Proč také chybí sestry?

4. 3. 2019

Nemocnicím stále chybí sestry proto, že podobně jako lékaři odcházejí pracovat do zahraničí a ty čerstvě vystudované do nemocnic buď vůbec nenastoupí, a pokud ano, tak jen na pár měsíců. Přitom odmítají přesčasovou práci a spíše chtějí pracovat na zkrácený úvazek. „Je to všeobecný nešvar mladých – pracovat málo a být v půl druhé doma,“ […]

Nemocnicím stále chybí sestry proto, že podobně jako lékaři odcházejí pracovat do zahraničí a ty čerstvě vystudované do nemocnic buď vůbec nenastoupí, a pokud ano, tak jen na pár měsíců. Přitom odmítají přesčasovou práci a spíše chtějí pracovat na zkrácený úvazek. „Je to všeobecný nešvar mladých – pracovat málo a být v půl druhé doma,“ zaznělo mimo jiné na semináři zdravotnického poslaneckého výboru nazvaného Vzdělávání nelékařů. Zdravotnictví měl pomoci model vzdělávání 4+1 u sester, který nabyl účinnosti v září 2017, ovšem ten podle kritiků zatím nijak výrazně neboduje. Jak ovšem na semináři zdůraznil předseda Asociace zdravotnických škol ČR Karel Štix, „čtyři plus jednička“ je teprve v pokusném ověřování.

Nejsme v tom sami. Třeba na Slovensku podle některých pramenů chybí až 12 tisíc sester a pokud by toto číslo bylo kolem dvou tisíc, podobně jako je tomu v Česku, bylo by to pro Slováky prý doslova „zbožným splněným přáním.“ Uvedla to na semináři ve sněmovně docentka Jitka Němcová z Vysoké školy zdravotnické.
„V rámci středoškolského přístupu ke vzdělání se nám mění vzdělávací trh. Zatímco v roce 2000 jsme měli pomět učilišť a maturitních oborů 70 ku 30, tak je to v dnešní době obráceně. Musíme si uvědomit, že během příštích zhruba deseti let nám zmizí 80 pracovních pozic, takže v této souvislosti je trend zcela zřejmý a bude se stávat, že mladí lidé se budou rozhodovat o svém povolání mnohem později. A bude také docházet k tomu – a už dochází – že čerství maturanti nepůjdou do praxe a že obory na středních školách, které vystudují, nebudou realizovat a budou se vzdělávat dále ve zcela jiných oborech,“ upozornila Němcová s tím, že se tato situace týká i středních zdravotnických škol.
„V médiích se mluvilo v poslední době o masivním odchodu nelékařských zdravotnických pracovníků do zahraničí. V loňském roce k tomu proběhl průzkum, jehož se zúčastnily všechny fakulty, které vzdělávají zdravotnické nelékařské pracovníky a zjistilo se, že po dokončení bakalářského studia hodlá opustit republiku 15 všeobecných sester, a toto číslo nás asi nijak nepoloží. Do zahraničí je dále rozhodnuto odejít sedm porodních asistentek, deset fyzioterapeutů, dva radioterapeuti, 16 zdravotnických záchranářů a čtyři radiologičtí asistenti – to také asi nemocnice nezruinuje. A jsou tady i dentální hygienistky, z nichž jen zhruba tři chtějí jít pracovat mimo ČR,“ poznamenala Němcová.
Podobné je to i s absolventy, kteří ukončí magisterské studium. Z nich chce podle Němcové odejít jen dvacítka absolventů, ovšem mezi nimi je jen jedna budoucí magistra – všeobecná sestra. Tu láká buď Německo nebo Rakousko. Odchody sester totiž mnohdy kopírují odlivy lékařů. Podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka totiž čeští lékaři převážně pracují ve Velké Británii a pak také v Německu či Rakousku.
„Byl to průzkum, který se týkal studentů posledního ročníku, tedy třetího a pátého ročníku. Je ale otázka, nakolik se v něm studenti přiznali k realitě, tedy nakolik jsou čísla pravdivá,“ zdůraznila k tomu Němcová.

Na Slovensku o chybějících sestrách lžou?

Dále se věnovala našim sousedům. Hodně slovenských sester totiž pracuje v ČR, ovšem doma chybí.
„Slovenská komora sester a porodních asistentek nedávno vyzvala Ministerstvo zdravotnictví SR, aby přestalo klamat slovenskou veřejnost ohledně nedostatku zdravotních sester. Úředníci by neměli totiž tvrdit, že problém neexistuje, když se Slovensko v počtu sester na počet obyvatel dlouhodobě nachází na konci žebříčku OECD. Tamní sestry podávají nadlidské výkony a podle některých údajů tam chybí až dvanáct tisíc sester! Uvádí to jeden z mnoha odborných článků, na které jsem nedávno narazila, jenže na základě veřejné prezentace dat se má za to, že na Slovensku chybí jen dva tisíce sester,“ zdůraznila Němcová.
„Prezidentka slovenské komory sester dokonce uvedla, že vládou zveřejňované číslo je jen zbožným přáním koaličních politiků, ale že těch sester tam opravdu chybí až dvanáct tisíc,“ dodala.
Na to reagoval profesor Vlastimil Válek (TOP 09), člen výboru pro zdravotnictví. „Jen připomenu, že lékaři ze zdravotního výboru Slovenské republiky – měli jsme společné jednání na ministerstvu – křičeli, že kritika nedostatku zdravotních sester na Slovensku je podvod a že to není pravda a že je to nesmysl,“ uvedl. Podle něj je situace s chybějícími sestrami i v Česku nejasná a je tady tak prostor pro ÚZIS, který by měl jasně definovat, kde je ona „finální meta“, abychom nakonec mohli říct, že teď už je sester dostatek.
„Pokud nevím, co je definice dostatku sester, zda deset tisíc, nebo sto tisíc, pak nastává stále nedostatek,“ upozornil.

ÚZIS pracuje jen s predikcí…
Toho se ovšem chytla hlavní sestra ČR Alice Strnadová. „Pokud tady bylo naznačeno, že se údaje, počty chybějících sester mohou zkreslovat na ministerstvu zdravotnictví, které tím u nás pověřilo ÚZIS, pak by se k tomu měl vyjádřit docent Dušek (ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, pozn. red.),“ poznamenala Strnadová.
Podle ní se totiž na ÚZIS pracuje jenom s predikcí toho, kolik nám v ČR chybí sester a ta je vyústěním síťového modelu, jenž říká, že jedna věc je personální vyhláška a druhá, jak se obsadí jednotlivá oddělení sestrami při dodržování zákoníku práce, a přitom se musí počítat i s tím, že zdravotníci čerpají dovolenou, nebo mohou být nemocní. „Na základě tohoto síťového modelu docent Dušek vytvořil predikci toho, kolik nám chybí v ČR sester,“ pronesla.
ÚZIS totiž koncem loňského roku uvedl, že Česku chybí v akutní péči od roku 2010 již 2024 sester.
„Existují minimální personální požadavky, které musí každý poskytovatel zdravotních služeb plnit. A pokud jej plní, pak by žádná sestra chybět neměla,“ poznamenala Strnadová, která kromě jiného měla velmi hezký referát o historii zdravotnických škol a historii profese zdravotní sestra a ošetřovatelka za celých sto let trvání Československa.
Na slova Jitky Němcové z Vysoké školy zdravotnické navázala ještě poslankyně Jana Pastuchová (ANO), členka sněmovního výboru pro zdravotnictví.

Na „zdrávku“ se dnes hlásí i žačky se trojkami a čtyřkami
„Jen bych chtěla podotknout, že dnes je trendem, aby každý měl vysokou školu a zdravotnické školy (střední) už nejsou, co bývaly. Zatímco dříve to bývala škola výběrová a když někdo měl tři dvojky, tak se bál, že se na zdrávku nedostane, ovšem dnes se na ni hlásí běžně i žačky se trojkami a čtyřkami,“ zdůraznila k praxi dneška.
„Já se ale k programu 4+1 hlásím, i když jsem podezřívána z toho, že degraduji povolání sester, nebo že jsem jej degradovala. Ale my ty výsledky (z tohoto modelu) zatím nemůžeme vědět. Nový vzdělávací program nastartoval teprve nedávno a až za čtyři roky nám přijdou do praxe studenti z něj,“ řekla.
A upozornila, že když před pěti lety přišla do sněmovny, tak nebyly k dispozici vůbec žádné statistiky k tomu, jaké sestry a v jakých oborech chybí. „Školy nám chrlily zdravotnické záchranáře a ne zdaleka všichni mohli onoho záchranáře dělat, a pak zase chyběli. Později zase byl nedostatek v jiném oboru, ale nikde k tomu není statistika, abychom tomu přizpůsobovali trh práce,“ zdůraznila s tím, že v ČR kolabuje lékařská posudková služba a tomu by nyní bylo třeba se věnovat přednostně.
„Program 4+1? I když by jej mělo vystudovat dvě stě nových sester, tak je to pořád lepší, než kdybychom neměli nikoho. Počkejme si na to, až první studenti zdravotnických škol vyjdou s tímto vzdělávacím rámcovým programem,“ dodala.
„Mne ani tak nezajímá, kolik sester do praxe nastoupí, jako spíše kolik jich v nemocnicích zůstane pracovat alespoň pět let. Protože ty, co nastoupí, jsou výborné, pokud po půl roce neodejdou na mateřskou, nebo jinam, jelikož zjistí, že nikdy v nemocnicích pracovat nechtěly,“ přidal poznámku Vlastimil Válek.
Odborníci na semináři pořádaném zdravotnickým poslaneckým výborem na téma Vzdělávání nelékařů diskutovali o nedostatku, či dostatku zdravotních sester, či o jejich přetíženosti. Padaly také výtky ke vzdělávacímu modelu 4+1. 

Všeobecná sestra se může vzdělávat až v deseti oborech
Zajímavou vsuvku ve svém referátu měla i ředitelka Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů Jana Mikulková, která hovořila o specializačním vzdělávání zdravotnických pracovníků. Podotkla například, že v ČR existuje 41 oborů specializačního vzdělávání (zdravotnický záchranář, zdravotnický laborant apod.), přičemž všeobecná sestra se může vzdělávat až v deseti oborech, na Slovensku ve 14, v Maďarsku v 17 a v Rakousku stejně jako u nás, tedy taktéž v deseti.
Asi nejpříznačnější byl referát ředitele Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Českých Budějovicích a předsedy Asociace zdravotnických škol ČR Karla Štixe. Podle jeho slov je sporné, zda model vzdělávání 4+1 má našlápnuto k tomu, aby byl úspěšným a aby sestry v nemocnicích díky němu přibývaly.

Do praxe odchází jen 21 procent maturantů
„Asociace zdravotnických škol ČR provedla na 58 středních zdravotnických školách průzkum a zjistila, že z 1252 maturantů (obor zdravotnický asistent) přímo do praxe odchází pouze 21 procent z nich, tedy 263, což je poměrně malé číslo,“ řekl překvapivě Štix a domnívá se, že hlavními důvody nezájmu o práci sester je především současný evropský trend mladé generace si studium prodlužovat a nikoli zkracovat, jak se předpokládalo u tzv. modelu 4+1. A pokud už do praxe sestry jdou, tak je z valné většiny „přitáhne“ zcela jiný obor.
„Většina absolventů oboru vzdělání zdravotnický asistent odešla v roce 2017 – podobně jako v jiných letech – studovat bakalářský obor všeobecná sestra na VŠ, případně diplomovaná všeobecná sestra na vyšší odbornou školu, anebo na příbuzný obor jiných vysokých škol,“ řekl Štix s tím, že více než devadesát procent těchto studentů ale pak odchází do praxe. „Často nás ve zdravotnických zařízeních zachraňují právě všeobecné sestry z vyšších odborných škol,“ připomněl v této souvislosti. 

Je ve stadiu pokusného ověřování
Štix také zdůraznil, že tzv. model vzdělávání 4+1 je ve stadiu pokusného ověřování, které bylo zahájeno 1. září 2017 ve vyšších odborných školách a bude ukončeno až 31. srpna 2022. Je do něj zařazeno dvacet vyšších odborných škol zdravotnických (VOŠZ).
„Cílem je si ověřit, zda je reálné absolvovat vzdělávání v akreditovaném vzdělávacím programu Diplomovaná všeobecná sestra za dobu kratší, než jsou standardní tři roky, a především v praxi prokázat, že zkrácení doby vzdělávání není na úkor kvality absolventů dotčeného vzdělávacího programu,“ poznamenal.

Chtějí mít volný čas a rovnou „šéfovat“ v administrativě
„Proč je sester málo? Protože nemíří rovnou po studiu do praxe, ale chtějí a také jdou studovat dále. Absolventi dokonce očekávají, že budou vykonávat nějakou administrativní práci a bohužel na vysokých školách jim k tomu často říkají, že to budou oni, kdo bude v nemocnicích řídit a nebude u lůžka a že budou ihned zařazeni do týmu za atraktivní plat a budou mít i rychlý kariérní postup. Realita je ale jiná. Sestra musí napřed ukázat, zda něco umí a teprve pak může čekat, jak to bude. Jako v ostatních profesích. Ani učitel nemůže být ihned inspektorem nebo ředitelem školy,“ uvedl Štix.
Z terénu prý dostal i informace, které někoho možná šokují: „Mladé sestry odmítají přesčasovou práci, směnný provoz v nemocnicích, a naopak očekávají benefity. Vždyť naše společnost je k tomu vede. Když si zapneme televizi, tak je tam samé ´užívej si´ a ´jezdi po světě´ a podobně, což jsou nejen nabídky cestovních kanceláří, ale i další pobídky typu ´jezděte na kole a v pátek už nepracujte, užívejte si volného času a žijte´. Mladá generace je tímto masírována neustále a studenti mi to přiznávají. Učím totiž i na pedagogické fakultě a tak si se studenty na toto téma hodně povídám.“
Mladí lidé mají mnohdy dobré rodinné zázemí a proto se do práce nijak moc nehrnou.
„A pokud pracují, tak je to často na zkrácený úvazek s tím, že nechtějí pracovat o sobotách a o nedělích. Ono je to ale stejné v mnoha profesích. Já učitele také nedostanu k přesčasové práci a to dokonce ani tehdy, když jim nabízím projekty, kde si mohou vydělat 400 i 500 korun za hodinu. Je to všeobecný nešvar mladých – chtějí pracovat málo a být v půl druhé doma a mít volný čas,“ zdůraznil Štix.
Co by sestrám pomohlo? Podle něj rozhodně příhodné pracovní podmínky jako je lepší plat, možnost kratších úvazků, přiznání výsluh po odpracování určitého počtu let, náborové příspěvky a startovací byty. Zájem o zdravotnické obory rozhodně prý podpoří i absence matematiky u maturitní zkoušky.

Všichni stejně vynáší mísy bez ohledu na vzdělání
V debatě později například od poslankyně ČSSD a členky výboru pro zdravotnictví Aleny Gajdůškové zaznělo, že se sice dlouhodobě hovoří o odborném vzdělávání sester, ale v praxi to pak stejně vypadá jinak.
„Dost často od zdravotníků slyším, že je sice fajn, že máme vzdělávání takto strukturované a velmi sofistikované, ale problémem je, že když přijdou na oddělení, tak se jich nikdo moc neptá, ´jaké máš vzdělání´, ale stejně nakonec vynášejí mísy stejně tak jako ti, co mají nejnižší vzdělání. A to je problém, protože se to udělat musí, i když vím, že jsou personální standardy,“ řekla.

Jsou obory, kde je jen polovina zdravotníků
Náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Dita Svobodová přiznala, že VFN bojuje dost často s tím, jaké obory ještě kvůli malému počtu personálu udrží, aby nemocnice nemusela zavírat některá z oddělení.
„Je třeba zdůraznit, že ne všechny obory ve fakultních nemocnicích trpí nedostatkem sester. Nedostatek zdravotníků je hlavně na interních odděleních, na JIP, na lůžkách následné péči, na geriatriích, kde je práce těžká a nikdo se tam moc nehrne. Jsou to obory, které jsou na kritických číslech a jsme rádi, pokud tam je padesát procent zdravotníků z toho, kolik bychom jich opravdu potřebovali,“ řekla. Podle ní by bylo zapotřebí plně hovořit o restrukturalizaci zdravotní péče.
S tím souhlasí i náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Jana Nováková z Fakultní nemocnice v Motole. Ta pravila, že model vzdělávání 4+1 moc k ničemu nepřispěl a považuje jej „za nešťastný“.
„Myslím, že v roce 2004 byl (vzdělávací) program docela dobře nastaven, když byli zdravotničtí asistenti a část vysokoškolsky vzdělaných sester a my namísto toho, abychom to zkultivovali, tak jsme našli třetí cestu a ta neřeší situaci,“ řekla.

Náměstkyně: Modelem jsme všechny zmátli
„Modelem 4+1 jsme jenom zmátli jak zdravotnickou, tak nezdravotnickou veřejnost… My ale v dnešní době, kdy se rozvíjí nejen medicína, ale i technologie, mění se i role pacienta, potřebujeme také vzdělané sestry. Ale nemusí být všechny vysokoškolsky vzdělané. V praxi to stejně vypadá a může být tak, že 40 až 50 procent sester mohou být praktické sestry (střední odborný zdravotnický pracovník, dříve zdravotnický asistent) a zbytek vysokoškolsky vzdělané,“ řekla.
Vzdělávací model 4+1 nabyl účinnosti 1. září 2017 novelou zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání (a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů.) Tento zákon mimo jiné umožnil získat vybraným zdravotnickým pracovníkům kvalifikaci všeobecné sestry nebo dětské sestry zkráceným, minimálně ročním studiem na VOŠ.
„Řešením je, aby absolventky středních škol mohly dělat plnohodnotnou sestru. Studium na vyšší odborné škole nebo bakalářského programu na vysoké škole by byla jen specializace,“ řekl ke konci loňského roku předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich, který s modelem tak souhlasí. Naopak Česká asociace sester a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče jsou proti němu.
„Vzhledem k nárokům, které jsou dnes na sestry kladené, je vysokoškolské, nebo vyšší odborné vzdělání naprosto na místě,“ uvedla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková pro Zdravotnický deník. Podobně smýšlí i prezidentka asociace Martina Šochmanová, která již dlouhodobě říká, že zkrácené vzdělávání nepřipraví sestry dostatečně na praxi.
„Česká asociace sester dlouhodobě upozorňuje na to, že systém vzdělávání v oboru není ideální. My jsme prosazovali zachování původního vzdělávacího systému 4+3, tj. čtyři roky na střední škole a tři roky na vysoké či vyšší odborné škole,“ zmínila Šochmanová pro Zdravotnický deník loni v prosinci.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce ale dát novému systému vzdělávání 4+1 čas a jak řekl Zdravotnickému deníku, nechce do něj nyní nijak zasahovat.

Model 4+1? Neužitečný zanikne sám o sobě
Seminář konaný výborem pro zdravotnictví se konal v úterý 18. února pod záštitou poslanců profesora Vlastimila Válka a docentky Ilony Mauritzové.
„Tento seminář byl úžasný a já jsem si od něj ani nesliboval tolik… Z diskuse vyplynulo, že systém vzdělávání nelékařských pracovníků vůbec není špatný, i když se dá kultivovat, a také, že potřebujeme vysokoškolsky vzdělané nelékaře, ale nejen je. K tomu musí být jasně definované kompetence jednotlivých typů vzdělání. Mne příjemně překvapil ten závěr, že pokud se podaří přesvědčit všechny absolventy jednotlivých typů vzdělání, aby nastupovali do našich zdravotnických zařízení, tak že se v podstatě problém vyřeší,“ řekl po semináři Válek pro Zdravotnický deník s tím, že systém 4+1 není prozatím nijak kritizovatelný, jelikož funguje a nebylo by korektní, aby se v dohledné době měnil.
„Uměle bychom jej neměli likvidovat, ale ani udržovat při životě. Pokud by byl neužitečný, tak zanikne sám o sobě,“ uzavřel.

Olga Böhmová, Zdravotnický deník

27. února 2019

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Vlastimil Válek

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Za demokracii a svobodu musí bojovat každá generace.
Děkujeme