6. 4. 2021

Nedávno se premiér Babiš a prezident Zeman vyjádřili, že by ČNB měla přispívat do státního rozpočtu. Tento požadavek je zoufalým marketingovým „vlamováním se“ do otevřených dveří, jelikož ČNB takovou povinnost ze zákona má. (Zákon o ČNB doslova uvádí: „Česká národní banka ze svých výnosů hradí náklady na svoji činnost. Vytvořený zisk používá k doplňování rezervního fondu a dalších fondů vytvářených ze zisku a k ostatnímu použití v rozpočtované výši. Zbývající zisk odvádí do státního rozpočtu.“)

Nicméně na druhou stranu je nutné vysvětlit, že ČNB již dlouhou dobu do rozpočtu nepřispívá. Co bylo a je důvodem, proč se tak na rozdíl od jiných zemí neděje?  ČNB většinu z posledních dvaceti let vykazovala ztrátu a má tak vlivem nakumulovaných ztrát záporný vlastní kapitál. Tudíž odvádět zisk do státního rozpočtu ve skutečnosti nemůže, respektive může, ale až poté, co umoří ty nakumulované dřívější ztráty. 

Není však úplně jisté, jestli nastane doba, kdy ČNB do rozpočtu přispívat bude. Drtivou většinu aktiv ČNB tvoří devizové rezervy. Ty pak v důsledku posilování koruny ztrácejí svojí korunovou hodnotu vlivem přeceňování. Prostými slovy, její ztráta vzniká v podstatě jen kvůli posilování kurzu koruny. Pravdou je, že ČNB v posledních letech začala díky spíše oslabující či stagnující koruně vykazovat zisk (za rok 2020 ve výši 91,7 mld. Kč) a podařilo se jí tak nakumulovanou ztrátu snížit, nicméně její vlastní kapitál na konci roku 2020 stále vykazoval zápornou hodnotu (cca -32 mld. Kč). Pokud začne koruna časem zase posilovat vlivem efektu dohánění vyspělejších zemí, ČNB nejspíš začne opět vykazovat ztrátu. 

Kdyby se ČNB snažila za každou cenu dosahovat zisku, mohlo by to narušovat její hlavní cíl - péči o cenovou stabilitu, jelikož devizové rezervy slouží centrálním bankám zejména k provádění měnové politiky. V případě neočekávaných pohybů kurzu může centrální banka rezervy buď prodávat, aby tlačila na posílení kurzu domácí měny, nebo naopak tisknout domácí měnu a za ní další rezervy nakupovat, aby kurz oslabila. Na druhou stranu zřejmě existuje určitý prostor pro to, aby větší část devizových rezerv, které hodně narostly v důsledku kurzového závazku v letech 2013-2017, byla investována na delší dobu a do rizikovějších instrumentů s vyšším výnosem a pomáhala tak bance vytvářet určitý zisk, což někteří členové bankovní rady připouští. 

Jaký si tedy z této diskuse odnést závěr? Historická zkušenost ukazuje, že snahy oslabit nezávislost centrální banky a její podřízení zájmům financování státního rozpočtu vedly zpravidla k vyšší inflaci, někdy i hyperinflaci. Takováto inflační daň sice dokáže přinést dodatečný příjem do státního rozpočtu, ale za cenu zchudnutí obyvatelstva. Navíc je nutno připomenout, že roční obrat státního rozpočtu činí více jak 1,8 bilionu Kč (v roce 2020) a příspěvek ČNB ve výši třeba těch 90 mld. Kč by nepokryl ani 20 % plánovaného letošního deficitu 500 mld. Kč. Braňme tedy raději nezávislost ČNB a pro snížení deficitu státního rozpočtu hledejme cestu v odpovědném rozpočtovém chování vlády.

Petr Hanzlík, člen MO Č. Budějovice

Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme