Apatie a smutek věčného revolucionáře?

Reakce Petra Zahradníčka na úvahu Jiřího Kotka

22. 9. 2010

Být iniciátorem takového předvolebního tahu, přinejmenším bych se zamyslel, jestli to nedělám třeba špatně. Ne tak Jiří Kotek. Ten píše o tom, že se opoziční osobnosti nedokázali spojit (já myslím, že někteří nechtěli a vědí proč), a že to nahrává koaličnímu potenciálu „velkých stran s nejrůznějšími přílepky“. Mezi tyto přílepky semlel dohromady stranické „Nestraníky“ (s Keřkou a Roubínkem), což lze souhlasit, ale naprosto mimo mísu sem zasadil i „Malého“ TOP 09 a „Škapíkovy“ Doktory. Nepřísluší mi hodnotit Doktory, ale důrazně se ohrazuji proti útoku na TOP 09! Mám-li srovnat, jakou přidanou hodnotu přineslo regionu působení v politice pánů Kotka a Malého, pak jednoznačně vítězí Josef Malý. Zatímco za Jiřím Kotkem je pouze kritika (mnohdy oprávněná), tak za Josefem Malým je přínos v řádu desítek milionů pro region. Ať už se jedná o dotace v památkové sféře nebo třeba oddlužení obcí nebo sokolovské nemocnice. Slovo „lobbista“ není v takových případech neslušným slovem a je mi milejší, než-li „permanentní revolucionář“. A také je mi milejší, když se nové rozumné tváře konečně rozhoupou a aktivně vstoupí do politiky inspirováni Karlem Schwarzenbergem s využitím zkušeností politického praktika Josefa Malého, než-li se slepě přidat k tomu, co pořád jen nadává. Mimochodem považuji za vrchol nekorektnosti a neloajality kandidaturu asistenta senátora Jana Horníka Jiřího Kotka ve volbách do senátu proti svému šéfovi. To se prostě Jiří nedělá...

Petr Zahradníček, TOP 09

Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme