Už jen pár dní zbývá do konce ledna, kdy žáci základních a středních škol dostanou pololetní vysvědčení. To letošní bude pro některé učitele oříškem kvůli distanční výuce zavedené proti šíření epidemie Covid-19. Jakým způsobem bude předávání vysvědčení probíhat na Mendelově gymnáziu? Budou studenti hodnoceni slovně, jak zněl návrh z ministerstva školství, nebo budou „postaru“ známkováni? S ředitelkou gymnázia Monikou Klapkovou v rozhovoru podrobně probíráme i všechny novinky týkající se školství, jako je například zvyšování platů učitelům nebo možnost, aby na školách mohli učit i pracovníci mimo pedagogickou sféru. A protože je Monika Klapková nejen ředitelkou školy, ale také aktivní opavskou zastupitelkou, bavíme se i o zákulisí komunální politiky. Jaké problémy ji momentálně nejvíce trápí? Více si přečtěte v následujících řádcích.
Blíží se vysvědčení za první pololetí. Už víte, jakou bude mít podobu a v jaké formě ho studenti dostanou?
Protože do konce ledna nebude povolena osobní přítomnost žáků ve škole, jsme připraveni 28. ledna poslat elektronicky výpis vysvědčení každému žákovi i jeho zákonnému zástupci. Vysvědčení pak musí žáci dostat do tří dnů po nástupu do školy, to je požadavek z ministerstva.
Ministerstvo školství preferuje, aby studenti byli vzhledem k situaci hodnoceni slovně. Jste příznivkyní tohoto názoru, nebo je vám bližší klasické známkování?
Slovní hodnocení má význam určitě na nižším stupni základních škol, kde učitel napíše maximálně třicet hodnocení, nebo u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami.
V situaci, kdy učíte přes dvě stě studentů, je velmi obtížné hodnotit slovně. Navíc učitel musí sbírat podklady pro slovní hodnocení od začátku roku, nelze si „vzpomenout“ tři týdny před vysvědčením, jak to udělalo letos ministerstvo.
A jakou formou budou hodnoceni studenti Mendelova gymnázia?
Na našem gymnáziu preferujeme formativní hodnocení v průběhu výuky, ale na vysvědčení se objeví známka. Je to důležité i pro přijímací řízení na vysoké školy, kde se berou průměry ze známek na vysvědčení a škola by stejně měla povinnost přepsat slovní hodnocení na známky.
Pomalu, ale jistě se blíží i přijímací zkoušky na střední školy. Myslíte si, že na ně deváťáci budou dostatečně připraveni?
Věřím, že naši uchazeči se připravují nejen prostřednictvím školy, ale že sami hledají cesty, aby uspěli. Mendelovo gymnázium vede velmi oblíbené přípravné kurzy z matematiky i jazyka českého a pořádá přijímačky nanečisto. Zájemci o studium tyto kurzy většinou absolvují a pak je nic nezaskočí. V letošním roce jsme změnili kritéria přijímacího řízení a na přijímačky bude kladen mnohem větší důraz než na prospěch na vysvědčení. Podporujeme i přijetí talentovaných a šikovných studentů tím, že zohledňujeme jejich úspěchy v různých soutěžích. Přihlásili jsme se na veletrh středních škol, budeme prezentovat školu a odpovídat na dotazy ve dnech 25. ledna a 3. února od 10 do 18 hodin.
Je to už skoro rok, co školy fungují na bázi online výuky. Když se ohlédnete zpět do loňského jara, kdy distanční vyučování bylo v začátcích, a srovnáte ho s dnešním datem, jaký jste od té doby udělali pokrok?
Na jaře přišlo online vzdělávání jako blesk z čistého nebe. Někteří učitelé se s tím popasovali ihned, naučili se velmi rychle pracovat se studenty na dálku, ale byli i takoví, kteří používali jen e-maily a přes ně posílali zadání a úkoly. Hlavní rozdíl byl v tom, že na jaře jsme se to museli učit ze dne na den, učitelé používali mnoho různých platforem, pro studenty byl někdy problém se zorientovat. Máme vynikajícího ICT koordinátora, který od začátku školí učitele, stále jim pomáhá a poskytuje technickou podporu, udělal kus práce. Na podzim se již dalo očekávat, že nastane online výuka, dobře jsme se připravili, zakoupili jsme pro učitele notebooky a grafické tablety. Výuku velmi zjednodušilo i to, že jedeme převážně na platformě MS Teams, se kterou jsme se již na jaře naučili pracovat. Umožňuje efektivně spolupracovat v týmech, děláme přes ni také pedagogické rady, porady komisí a třídní schůzky. Troufám si říci, že v distanční výuce jsme na velmi profesionální úrovni.
Dá se říct, že si učitelé a studenti na online výuku zvykli? Nebo s ní stále ještě zápasí?
Studentský parlament vytvořil online dotazník, který nám poskytl velmi cennou zpětnou vazbu a pohled studentů na online výuku. Snažíme se stále zlepšovat a studentské podněty bereme vážně. Online výuka má své přednosti, ale i nedostatky. n Co z dotazníku vyplynulo?
Že největším problémem studentů je neustálé sezení u počítače, potřebovali by větší vyváženost online hodin a samostatné práce. Doporučili jsme učitelům, aby učili alespoň jednu hodinu týdně v každé třídě offline
a zadali žákům zajímavou práci, nebo aby zkrátili vyučovací hodinu o patnáct minut.
Velkým mínusem výuky na dálku je určitě izolace studentů. Může je podle vás tato zkušenost negativně ovlivnit do budoucna ve smyslu, že například ztratí schopnost mezi sebou komunikovat?
Nemyslím si, že by mohli ztratit schopnost mezi sebou komunikovat, ale budou to mít ztížené, budou se méně znát, vztahy pak nemusí být tak pevné, aby přetrvaly do dospělosti. Spíš mi dělá starosti ta izolace, která trvá již dlouho. Člověk je tvor stádní a potřebuje se stýkat s ostatními a někam patřit, izolace může způsobovat psychické problémy a deprese. Je důležité v této době udržovat vztahy alespoň na dálku, pomáhat si a všímat si těch, kteří se odmlčeli, zda je něco netrápí.
Od února plánuje ministerstvo školství zkoušet model, který spočívá v tom, že studenti budou tři dny v týdnu ve škole a dva dny doma. Bude se touto cestou do budoucna ubírat i Mendelovo gymnázium?
Školám bylo nabídnuto pokusné testování, udělala jsem průzkum mezi pedagogy, zda by se chtěli zapojit. Dostala jsem kladné ohlasy, tak jsme se do projektu přihlásili. Ten model je širší, je tam více variant, které se budou testovat. Například jeden týden v měsíci bude distanční výuka a zbytek prezenčně. Myslím si, že distanční výuka nás bude provázet ve větší či menší míře nastálo, je dobré si vyzkoušet různé modely, aby byl celý systém funkční a propracovaný. Určitě bude hrát roli i při individuálních studijních plánech, při epidemiích, opravách školy a podobně.
Ministerstvo rozhodlo, že platy učitelů letos vzrostou o čtyři tarifní procenta a pět příplatkových. Školské odbory přitom usilovaly o devítiprocentní zvýšení. Podle jejich tvrzení tak ministr Robert Plaga narušil důvěru pedagogů. Jaký je váš postoj?
Těch devět procent je průměrné navýšení. Čtyři procenta dostane každý a zbylých pět procent je na řediteli, aby mohl odměnit nadstandardní práci pro školu a vynikající pedagogy. Dle ministerstva školství je to jedna z cest, jak motivovat učitele k co nejkvalitnější práci. I když vím, že drtivá většina učitelů na Mendláku by odváděla kvalitní práci tak jako tak, odměna je příjemný bonus a potěší. Každý učitel, který pracuje dobře a dělá spoustu věcí pro školu a nad rámec svých povinností, je odměněn, a tak to má být.
Vláda bude v tomto roce probírat i jednu kontroverzní novinku, a to, aby na školách mohli učit i nepedagogové. Jinými slovy by tak mohl učit kdokoliv s magisterským titulem. Jaký na to máte názor?
Myslím si, že to je dobře. Skvělý učitel může být i člověk bez pedagogického vzdělání, mnozí rodiče mladších žáků si to vyzkoušeli v období distanční výuky a byli velice úspěšní (smích). Bude na řediteli, aby poznal, zda daný člověk má potenciál učit a s jakou přichází vizí, měl by také předvést, co umí. Lidé z praxe mají nadhled a mohou přinést studentům do života cenné zkušenosti, inspiraci a motivaci.
Na gymnáziu připravujete navzdory koronaviru projekty pro opavskou veřejnost. Běží například přednáškový cyklus Moderní výzvy lidstva, nejnovějším projektem je pak fotografická a video soutěž s názvem Já miluji Opavu. Můžete tyto projekty více přiblížit?
Chtěli bychom prezentovat Opavu, kterou máme velice rádi a považujeme ji za úžasné místo k bytí. Přednášky Moderních výzev lidstva zaznamenáváme na Youtube kanále, mají mnoho zhlédnutí, začínají oslovovat lidi v celé republice. Podobně bychom chtěli Opavu zviditelnit i soutěží Já miluji Opavu. V letošním roce je její první ročník, v dalších letech bychom chtěli soutěž rozšířit i na literární, výtvarné a hudební kategorie. Za nápadem stojí náš učitel a zapálený fotograf Adam Wiltsch, který využil dotačního programu města a celé to vymyslel. Pro opavskou veřejnost ještě chystáme v roce 2022 oslavy 200 let výročí narození Johanna Gregora Mendela, který v našem městě šest let studoval a jehož přínos v Opavě stále není dostatečně doceněn.
Když odbočíme od školy k politice, v říjnu jste kandidovala za TOP 09 do krajských voleb. Přestože vám spojení s ODS vyneslo jedno křeslo v krajském zastupitelstvu, mandátu jste se vzdala. Proč?
Do krajských voleb jsem kandidovala poprvé a šla jsem do toho naplno, měla jsem vizi. Jenže hned v pondělí po volbách jsem se dozvěděla, že funkce ředitelky střední školy je ze zákona neslučitelná s funkcí krajského zastupitele. To bylo velké zklamání. Přitom o existenci tohoto zákona u nás neví ani právníci a v okolních zemích tento zákon o střetu zájmu není vůbec. Rovněž kdybych kandidovala do Poslanecké sněmovny nebo do zastupitelstva města, tak není problém. Práce ve škole je pro mne na prvním místě, baví mne a naplňuje. Také vzhledem k mým studentům, kolegům a vzhledem k současné složité situaci ve školství a množství rozjetých projektů ve škole bych ji nemohla opustit.
V krajském zastupitelstvu vás nakonec nahradil rektor Slezské univerzity Pavel Tuleja.
Když jsem kandidovala, jedním z mých cílů bylo pracovat ve Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost, což se mi splnilo. Bez účasti ve volbách bych se tam nikdy nedostala, takže to stálo za to. Rozhodnutí mi navíc velice ulehčil i fakt, že mým náhradníkem byl rektor Slezské univerzity Pavel Tuleja, který kandidoval také za TOP 09. Věřím, že za mne bude slušnou náhradou.
Pořád vám zůstává mandát opavské zastupitelky. Jak se vám v zastupitelstvu pracuje?
Musím říci, že je to velice těžké, asi stokrát horší, než jsem čekala. V čele Opavy stále stojí velmi kontroverzní postava opavského primátora Tomáše Navrátila z ANO, i díky němu se v polovině funkčního období rozpadla koalice a opustili ho i vlastní koaliční zastupitelé. Jeho odvolání je teď na pořadu každého zastupitelstva, často stojí na jediném hlasu. Slova primátora o rozvoji a rozkvětu Opavy nelze brát vážně.
Z čeho usuzujete?
Jeho slova jsou nevěrohodná a populistická. Tvrdil na začátku, že bude brát vážně názory opozice, ale bohužel ho vůbec nezajímají, pokud upozorňujeme na problémy, bere to jako osobní útok. Nejvíc mi ale vadí, že se nechová jako řádný hospodář. I v době krize tlačí megalomanské projekty a navyšuje značně odměny zastupitelům. Hlasování mu procházejí, neboť zastupitelé nedostanou správné nebo dostatečné informace, navíc hlasování jsou vždy velmi těsná, stačil by jeden hlas a neprošla by. Například u zimního stadionu se odhlasovalo 130 milionů korun, ale bude stát téměř 300 milionů. Nebo o aquaparku se hovoří v částce 350 milionů, ale reálný odhad je 600 milionů.
Zmiňujete navýšení odměn zastupitelům. Již v minulých vydáních jsme informovali, že opozice kritizuje sčítání odměn členům magistrátních výborů a komisí, přičemž odměny se nově mohou sčítat až za tři různé funkce...
U odměn zastupitelů se mělo za to, že to bude dělat 400 tisíc korun ročně, ale je z toho najednou 1,8 milionu
korun. Zdůvodnění je neuvěřitelné, prý aby zastupitelé lépe pracovali. Myslím, že to má zcela jiný důvod i vzhledem k tomu, jak se okamžitě změnilo obsazení výborů a komisí. To mi dělá velké starosti. Ale vadí mi i takové věci, že primátor mění jednací řád, mění zasedací pořádky v zastupitelstvu, zpochybňuje hlasování, která mu nevyšla, a neustále obviňuje a očerňuje opozici sám nebo prostřednictvím svého „poradce“.
Jakého „poradce“?
Vladimíra Schreiera, který píše dehonestující e-maily zastupitelům. To je ovlivňování zastupitelů, a to je hodně přes čáru. Doufám, že se Opava brzy dočká lepších časů.
Tereza Piskořová
Zdroj: REGION OPAVSKO
