Svoboda: Co by pro nás, Čechy, Czechxit znamenal? Katastrofu

13. 3. 2018

Proč je Czexit v České republice často probíraným tématem, když se máme díky EU lépe? Co by pro nás, Čechy, znamenal? I na tyto otázky jste dostali odpověď, pokud jste se zúčastnili konference Czechxit, kterou 7. března v pražském Mnichově paláci pořádal TOPAZ.

„Pouze 45 % mladých Čechů by bylo pro setrvání v Evropské unii, ačkoli se v ostatních zemích Visegrádské čtyřky čísla pohybují kolem 70-80 %,“ těmito alarmujícími daty zahájil svůj příspěvek předseda TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil. 

A kde se vůbec vzaly úvahy o Czechxitu? Hlavním spouštěčem byla uprchlická krize, avšak vize odchodu z EU začala být pro mnohé reálnější až poté, co proběhlo referendum o setrvání v Evropské unii ve Velké Británii, které skončilo těsným vítězství euroskeptiků.

„Po Brexitu se touha po evropské integraci v ostatních zemích zvýšila, u nás ne, ačkoliv se jich migrační krize týká mnohem víc,“ poznamenal Ondřej Houska, novinář z Hospodářských novin.

Někteří čeští politici využívají uprchlické krize a snaží se touhu po odchodu z EU u občanů prohlubovat. Argumentují mimo jiné i tím, že by Česká republika mohla po odchodu uzavírat mezinárodní smlouvy a tudíž EU vlastně nepotřebujeme.

„Česká republika si chce vyjednat podmínky, které si nebyla schopna vyjednat ani Velká Británie,“ krotí bezbřehý a nepodložený optimismus Ondřej Houska. Takové sliby jsou jen zbožným přáním.

Atmosféru euroskepse rozdmýchávají tzv. „alternativní média“, ve většině případů jen propagandistické portály. Můžeme se v nich dočíst o takzvaném „diktátu Bruselu” a o tom, jak je to nefér, že musíme přijímat různé směrnice, nařízení atd., aniž bychom se k nim mohli vyjádřit. Přitom opak je pravdou. O každém opatření se vede politická diskuze a je spíše otázkou, proč se nám, na rozdíl od jiných států – ačkoli mají stejnou velikost a váhu – nedaří prosadit své postoje. Například i státy jako Estonsko tak mají v EU větší vliv, a to díky zájmu tamějších politiků. Vinu proto hledejme i na naší straně hřiště: špatná jazyková vybavenost našich ministrů, neustálé změny na postech našich vyjednavačů i malý tlak médií, která raději sáhnou po domácích tématech, a když už píší o EU, tak maximálně v souvislosti s omezením výkonu vysavačů. Zároveň je to otázka i pro naše někdejší vyjednavače, kteří byli u toho, když se na přelomu století formulovaly podmínky našeho vstupu.

Dalším argumentem euroskeptických stran je například to, že Švýcarsko je také hospodářsky samostatné, tak proč bychom to my, Češi, nemohli zvládnout?

„Nemůžeme vzít jeden prvek z politického systému a aplikovat ho na nás a počítat s tím, že bude stoprocentně fungovat,” říká politolog Miloš Gregor. „Například ve Švýcarsku si tento týden v referendu prosadili přetrvání koncesionářských poplatků. Představte si, jak by to dopadlo u nás,” dodává.

Ekonomické dopady Czexitu také stojí za zmínku. Obecně se hovoří o celkovém poklesu ekonomiky o 30 %. Ekonom Lukáš Kovanda říká: „Kdyby k takovému poklesu došlo, mnoho lidí by ztratilo práci…“ Anebo jinak. „Představme si čistě hypoteticky, že by se místo snižování pracovních míst snižovaly mzdy. Člověku, který vydělává 60 tisíc, by se výše mzdy snížila o třetinu na 40 tisíc. Pokles sice velký, ale i tak by s tím mohl bez větších problému žít. Co ale člověk, který vydělává 15 tisíc? Jeho nová mzda by činila 10 tisíc a s tím těžko zvládne platit veškeré výdaje,” poznamenal Miloš Gregor. Je tudíž absurdní si myslet, že by odchod z Evropské unie znamenal ekonomický nárůst. 

Radek Svoboda

člen TOP 09 ČB

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Jiří Pospíšil, Radek Svoboda

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Jiří Pospíšil:Stát nelze řídit jako firmu, protože občané nejsou zaměstnanci.
Děkujeme