Brněnsko - Vzali jste nám polovinu slibovaných peněz z výtěžku z hazardu. Nejen že o ni přichází obce, ale navíc ji dostanou loterijní společnosti k volnému využití. Pravděpodobně si za to koupí reklamu prostřednictvím nějakého sportovního klubu. Takový vzkaz posílají starostové z Brněnska poslancům, kteří odhlasovali nový zákon o loteriích. Rozhodnutí parlamentu se nelíbí místostarostovi brněnských Černovic Ladislavu Kotíkovi. „To, že peníze přerozdělují přímo loterijní společnosti, kritizují politické strany i neziskové organizace. Sice ještě nevíme, o kolik přesně kvůli tomu přijdeme, ale podle odhadů asi o půl milionu korun,“ upozornil Kotík. Pro ilustraci dodal, že jsou to dvě třetiny roční sumy na opravu chodníků v jeho městské části.
Podobný problém mají i v Králově Poli. „Se schválením zákona jsme počítali. Takže i s penězi v rozpočtu pro příští rok. Ten teď bude potřeba upravit,“ uvedl místostarosta Daniel Valenta.
V Brně je přes čtyři a půl tisíce výherních automatů. To je druhý nejvyšší počet v republice. Až doposud musely společnosti, které je provozovaly, odvádět šest až dvacet procent svého čistého zisku na takzvaně veřejně prospěšné účely. Schválený zákon zavádí dvacetiprocentní zdanění.
Prospěšné odvody
Poslanci ovšem odmítli původně domluvenou variantu, kdy dvě třetiny peněz z automatů získají obce a zbytek stát. Odhlasovali rovný díl rozdělení peněz pro obce, stát i na veřejně prospěšné odvody. Ty si může každá společnost definovat a vybrat sama. „Od začátku roku měly obce na odvodech z hazardu dostávat šest miliard korun. Poslanci jsou ale zjevně přesvědčeni, že loterijní společnosti mají větší cit pro dobro než obecní zastupitelstva. Příjmy obcí zkrátili o tři miliardy,“ konstatoval ministr financí Miroslav Kalousek. Ten navrhoval původní verzi zákona s dělením mezi obce a stát.
O kolik peněz přijdou konkrétní obce, zatím ministerstvo neví. „Počítali jsme se schválením zákona v původní podobě. Teď vše detailně propočítáváme,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Největší ztrátu zřejmě zaznamená Brno-střed, kde je automatů nejvíce. „Konkrétní dopady zjistíme až z praxe. Každé řešení, které nevrací do obce maximálně možné množství peněz z hazardu, je špatné,“ uvedl starosta městské části Libor Šťástka.
Rozhodnutí poslanců naštvalo i starostu Kuřimi Draga Sukalovského. „Kromě změny přerozdělení je problém i v tom, že vypadla slova koncové zařízení z části zákona umožňujícího obci vybírat poplatek za každý přístroj. Očekáváme tak dlouhé pře s provozovateli o tom, zda zaplatí za jeden centrální počítač, nebo za osm na něj připojených terminálů,“ bojí se Sukalovský.
Nad rozhodnutím sněmovny kroutil hlavou i Ondřej Michalík ze sdružení A Kluby ČR, které se stará o závislé.
Pokračování a rozhovor na str. 3
Hazard: města přišla o miliony
Dokončení ze str. 1
„Peníze na prospěšné účely ještě nedostalo ani jedno sdružení pečující o závislé hráče,“ řekl Michalík. Podle něj přitom právě na podobné účely mají povinné odvody jít. „Jenže když podnikatelé dají peníze do sportu, dostanou reklamu. To my nemůžeme, asi těžko se přejmenujeme na Kajot Kluby,“ řekl Michalík. Naopak starostka Brna-severu Sabina Tomíšková nevidí problém. „Odhlasovali jsme plošný zákaz automatů. Do tří let tu stejně žádný nebude,“ upozornila. Podobně se vyjádřil i jeden z provozovatelů menších heren. „Je mi vcelku jedno, kdo peníze z automatů dostane. Brno nyní herny zakazuje, takže radnice mají asi peněz dost,“ uvedl. Podobné vyhlášky skutečně už schválila většina brněnských městských částí a v prosinci je posvětí i magistrát.
Region| Jižní Morava
