Bude mít distanční výuka dopady do vzdělanosti dětí?

4. 1. 2021

Do základních škol se po vánočních prázdninách vrácí jen prvňáčci a druháci. Otevřené jsou také mateřinky a speciální školy. Pro ostatní žáky a studenty pokračuje distanční výuka, která loni trvala několik měsíců. Mají děti z distanční výuky stejně kvalitní znalosti? Uvažuje se ve školství o opakování ročníku? A jak to bude s přijímacími zkouškami? Na tyto otázky jsme se zeptali náměstka jihočeského hejtmana pro oblast vzdělávání Pavla Klímy (TOP 09).

Na prahu školního roku jste říkal, že pokud by znovu nastal takový výpadek školní výuky jako na jaře, nedají se vyloučit úvahy o opakování školního roku. Stále si to myslíte? Nebo je to nepřekonatelný problém? 

Otázka na opakování ročníku se může zdáti logická. Logika ale naráží hned na dvě skutečnosti z praxe. První je organizační. Školy jsou nastavené jak prostorově, tak personálně na nějaké počty tříd a žáků. Asi i to je ve finále řešitelné, jen na problém upozorňuji. 

Druhým, daleko důležitějším důvodem, proč nápad s opakováním ročníku vůbec nepustit do debaty, je fakt, že realizace této fikce absolutně popře vše dobré, co koronakrize přinesla: Spousta škol distanční výuku na podzim zvládla, ve využívání IT jsme se (žáci, učitelé i rodiče) posunuli astronomicky, poznali jsme, jak systém známkování v českém školství konečně padá do historie a musí uvolnit cestu formativnímu přístupu k hodnocení a zpětným vazbám. A to jsem vybral jen část témat k diskuzi.

Oprávněná je možná otázka, co s žáky, kteří nestandardní průběh školního roku nezvládli? Důvody totiž mohly být objektivní, technikou a konektivitou počínaje, kvalitou výuky na konkrétní škole pokračuje a především rodinným zázemím konče. Proto navrhuji použít pro tento rok legitimní nástroj, institut opakování ročníku pro individuální případy. Dokonce je zaveden, ředitel jej povoluje z důvodu zdravotních. Stačí jej rozšířit o případy skutečného individuálního selhání distančního vzdělávání žáka a opakování ročníku je nevyhnutelné. Hlavně to neberme jako ostudu, prostě hledejme možnosti pomoci. Zde věřme učitelům a ředitelům, že citlivě posoudí a po dohodě s rodiči vyhodnotí případy, kdy by se nástroje využilo.

Jste tedy optimista, pokud jde o výsledky distanční výuky. Uvažuje se o nějakém celonárodním srovnání znalostí dětí, aby se vědělo, jak na tom skutečně se znalostmi z distanční výuky jsou? Nebo raději výsledek nechce nikdo vědět? 

Takové testování dle mého není ani potřebné, ani možné. Nepochybuji o tom, bychom poznali opravdu veliké rozdíly, ale ptám se: Co s tím plošně uděláme? Učitelé i žáci to zvládnou, věřme jim, jen potřebují děti ve škole. Navíc všechny testy jsou nastavené na prezenční výuku. Stále více se potvrzuje, jak je pravidelná školná docházka nenahraditelná. Otázku, jak otestovat dovednosti, kterých žáci dosáhli díky distanční výuce, zvládání IT dovedností, samostatnost, si klademe i bez distanční výuky. Jak otestovat dovednosti a vymanit náš systém z toho, že data jsou dobře testovatelná.

Jak budou vypadat letošní přijímací zkoušky na jihočeských středních školách? Budou mít jednotnou podobu nebo si je každá škola bude organizovat podle svého?

Přijímací zkoušky na středních školách se stále ještě řídí zákonem a tam se říká, že mají být použity jednotné přijímací zkoušky. V tiskové zprávě z 30. listopadu 2020 však ministr nabídl možnost i školní přijímací zkoušky, to ale musí potvrdit nějakou zákonnou normou. Slíbil tak učinit na začátku ledna 2021. My o Vánocích provádíme průzkum mezi řediteli jihočeských středních škol, zatím možnost vlastní školní přijímací zkoušky hodlá využít 37% z nich. Potřebujeme rychlou reakci ministerstva, ředitelé musejí vypsat závazné pokyny ke zkouškám do 31. ledna. Já garantuji za Jihočeský kraj, že pokud to půjde, umožníme školám si vybrat.

Libuše Kolářová

Zdroj: Jižní Čechy TEĎ, 3. 1. 2021

Štítky
Osobnosti: Pavel Klíma