Za několik dní zastupitelstvo Jihočeského kraje projedná závěrečný účet hospodaření kraje za rok 2012. Je to opravdu napínavé čtení. Dozvíte se například, že hospodaření kraje je přebytkové, a to ve výši 252 miliónů korun. Nad čím však už jásat nelze, je způsob, jak kraj k tomuto přebytku došel. Klíčem je úvěr ve výši 700 miliónů korun. Jeho příběh je velice zajímavý. Při schvalování rozpočtu na rok 2012 zastupitelstvo schválilo radě úvěrový rámec ve výši 1,3 miliardy. Byl to takový „bianko šek“ pro strýčka příhodu. Kraj to ale bez úvěru táhl až do krajských voleb, aby se hejtman Jiří Zimola mohl v kampani „prsit“, že kraj hospodaří vyrovnaně. Upozorňovali jsme na to již před volbami, dostalo se nám ale ze strany ČSSD ostře odmítavé reakce. Jenže záhy bylo po volbách a tanec mezi vejci mohl skončit. A když ruka v krajské kasičce narazila na dno, hned krátce po volbách, uskutečněných 12. a 13. října, si 24. října bez nejmenšího uzardění kraj úvěr vzal. Jenže jej nevyčerpal. Především šlo o nerealizované investice: 250 miliónů korun do rekonstrukce silnic a mostů, 119 miliónů na protihluková a protipovodňová opatření, 58 miliónů na opravy a údržby silnic, 140 miliónů na zpoždění výstavby domu seniorů v Bechyni a přístavby domova důchodců Dobrá Voda. Účetně sice vše sedí, ale přebytky rozpočtu by neměly vytvářet nerealizované investice, ale efektivní a šetrné hospodaření.
Schvalte převedení peněz do fondů, které neexistují
Příběh rozpočtu ale pokračuje. Otázka zní: Co s těmi nevyčerpanými 252 milióny korun? Finančnímu výboru krajského zatstupitelstva byl předložen návrh na rozdělení hospodářského přebytku. V řadě případů se jednalo o rozumné návrhy: např. 10 miliónů korun na navýšení provozního příspěvku Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje, 1,5 miliónu do grantového programu pro dobrovolné hasiče. Kámen úrazu však představoval požadavek na převedení 10 miliónů korun do „nově“ zřízeného Fondu pro rozvoj dopravní infrastruktury Jihočeského kraje a 220,5 miliónu do „nově“ zřízeného Fondu rezerv a rozvoje Jihočeského kraje. Vtip, nebo spíše ironie, spočívá v tom, že v době, kdy finanční výbor o těchto převodech jednal, tyto fondy ještě neexistovaly, a tak výbor nemohl rozhodnout jinak, než tento požadavek zamítnout. Odhlasoval převod až poté, co standardně prošlo zřízení obou fondů radou kraje.
Propagovat kraj budou ptáci
Seznam přehmatů či neprůhledného nakládání s prostředky a majetkem však nekončí. Těžko člověk uvažuje v řádu miliard a miliónů, proto o hospodaření kraje si udělejme obrázek z jednotlivých kapitol, kde se pracuje s částkami pro nás pochopitelnějšími. Například v rozpočtu na tento rok si můžete přečíst o publikaci Ptáci jižních Čech, kterou kraj vydává v rámci propagace Jihočeského kraje. Beru argument, že kraji chybí publikace, která by uceleně představovala životní prostředí jižních Čech, ale nejde mi na rozum, proč má být představováno právě skrze ptáky. To jsme se na jednání výboru nedozvěděli, nedozvěděli jsme se ani kolik bude vytištěno publikací, jestli zůstanou na propagaci, nebo půjdou do prodeje - žádalo se jediné, schválit 1,3 miliónu korun… Při jednání finančního výboru jsem tedy požádal radního pro ekonomiku a majetek Jaromíra Nováka, aby nám celý případ vysvětlil a hlavně aby vysvětlil, na co tuto publikaci vlastně kraj vůbec potřebuje. Z dopisu pana radního jsem se dozvěděl, že např. částku 350 tisíc korun za autorská práva představuje nákup fotek s 10letou licencí za 300 korun za fotku. Zajímavější pak byl argument, jak kraj potřebuje „reprezentativní“ publikaci, skrze ptáky bude kniha propagovat „kvalitu přírodního prostředí Jihočeského kraje“. Vůbec nejpřekvapivější ale byl argument, že publikace o ptácích jsou „velmi atraktivní a komerčně dobře prodejné“, snad proto se z celkového nákladu 3000 kusů 1000 kusů nechá na propagaci pro zastupitele a odbory kraje a do komerčního prodeje půjde 2000 kusů – ovšem odečtěte si povinné výtisky knihovnám. Ale jestli půjde o opravdu komerční prodej si těžko představit, když pan radní dodává, že publikace může být využita i ve školství a je tedy „možné uvažovat o distribuci do školních knihoven“, aneb dle hesla Kraj sobě.
Pozemky v dětského domova v Horní Plané jdou do výprodeje
Podobně zarážející způsob nakládání s prostředky a majetkem kraje najdeme i ve způsobu prodeje části pozemků Dětského domova v Horní Plané. Na stůl jej dostal finanční výbor již v únoru 2013 bez toho, že by byla známa jakákoli koncepce dalšího rozvoje, nebo naopak útlumu a přesunu tohoto zařízení. Není bez zajímavosti, že pozemky se nacházejí v atraktivní rozvojové lokalitě Lipenska. Vzhledem ke kauzám z minulosti, kdy došlo neprůhlednému prodeji pozemků na Lipensku, bych očekával, že pozemky budou řádně oceněny soudním znalcem, nikoli realitní kanceláří, a že v zájmu předejití spekulacím jejich prodej proběhne formou dražby. Po několika mých otázkách, na něž jsem odpověď nedostal, byl tento bod z jednání stažen. Na jednání se však prodej pozemků vrátil toto pondělí. Bohužel jsem opět postrádal koncepci dalšího osudu domova, kterému ubývá počet dětí. Bez toho nelze odpovědně rozhodnout, zda se vyplatí postupně utlumovat jeho provoz a prodávat přitom jeho majetky, nebo jej zrušit a přesunout a lukrativní pozemky prodat vcelku za vyšší cenu. Vedení kraje přišlo tentokráte s představou prodeje opět zřejmě bez transparentní dražby, zato rozdělené do dvou etap. V první se má prodat pozemek přiléhající domovu, kde stojí nerekonstruovaná vila, a až v druhé tzv. volná plocha, kde mají děti zázemí pro volnočasové aktivity. Na tento pozemek však nebudou mít přímý přístup, když se nejdříve prodá parcela uprostřed, což opět postrádá logiku. Možná bych tentokráte parafrázoval prodej slovy: radní sobě. Konečné slovo bude mít krajské zastupitelstvo, vhledem k jeho složení si však nedělám žádné velké iluze o tom, že tento záměr prodeje by nebyl schválen.
Ing. Jiří Kořínek
člen finančního výboru Jihočeského kraje
člen krajského výboru TOP 09
