bych zvyky a tradice trochu připomenout, abychom nezapomínali, jak tyto svátky probíhaly. Velikonoce jsou svým původem svátky jara a byly významnější než vánoce. Lidé se snažili slunce přivolat, aby zahřálo zemi, probudilo přírodu, zažehlo nový život. Následně lidé nazvali Velikonoce červenými svátky, neboť lidé dříve barvili vajíčka jen na červenou barvu. Velikonoce se slaví vždy v první neděli po jarním úplňku, proto jsou pohyblivé.

Prapůvodně tento svátek souvisel se svátkem nomádských pastýřů a byl spojen s obětováním mladých zvířat, především beránků. Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam a název smrtí Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstáním během Velké noci.

Přípravným (postním) obdobím před velikonocemi je tzv. Velký půst. Začíná popeleční středou, trvá 40 dní a po celou tuto dobu se správně nejí maso. Šestá neděle v pořadí se nazývá květná, je poslední předvelikonoční, kdy lidé zdobili malé stromečky jako symbol života. Od Květné neděle se peklo pečivo v podobě ptáčků nebo slepic, kuřátek, ježků, holubiček. Nejoblíbenější byly tzv. Jidáše. Měly tvar figur a preclíků. Jméno je po Jidášovi, který zradil Ježíše.

Každý den v týdnu před Velikonocemi má své pojmenování a váží se k němu různé tradice. Např. modré pondělí, škaredá středa, zelený čtvrtek, velký pátek, bílá sobota. A na velikonoční pondělí se chodí na pomlázku s korbáčem, šibačkou, mrskačkou, tatarem, či jak lidé říkali pomlázce. Lidé věřili, že do nich skrz pomlázku spletenou z vrbového proutí vstoupí zázračná moc a budou po celý rok veselí a zdraví. Ten, kdo přišel s pomlázkou první a vymrskal paní hospodyňku, dostal největší výslužku. Poté předal hospodyni pomlázku a ta vymrskala vše živé na statku.

Jaké byly další tradice? Nikdo se nesměl na nikoho mračit, jinak by se mračil po celý rok (středa). V křesťanských kostelech zmlkly zvony. Říká se, že odletěly do Říma (čtvrtek). Kdysi hospodyně vstávaly časně, zametly dům před východem slunce a smetí vynesly za vesnici. Proč? Aby se v domě nedržely blechy (čtvrtek). Věřilo se, že jediný tento den se země otevírá a vydává své poklady (pátek). Bývalo zvykem, že pán domu rozdělil při obědě vajíčko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny. Kdo jedl vajíčko, vždy našel cestu domů (neděle).

Jaké jsou tradice v cizích zemích? V Anglii pořádají na velikonoce palačinkové hody. V Německu hází kraslice přes střechu domu, což znamená ochranu před bleskem po celý rok. V Americe děti hledají schovaná vajíčka, na Slovensku a v Polsku (a u nás také) se lidé polévají studenou vodou nebo se přímo hází do vody. Všechny země však spojují tradiční symboly, vajíčka, mazanec, jehněčí maso, čokoládoví beránci. A koledy.

Přeji všem krásné a veselé Velikonoce, svátky jara, ať jsme všichni po celý další rok zdraví a veselí.

 

 

Jan Koloničný

Předseda RO TOP 09 Frýdek - Místek

Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme