Vážený pane primátore,
děkuji za pozvánku na oficiální setkání zástupců samosprávy s Milošem Zemanem. Po dlouhém zvažování jsem se však rozhodl formou otevřeného dopisu toto pozvání odmítnout. Byť se v textu pozvánky hovoří o tom, že Miloši Zemanovi budeme moci položit své otázky, a jakkoli jsem hluboce přesvědčen, že diskuse s lidmi – zvláště těmi, kteří zastávají odlišné názory – je velmi užitečná, myslím si, že s Milošem Zemanem není možno takovýto otevřený dialog plodně vést. Svědčí o tom řada velmi konkrétních příkladů, kdy se Miloš Zeman vůči lidem nesouhlasícím s jeho jednáním a postoji zachoval dosti nekorektně a neváhal k tomu „využít“ i svého prezidentského úřadu. Za všechny jmenujme rektory či akademiky – jedny vyloučil z oslav státního svátku, druhé odmítl jmenovat profesory. Naopak lidé z nejbližšího okolí, bezvýhradně loajální a náležitě poslušní, mají u Miloše Zemana zaručeny výhody, nejčastěji v podobě postů ve veřejné sféře.
Miloš Zeman se jednoduše svého prezidentského úřadu nezhostil v duchu ústavního slibu, kterým se zavázal, že bude úřad zastávat „v zájmu všeho lidu“, a nadále spíše rozděluje, než aby spojoval. Výhrady mám i k jeho ústavním postojům. Zatímco má být Ústava naší země aplikována v souladu se zásadami parlamentní republiky a v duchu dosavadních ústavních zvyklostí, Miloš Zeman ji vykládá značně účelově a pojem ústavní zvyklosti považuje za „idiotský“. Stejně „idiotská“ se mu zřejmě jeví i naše polistopadová cesta zpět do Evropy, mezi civilizované demokratické národy. Zeman nyní pošilhává a někdy vysloveně zírá směrem na Východ. Jako jeden z mála státníků z demokratických zemí se neváhal účastnit oficiálního zahájení olympiády v Soči, které ostatní pro autoritativní putinovský režim bojkotovali. Navíc olympiádu využívá i k setkávání s řadou kontroverzních prezidentů z bývalých sovětských republik. Byť celou olympijskou „misi“ maskuje jinak legitimní podporou českých sportovců či podnikatelů, je zřejmé, že ve skutečnosti se v Soči stal „maskotem“ světa, který nevěří demokratickým hodnotám, světa, který neváhá použít k obraně svých mocenských pozic i velmi nevybíravých a mnohdy násilných prostředků. Korunováním této „východní“ orientace, která naši zemi stála 40 let v zajetí totalitního režimu, je pozvání ukrajinského prezidenta Janukovyče, ztělesňujícího veškeré nešvary minulého režimu tvrdě potlačujícího jakýkoli odlišný názor, na oficiální návštěvu demokratické České republiky.
Svoji účast na setkání bych proto vnímal jako nepřímou podporu toho, jak Miloš Zeman nakládá s jemu svěřenými pravomocemi. Svým postojem chci navázat na řadu dalších zástupců veřejné správy, kteří se nebáli jednoznačně postavit proti zneužívání prezidentského úřadu, když Miloš Zeman používal svých návštěv v krajích a městech v čase předvolebním jako agitaci pro stranu nesoucí jeho jméno, stranu, které se po volebním debaklu tak rychle zřekl… Zůstaly jen zářezy v rozpočtech obcí a krajů, v rozpočtech veřejných, které mají sloužit občanům, nikoli k prezentaci Miloše Zemana. Za slabou náplast považuji, že na rozdíl od jiných měst se pondělní návštěva jižních Čech pokladny Českých Budějovic nedotkne, byť Jihočeský kraj bude zřejmě stát nemalé peníze.
Věřím, že můj postoj koresponduje s postojem řady mých spoluobčanů. Využívám svého práva veřejně prezentovat svůj názor, dokud ještě mohu, dokud na Východě ještě úplně nejsme.
S úctou
JUDr. Ing. Tomáš Bouzek
radní statutárního města
České Budějovice
V Českých Budějovicích 13. února 2013
